Ceny: Inflace na úrovni prognózy ČNB

Mírná zrychlení růstu spotřebitelských cen v ČR v měsíci září udržuje inflaci stále výrazně nad růstem cen v Evropě. Ve zbytku roku zřejmě akceleraci zastaví zpřísnění měnové politiky ČNB, určitě však také loňská významně zvýšená srovnávací základna. Opačně pak může působit přetrvávající silná poptávka domácností. Spotřeba tlačí jejich ochotu spořit stále níž.



V září sice ceny proti srpnu nepatrně klesly vlivem sezónního snížení cen dovolených, meziročně však jejich růst zrychlil z 2,5 % na 2,7 %. Ze dvou třetin se na přírůstku spotřebitelských cen v měsíci září podílely potraviny, ceny bydlení a energií a také ceny v dopravě. Relativně silný byl dále i vliv růstu cen za stravování a ubytování, který přidal celkové spotřebitelské inflaci ve výši 2,7 % y/y celkem 0,4 pb. Směrem k meziročnímu stlačování inflace působil jen pokles cen v telekomunikacích (-0,6 % y/y), který ubral celkové indexu spotřebitelských cen 0,1 pb.

 

Ceny potravin dále mírně zrychlily svůj růst na +5,7 % y/y z +5,6 % y/y v měsíci srpnu při zdražení patrném prakticky celým spektrem potravin kromě sezónní zeleniny. Dvojciferně stouply ceny mléčných výrobků (máslo +55 % y/y, sýrů +14 %), ale i samotného mléka (+11,5 % y/y). O čtvrtinu byla dražší vejce, o téměř pět procent maso a o více než 6 % chléb a pečivo.
I tak však při zdražení potravin, výdajů za zdraví (+4,3 % y/y) a stagnaci růstu cen za bydlení a energie (+2,2 % y/y) se pokud jde o inflaci měřenou podle sociálních skupin zvýšily méně ceny v domácnostech seniorů (+2,3 % y/y) než v úhrnu za domácnosti celkem (+2,7 %) y/y). Důvodem je zřejmě - vzhledem k rostoucí koupěschopnosti sektoru domácností jako celku - skutečnost, že zaměstnanci i podnikatelé nakupují nyní ve větší míře i zboží, jehož pořizování je v dobách ekonomicky méně příznivých zpravidla zatlačováno do pozadí. Na takovýto růst poptávky reagují obchodníci vyšší cenou.

 

inflace

Graf 1

Přírůstek harmonizovaného
indexu spotřebitelských cen

(HICP srpen 2017 při 2015=100; linie=průměr EU 28)

Pramen: Eurostat


Co se týká dělení domácností podle sociálních skupin, je patrná nejen nižší inflace v rodinách seniorů oproti inflaci za celou ČR, ale také fakt, že v domácnostech mimo Prahu rostou ceny rychleji než v samotném hlavním městě (+2,5 % y/y), v němž přitom hraje zřejmě stále roli vysoká konkurence v retailovém sektoru ve srovnání se situací v ostatních  regionech ČR.
A evropské srovnání? Za dva roky stouply ceny pro spotřebitele v České republice o 3,2 %, což byl sedmý největší přírůstek v zemích EU (graf 1). V Unii jako celku byla inflace za tu dobu (průměr 2015=100) o třetinu nižší než v ČR, když prakticky stejné zůstaly v evropských zemích za dva roky ceny v Itálii, Švýcarsku, na Islandu, v Rumunsku nebo Bulharsku. Co se samotné meziroční dynamiky cen pro spotřebitele týká, je v ČR patrné odpoutání se od unijního tempa počínaje druhou polovinou loňského roku s výraznou akcelerací v podzimních měsících (graf 2).

 

inflace

Graf 2

Vývoj spotřebitelských cen ČR, EU 28 a eurozóně

(HICP, v % y/y)

Pramen: Eurostat

 

Právě meziroční porovnání růstu cen, kterého budeme svědky počínaje údaji za měsíc říjen a ve zbytku roku, ukáže zřejmě snižování inflaci. Srovnávací základna bude totiž relativně vysoká a zapůsobí sama o sobě, pouze takto „technicky“, na optické oslabení růstu cen pro spotřebitele. K oslabení inflace může vést i očekávané zvýšení základních úrokových sazeb v ekonomice, k němuž přistoupí ČNB v nejbližší době (podle některých analytiků již dokonce na svém zasedání tento měsíc, téměř jistě pak v listopadu).


Naopak k růstu cen může motivovat stále velmi vysoká spotřeba domácností, která svou silou dokonce „přebíjí“ – samozřejmě relativně - i růst jejich disponibilních příjmů. To v důsledku vede ke snižování míry úspor českých domácností, které je vidět v trendu již od poloviny roku 2015 (graf 3). Je potěšitelné, že růst ekonomiky ČR je ve velké míře tažen předtím dlouhodobě tlumenou spotřebou domácností, ovšem do budoucna je třeba, aby „opratě“ převzaly investice. Jejich multiplikační efekty jsou pro ekonomický růst zásadní.

Inflace

Graf 3

Míra úspor domácností v ČR

(2012-2017 po čtvrtletích; v % hrubého disponibilního příjmu; trend podle klouzavého průměru)

Pramen: ČSÚ, vlastní propočty


« předchozí článek další článek »








Komentáře