Blízký a Střední východ expanduje, středovýchodní Evropa chce ještě více

Jak financovat vývoz? V ČR firmy nejčastěji uváděly devizové forwardové operace či opce, úvěry k financování pohledávek, factoring a systém řízení pohledávek a faktur.



Budoucnost bude patřit expanzi, to jsou závěry průzkumu, který provedla Citibank koncem roku 2013. Podle něj téměř šedesát procent větších firem z rozvíjejících se trhů ze střední a východní Evropy a Blízkého a Středního východu plánuje v příštích dvou letech expanzi do zahraničí, v České republice to uvedlo 49 procent zde sídlících společností. 

Průzkum vyšel ze statistických dat o očekáváních ohledně budoucího podnikatelského prostředí a plánů na expanzi, získaných od 1416 klientů komerčního bankovnictví (firem) ze střední a východní Evropy a Blízkého a Středního východu. Z celkového počtu dotázaných bylo 83 procent členy vrcholového vedení s odpovědností za finance, z nichž 61 procent byli finanční či generální ředitelé.

 

Spojené arabské emiráty chtějí expandovat „ostošest“ 

Více než polovina z dotázaných středně velkých firem působících ve výše zmíněném regionu chce expandovat do zahraničí. Expanzi do zahraničí plánuje v České republice 49 procent firem, v Maďarsku 54 procent, tedy téměř každá druhá větší firma, podobný poměr je v Polsku, ale v Rumunsku a Rusku je to zhruba každá třetí společnost (28 a 30 procent). Ve Spojených arabských emirátech (SAE) jde o neuvěřitelných 92 procent firem, které chtějí více expandovat a vyvážet, v Turecku má tento úmysl 66 procent firem. Stejný plán má více než třetina dotázaných z řad menších společností s obratem od 40 milionů korun. Nejvíce menších firem, které hodlají expandovat za hranice, je opět ve Spojených arabských emirátech (70 %) a v Turecku (68 %), nejméně jich je u nás – necelých 20 procent. „Je ale možné, že tyto menší firmy už do zahraničí exportují, a to prostřednictvím větších společností, jimž dodávají,“ myslí si ředitel firemního bankovnictví Citibank v ČR Daniel Krumpolc.

 

Rusko jako strašák?

Podle ředitelky komerčního bankovnictví Citi v Evropě paní Tasnim Ghiawadwaly (Tasnim Ghiawadwala) je u většiny firem patrný narůstající pocit jistoty, a proto hledají příležitosti k růstu vně domácích trhů. Celkové oživení v Evropě by tak mohlo být považováno jako dobrý signál pro nejbližší budoucnost. Samotné firmy jako důvod expanze udávají, že vývozem na zahraniční trhy chtějí dosáhnout růstu odbytu, případně řešit jeho pokles. Možnosti růstu na domácích trzích jsou totiž limitovány. Tyto důvody uvedly zejména firmy z SAE a Turecka, ale i ostatní. Export jako prostředek růstu podnikání chápou podle Daniela Krumpolce také tuzemské firmy. Z důvodu měnícího se ekonomického prostředí chce více na sousední trhy expandovat Jordánsko, Rumunsko a Turecko, strašák řízení provozního kapitálu se týká téměř čtvrtiny ruských firem. Podle Krumpolce to souvisí hlavně s tamními podmínkami v bankovním sektoru.

 

Stará dobrá Evropa je stále lákadlem 

Přestože Evropa stagnuje, podle průzkumu zůstává západní Evropa nejatraktivnější lokalitou, do níž chce expandovat 52 procent dotázaných firem. Druhá v pořadí atraktivnosti je lokalita Blízkého a Středního východu. Do USA, Asie a Afriky chce vyvážet zhruba 7 procent dotázaných, nejméně atraktivní destinací je kupodivu Latinská Amerika. Obecně firmy zamýšlejí expandovat do nejbližších, tedy sousedních zemí, případně do zemí, které dlouho nebyly jejich odbytištěm. Například pro SAE jsou zajímavými exportními destinacemi Katar, Jordánsko a Bahrajn, zatímco pro evropské státy jsou lákavější jejich sousedi na území Evropy, včetně Ruska a Turecka. Do Afriky chce dovážet především Rusko a Turecko, Asie a Spojené státy jsou atraktivnější spíše pro arabské země (SAE, Jordánsko a Bahrajn). V České republice chtějí podniky expandovat hlavně do Evropy a do okolních států, přičemž expanzi na český trh plánují především rovněž okolní státy a Rusko. Podle ředitele Krumpolce má Afrika z hlediska exportu velký potenciál, který se projeví během několika let, Asie rovněž. Afrika ovšem patří z pohledu bank právě k rizikovějším teritoriím, obdobně jako politicky nestabilní země.

 

Nejaktivnější jsou: exportéři ve zpracovatelském průmyslu, vývozci spotřebního zboží a technologií

Při pohledu na odvětví, která chtějí expandovat, je patrná převaha firem podnikajících ve zpracovatelském průmyslu (33 %), dále produkujících spotřební zboží (26 %) a v sektoru označeném jako ostatní. Sektory jako technologie a telekomunikace, energetika a chemie a odborné služby jsou zastoupeny v menším objemu. Objemy se pak liší podle jednotlivých států. V tuzemsku, Maďarsku, Polsku a Turecku tvoří velký objem exportu zpracovatelský průmysl a výroba spotřebního zboží, naproti tomu ve SAE tvoří největší procento exportu spotřební výrobky a energetika a chemie, v Bahrajnu jsou to odborné služby a energetika a chemie. V Rusku je nejvíc exportovaným artiklem energetika a chemie, odborné služby a spotřební zboží. České firmy mívají kvalitní a zajímavé produkty, které jsou uplatnitelné na mnoha trzích. Navíc nám pomáhá tradice a dobrý zvuk, které české výrobky mají. Do zahraničí se pak dodávají zejména části technologických celků (chladicí věže do elektráren, přesné strojírenství, technologie pro sklářský průmysl, řídicí centra, IT technologie a software pro řízení procesů ….), ale i komponenty pro automobilový a dopravní průmysl, ale i potravinářské výrobky.   

 

Banky vždy vědí, jak...

K expanzi na zahraniční trhy chtějí firmy kromě standardních bankovních produktů využívat příslibu finanční linky, firemních kreditních karet, systému řízení pohledávek a faktur, úvěrů k financování pohledávek a factoringu. „Je jasné, že firmy potřebují profinancovat svůj export,“ poznamenal k tomu D. Krumpolc. V České republice pak firmy nejčastěji uváděly devizové forwardové operace či opce, úvěry k financování pohledávek, factoring a systém řízení pohledávek a faktur. Citi, která působí ve více než 160 zemích světa a spravuje okolo 200 milionů klientských účtů, tyto produkty nejen dokáže firmám nabídnout, ale navíc chystá posílit produkt exportních úvěrů.

 

Financování exportu a jeho rizika 

Devizová intervence exportérům, podle D. Krumpolce, pomohla a zajistila je na rok dopředu. Na druhé straně vnesla do podmínek prvek nejistoty, jelikož nikdo neví, kdy skončí. Nejistota s přibývajícím časem roste a firmy by této skutečnosti měly přizpůsobit svoje konání ve smyslu zajištění – o to větší význam bude mít. Co se týče poskytování úvěrů, je dobré vždy zvážit, zda je pro firmu výhodnější poskytnout jej v tuzemsku, či v zemi, kde třeba má firma svoje zastoupení či pobočku.

Riziko při poskytování těchto úvěrů existuje ovšem i pro banku. „Prvním rizikem je klient sám. Citibank se dívá, jak se klient chová na tuzemském trhu v oblasti splácení úvěru a hodnotí klienta, či jeho firmu, z hlediska potenciální kapacity splácení úvěru. Pokud je firma úvěruschopná v České republice, dostane ho i v zemi, kde právě potřebuje, poskytnutí úvěru v jiné zemi je technická záležitost. Jsou firmy, které chtějí financování v daném teritoriu a jeho měně. Nicméně díky levným úvěrům je dnes pro mnoho firem výhodnější si půjčit v tuzemsku. Nicméně je zde pořád kurzové riziko, které může s existencí firmy nepěkně otřást.

 

     

Úvodní foto: © Minerva Studio - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře