Banky by rády půjčovaly, chybí však projekty, firmy málo investují

Český bankovní sektor zůstává robustní a stabilní, většina českých bank je překapitalizovaná, má dobrou likviditu. Podíl vkladů je stále vysoký, obyvatelé, ale bohužel i firmy zatím s většími investicemi vyčkávají. Banky by rády půjčovaly, ale není komu, chybí dostatek kvalitních projektů. Na setkání analytiků Raiffeisenbank (RB) s novináři to řekl tiskový mluvčí RB Tomáš Kofroň.



„Vypadá to, že česká ekonomika se odrazila od svého dna a po šesti čtvrtletích recese a poklesu HDP nyní zaznamenala růst HDP, a to o 0,7 % mezikvartálně. To je stejně rychlý růst jaký má německá ekonomika,“ uvedl analytik Václav France z RB. Naplňuje se tak scénář analytiků RB o cyklickém oživení české ekonomiky. „Na oživení ukazovala už struktura HDP v prvním kvartále, navzdory hlubokému propadu rostla spotřeba domácností, propad byl způsoben hlavně investicemi do zásob. Tento jednorázový faktor by měl pomalu vyprchat,“ dodal France. HDP mírně poroste i nadále, přesto letošní rok ještě neskončí s kladným, nýbrž se záporným výsledkem. Podle analytiků RB, kteří se zejména v prognózách vývoje HDP docela „strefují“, vše ukazuje na to, že růst by měl pokračovat i ve třetím a čtvrtém čtvrtletí roku – rostou totiž hlavní obchodní partneři. Analytici RB očekávají, že letošní rok skončí, kvůli velkému propadu v prvním kvartále, poklesem ve výši 0,7 % HDP, což by byl relativně optimistický výsledek. V roce 2014 by oživení ekonomiky mělo dále pokračovat. V roce 2015, případně v roce 2016, by se ekonomika měla přibližovat ke svému potenciálu, a tedy tříprocentnímu růstu HDP. Podle jejich prognóz by měla začít růst také eurozóna.

 

Po volbách se bude utrácet 

S českou ekonomikou by mohla lehce zahýbat také politická situace. Na podzim se očekávají předčasné volby a je otázkou, zda nový parlament stihne schválit státní rozpočet na rok 2014 ještě do konce letošního roku. Riziko, že budeme mít rozpočtové provizorium, existuje.

Analytička RB Helena Horská však doufá, že bude eventuálně trvat krátce a mít nepatrný dopad na ekonomiku země. „Pokud by trvalo déle, mohlo by to ohrozit čerpání peněz z EU fondů a investice. Dá se předpokládat, že fiskální politika sociálnědemokratické vlády (pokud vyhraje volby) bude méně restriktivní a spíše uvolněnější,“ uvedla H. Horská. Podle ní se deficit bude držet pod třemi procenty HDP, což by znamenalo uvolnění prostředků v porovnání s letošním rokem. 

Přísné a restriktivní vládní politice, se snahou držet deficit ve výši tří procent a pokračující omezování veřejných investic se projevilo na ekonomice v mnoha směrech. Zejména šlo o omezení výdajů na investice, což mělo značný dopad na segment stavebnictví.

 

Ponechá sazby na nule...

Co se týče měnové politiky, analytici RB očekávají další postup České národní banky. Ta od minulého roku snížila deposit na technickou nulu (0,3 %), a tím si vystřílela všechny svoje konvenční nástroje. Nyní se vedou diskuse o tom, co dál. „Naše ekonomika je malá a otevřená, ČNB se rozhodla, že v případě potřeby použije devizové intervence,“ uvedl Václav France. Ty podle něj mají několik výhod i nevýhod. Jejich působení do inflace je kratší a přispěly by k podpoře exportu, negativní vliv by měly na kupní sílu domácností (což rozhodně není žádoucí) a omezení spotřeby. „My jsme vůči devizovým intervencím opatrní, nepovažujeme je za tržní nástroj. Přesto si nemyslíme, že by ČNB zahájila tento postup, sama se na něm zatím neshodla. Podle nás ČNB ponechá sazby na nule a devizovou intervenci nezahájí, pouze bude slovně intervenovat proti koruně,“ domnívá se V. France. Ani v příštím roce neočekávají analytici výrazné změny v kurzové ani úvěrové politice (sazby).

 

Centrální banka se brání silnější koruně, ta je dlouhodobě podhodnocená 

Tvrdí to analytik RB Michal Brožek v rámci zhodnocení vývoje kurzu české koruny vůči euru. V průběhu roku 2012 koruna posilovala více, než se čekalo, dosáhla 25,30 EUR/CZK. Po verbální intervenci ČNB došlo k oslabení na 26 EUR/CZK, což je v podstatě na stejných hodnotách jako byla v letech 2009 a 2010, tedy v době, kdy nastal proces přerušení konvergence s EU. Podle něj vedly faktory jako nízký zahraniční dluh a cenová stabilita k tomu, že investoři považovali českou korunu za stabilní měnu. I když je to do jisté míry stále platné, tyto faktory by neměly dotlačit korunu k posilování. „Tím faktorem by měl být příběh konvergence s Evropskou unií,“ domnívá se M. Brožka. Vidíme náznaky toho, že česká ekonomika by se mohla dostat z recese a mohla by začít pozvolně růst, dodal. Koruna je dle jeho názoru dlouhodobě podhodnocena o dvě až tři procenta (25,80 EUR/CZK). Očekává se, že se koruna vůči euru zůstane na hodnotě okolo 26 Kč a v příštím roce poklesne na 24 až 25 Kč za euro. Bude-li pokračovat růst české a evropské ekonomiky, koruna by měla posilovat. Minimálně do konce roku tomu však bude bránit slovní intervence ČNB. 

V roce 2013 se množí signály možného oživení evropské ekonomiky, ale přecenění amerických dluhopisů se dotklo i dluhopisů českých, které poměrně vzrostly. S oživováním globální ekonomiky se budou oživovat evropské dluhopisy v Německu. Spread českých dluhopisů nad německými by se měnit neměl, pozitivní spread bude zachován a na desetiletých dluhopisech by ho Brožek viděl kolem 40 až 50 bazických korun, což by znamenalo 0,5procentní výnos.

 

Banky jsou stabilní, ale zhoršuje se jim kvalita úvěrového portfolia 

„Podle stres testů je náš bankovní sektor stále stabilní s kapitálovou přiměřeností kolem 16 procent. Český bankovní sektor se může pochlubit i vysokou dlouhodobou likviditou, s hodnotou okolo 30 procent,“ uvedla analytička RB Lenka Kalivodová. To ale neznamená, že je současnou situací nedotčený. Hlavními riziky jsou kvalita úvěrového portfolia a pokles ziskovosti bankovního sektoru. Podíl úvěrů v selhání na celkových úvěrech je stabilní a pohybuje se okolo 6 procent, což je akceptovatelný podíl, ale zhoršuje se kvalita defaultních úvěrů, roste podíl ztrátových (hůře vymahatelných). V roce 2011 byl jejich podíl 52 procent, nyní je to už 58 procent z úvěrů v selhání. To nese potřebu redukování ztrátových položek a zásah do ziskovosti bank. Banky už vyčerpaly možnosti sáhnout do mimořádných opatření, aby se vylepšil zisk – úrokové zisky a zisky z poplatků a provizí poprvé klesají. „Nízké úrokové sazby a vysoká konkurence nedávají prostor k výraznější změně. Dlouhodobě převažuje podíl vkladů nad úvěry, pohybuje se okolo 75 procent a neočekává se, že by se v dohledné době výrazněji měnil,“ komentovala L. Kalivodová. I v prvním pololetí 2013 rostly vklady rychlejším tempem než úvěry.

Dá se tedy říci, že banky by rády půjčovaly, ale ne za každou cenu. Jedním z důvodů je ostřeji hlídaná likvidita, druhým rizikové úvěry. Banky se tedy chovají stejně obezřetně jako spotřebitelé a raději mají peníze pod střechou“. Navíc investiční aktivita firem je stále nízká, řada z nich má dostatečné cash-flow a projekty si financuje sama.

 

EU fondy? Nevyužitá příležitost desetiletí... 

„V čerpání peněz u EU fondů jsme na tom bídně, zatím jsme dokázali vyčerpat pouhou třetinu toho, co nám bylo přislíbeno. Tento potenciál jsme nevyužili a peníze utíkají nám mezi prsty,“ prohlásila H. Horská. Z evropských fondů jsme ročně mohli získat finanční prostředky v objemu 3 procent HDP ročně a ty mohly vylepšit naši ekonomickou bilanci. Jednak by přinesly vyšší poptávku (poptávkový impuls) na investice, což by mělo další multiplikační efekt, který by byl schopen zvednout tempo růstu ekonomiky o 2 p.b. Podpořením inovací a investic do infrastruktury a pracovního kapitálu by přineslo 1% zlepšení v rámci tzv. dlouhodobé ekonomiky. Podle propočtů analytičky Horské si Česká republika zhoršila svoji ekonomickou bilanci. V roce 2009 klesla ekonomika o 4,4 %, ale kdyby se podařilo vyčerpat to, co bylo alokováno, mohl být pokles nižší, jen 3,9 %. A kdybychom nečerpali vůbec žádné finanční prostředky, propad mohl být okolo 6 procent. Jinými slovy, kdyby se nám podařilo lépe čerpat evropské dotace, naše ekonomika na tom mohla být lépe. Místo zamýšlených 30 tisíc nových pracovních míst je vytvořena zhruba polovina, zkonstatovala. EU fondy mohly zvednout českou ekonomiku o dva procentní body, v reálu ji zvedly jen o jeden. Finanční prostředky z fondů se nám nejlépe dařilo čerpat v letech 2011až 2011, a v tomto období měly i největší příspěvek pro naši ekonomiku.

 

Problém s nečerpáním

Problém s nečerpáním není v nedostatečné poptávce – objem žádostí byl už v polovině programového období (2004 až2015) vyčerpán, nyní požadavky někde až dvojnásobně (např. v programu vzdělávání a konkurenceschopnost) překračují nabídku. Úzké hrdlo je tzv. certifikace, neboli proplacení prostředků. K dnešnímu dni byla proplacena pouze třetina, ale stát proplatil už více než polovinu prostředků. To tedy znamená, že evropské fondy se stávají českými, stát z vlastních prostředků dofinancovává projekty, a tím se snižuje domácí pobídka. Doplácí na to zejména stavebnictví. Projekty jsou tedy z poloviny hrazeny místo evropských tuzemskými prostředky. „Naše obavy se tak potvrdily,“ dodala Horská.

 

Kohezní fondy nesnižují divergenci regionů 

Jak vyplývá ze srovnání, které si provedla analytička Horská, vypadá to, že kohezní fondy nereflektují ekonomickou slabost regionu. Druhý největší balík z regionálních programů totiž dostaly Střední Čechy (které jsou mimochodem třetím nejbohatším regionem) a přesto jejich ekonomická úroveň poklesla, ekonomický přínos nebyl viditelný. Pozitivní změna je u Moravskoslezského regionu, rostl lépe než průměr ČR a míra nezaměstnanosti poklesla. Fondy tedy nepřispívají ke snižování divergence mezi regiony. Otázkou je, zda je to vinou struktury fondů, či zda je za tím něco jiného. 

Žádosti jsou z hlediska čerpání EU fondů na třetině, z hlediska předfinancování ČR na polovině. „Výhled na zlepšení není, protože v případě čerpání EU fondů bychom museli ročně vyčerpat 130 miliard ročně, letos se podařilo vyčerpat zatím jen 50 mld. Mám obavy, že fondy, které nám byly nabídnuty, nestihneme ani vyčerpat a že některé projekty zůstanou pouze na papíře,“ prohlásila H. Horská. Šanci, kterou jsme měli, jsme nevyužili a to je pro naši ekonomiku škoda.

 

Hledá se nový růstový model 

Růstový model ČR, založený na přímých investicích, začíná být vyhořelý, bude potřeba najít nový. To by měl být úkol pro novou vládu. Česká republika je otevřenou ekonomikou založenou na průmyslu a ekonomicky závislou na exportu. Nová strategie by měla být založena na našich přednostech a silných stránkách. Podle H. Horské by bylo žádoucí diversifikovat vývoz a soustředit se i na domácí poptávku.  

 

 

Úvodní foto: © designsoliman - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře