Prolomí církevní restituce restituční hranici z 25. února 1948?

Politická strana Suverenita (SBB) protestuje proti nočnímu schválení zákona o majetkovém vypořádání státu s církvemi, tzv. církevním restitucím. Suverenita se dlouhodobě netají svým negativním postojem k finanční restituci církevního majetku a svými pochybami o neprolomení restituční hranice z 25. února 1948.



Předsedkyně Suverenity (SBB) a kandidátka na prezidentku ČR Jana Bobošíková proto připravuje otevřený dopis prezidentu republiky, Václavu Klausovi, s politickým apelem, aby zákon v žádném případě nepodepsal. "Takto koncipovaný zákon, navíc bez jakýchkoliv osobních garancí politiků, kteří ho protlačili, bych nikdy jako prezidentka České republiky nepodepsala," uvedla Bobošíková, předsedkyně Suverenity.

 

Odborná dlouhodobá argumentace Suverenity k církevním restitucím 

Suverenita vždy prosazovala a prosazuje zásadu: „Co bylo ukradeno, musí být vráceno“, ale v případě tzv. církevního majetku tato zásada není dodržena, neboť církvím, na rozdíl od všech ostatních právnických osob, kterým majetek zabavený po 25. únoru 1948 vrácen nebyl, má být tímto zákonem vrácen nejen majetek, jehož nezpochybnitelné vlastnictví církve nikdy neprokázaly a ani prokazovat nebudou, ale navíc zjevně dochází k pokusu vrátit se daleko před rok 1948 a navíc vyplatit církvím paušální finanční náhradu, což se v případě žádného jiného restituenta, kterému byl vracen majetek podle zákona o půdě č. 229/1991, nestalo. 

Další důvody, na které Suverenita dlouhodobě a konzistentně upozorňuje v souvislosti se schváleným církevním zákonem v poslanecké sněmovně:
1) Pouze v případě církevních restitucí jsou za oprávněné osoby uznány i osoby právnické, což se v případě zákona č. 229/1991 nestalo a Česká republika se tak vystavuje nebezpečí hromadných žalob, které mohou na dlouhá léta zcela paralyzovat nejen soudy, ale zároveň i všechny další převody nemovitostí. 

2) Církve nemusí tak jako fyzické osoby, kterým byl navracen nemovitý majetek zabavený po 25. únoru 1948, prokazovat vlastnictví těchto nemovitostí.
3) V řadě případů jdou restituce tzv. církevního majetku daleko před rok 1948 a prolamují tedy samotné základy polistopadového pokusu o napravení křivd spáchaných minulým režimem, neboť tak budou nastoleny křivdy nové.

4) Protože v případě fyzických osob nebyla nikomu přiznána finanční náhrada, jsou zde občané a jejich dědici, kteří byli poškozeni komunistickým režimem, v nerovnoprávném postavení vzhledem k církvím, což je nemravné a je to porušení Ústavou zaručené rovnosti občanů před zákonem.
5) Ve vztahu k římskokatolické církvi je pak touto smlouvou chápán Vatikán jako smluvní partner, avšak Česká republika nemá doposud žádnou smlouvu s papežským státem.
6) Finanční náhrady jsou církvím přiznávány dle cen tržních, navíc budou v průběhu následujících třiceti let zvyšovány o inflaci, což je zcela nemravné


Zdroj: SUVERENITA – Blok Jany Bobošíkové




 

Úvodní foto: © Martina Berg - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře