Gorby a Raisa: cherchez la femme

Myšlenky, které mu Raisa Maximovna Titorenková předkládala, se později staly základem reforem, které začal uskutečňovat v sovětské společnosti již jako generální tajemník ÚV KSSS.



Michail Sergejevič Gorbačov oslavil nedávno osmdesátiny (přesně 2. března). Světová média probírala jeho úlohu ze všech možných i nemožných úhlů, často v souvislosti s jeho velkým protihráčem Ronaldem Reaganem, jehož nedávné výročí jsme rovněž vzpomenuli. Můžeme konstatovat, že Gorby byl též nechtěným tvůrcem současné všemocné ruské podnikatelské oligarchie, jejíž vznik rozpadem Sovětského svazu umožnil. Pojďme si ovšem Gorbyho přiblížit i jinak, a to jakou úlohu v jeho životě sehrály ženy a zvláště ta jeho jedna jediná naždy milovaná Raisa. Když 20. září 1999 zemřela v německém Münsteru na akutní leukémii, Gorby se z této své nejtěžší rány nikdy plně nevzpamatoval. 

Nazýval ji svým generálem. Byla vždy prvním člověkem, který vyslechl všechny jeho projevy, ještě předtím než oficiálně spatřily „světlo světa“. Účastnila se nejdůležitějších politických schůzí a zasedání. Byla to ona, kdo z venkovského chlapce, se kterým se seznámila na hodinách tance na univerzitě, udělala společensky uhlazeného vůdce. Tento obraz manželů Gorbačovových podal před několika lety Gail Sheehy ve svém článku ve „Vanity Fair“.

 

Byl hezký, ale malý a tlustý. Ale hlavně romantik 

Manželé v Rusku většinou věnují minimální pozornost názorům svých drahých poloviček: „je to společnost, kde je dominující mladý perspektivní manžel, který si utírá nos o sukni své ženy“, tak to Sheehy charakterizoval. U Gorbyho to bylo ovšem jiné. Po vypuknutí druhé světové války byl otec Gorbačova, stejně jako velká část sovětské mužské populace, povolán do řad Rudé armády. Nacisté okupovali jeho rodné město Privolnoje a Míšovi nezbylo nic jiného než se naučit naslouchat a porozumět ženám. V této nelehké době na něj největší vliv měla jeho cílevědomá matka, po které zdědil svůj pověstný temperament. Popřát sluchu i zástupkyním něžného pohlaví uplatňuje Gorby po celý život. 

Gorbačova ženy vždy přitahovaly. „Byl hezký, jeho mateřské znaménko nebylo vůbec vidět pod kšticí hustých vlasů, vzpomínala později Alexandra Ivanova Jakovenková, která vyrůstala ve vedlejším domě. V průběhu studia na moskevské právnické fakultě vždy využíval svého přirozeného šarmu. „V té době si utvářel svůj názor na kulturu,“ prohlásila Naděžda Michajlovová budoucí profesorka a jeho tehdejší přítelkyně. „Přišel za mnou a povídá: Naděždo, jestli půjdeš do muzea, rád bych se k tobě připojil a ty mi řekneš co ten který umělec cítí. Byl romantikem, stejně jako já. Přesto se na naše přátelství nikdy nevyvinulo v milostný vztah. Měla jsem ráda elegantní, štíhlé a vysoké muže, on byl malý a tlustý,“ vysvětlila kdysi svůj přístup Michajlovová.

 

Mluvit a kritizovat pouze otevřeně... 

Poté Gorby poznal hezkou inteligentní mladou ženu, která změnila celý jeho život. Její jméno bylo Raisa Maximovna Titorenková. Měla více nápadníků, ale Míša dostal přednost především proto, že Raisa si nejvíce cenila jeho „spolehlivosti“. Brzy se vzali. Po ukončení studia odjeli do Stavropole, kde Raisa získala místo asistentky na filozofické fakultě. Tato práce jí vynášela mnohem více než jemu místo v aparátu komunistické strany. Zapsal se do semináře filozofie, který vedla jeho žena. Na hodinách měla k němu stejný přístup jako ke kterémukoli jinému studentu. Myšlenky, které mu předkládala, se později staly základem reforem, které začal uskutečňovat v sovětské společnosti již jako generální tajemník ÚV KSSS. „Jedním z jejích základních principů bylo, že lidé by měli mluvit a kritizovat pouze otevřeně,“ dodal tehdejší vedoucí katedry profesor Michail Cugujev. Gorby a Raisa byli nerozlučný pár až do její smrti. Pár, který si získal příznivce po celém světě. Bohužel pravdou je, že doma v Sovětském svazu, a později v Rusku, tomu nikdy – ne ovšem vůbec bezdůvodně, ale o tom jindy – tak plně nebylo. Ne nadarmo se ovšem říká že „doma není nikdo prorokem“. 

Šarm zůstal Gorbymu dodnes. Z minulosti „mladistvých let“ mu nepochybně zůstala podpora „lepší části lidstva“ – žen. Nelze se vyhnout závěru, že „muž je hlava rodiny, ale žena je krkem, na kterém se otáčí.“

 

Autor je bývalý CFO, nyní konzultant v oblasti financí, lobbingu a filmu

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře