CIO mění priority: přesun od nákladů k hodnotě

Podřízenost finančnímu řediteli může ředitele IT kontraproduktivně omezovat – kontrola nákladů totiž často brzdí inovace.



Na Světovém kongresu IT 2010 v Amsterdamu se uskutečnil globální průzkum priorit ředitelů IT. Průzkum provedla počátkem roku 2010 celosvětová síť poradenských společností KPMG. Formou dotazníku se ho zúčastnilo zhruba 450 ředitelů IT z celého světa, kteří v něm jasně zformulovali své současné problémy.

Ředitelé IT se v dnešní době musejí vypořádat s velkými změnami. Mění se požadavky na soulad s předpisy, na významu získává cloud computing, podniky přicházejí s inovacemi. Přitom se však také omezují rozpočty a s nimi i investice do informačních technologií. Při oživování globální ekonomiky však nabývají na důležitosti obchodně-technologické inovace a úloha IT se opět mění. Čím se budou jeho ředitelé v příštích letech zabývat a s jakými překážkami a novými příležitostmi se setkají?

 

Priority ředitele IT závisí na jeho profilu 

Ředitel IT by se měl vyznačovat čtyřmi důležitými dovednostmi: dokázat myslet stejně jako zákazníci firmy a rozumět tomu, co chtějí a jak to chtějí; být schopen pochopit důležité technologické trendy a určit jejich přínos; umět vhodným řízením investic do IT vytvářet hodnotu; udržovat dobré vztahy s klíčovými osobami ve firmě a pomáhat jim porozumět novým technologiím.

Zaměření ředitele IT se odvíjí především od toho, v jakém odvětví působí. Dotazovaní ředitelé IT z finančního sektoru se zabývají spíše každodenním provozem, ředitelé IT ve výrobě s pomocí IT zase hledají inovace. V dotazníku ředitelé IT odpovídali, zda se zaměřují spíše na náklady, nebo na byznys. Podle výsledků jsou pro ty, kdo se zaměřují na náklady, zásadní konzervativnější oblasti – například optimalizace nákladů, rizika nebo soulad s předpisy. Ukazuje se, že priority ředitele IT závisí také na jeho pozici ve firmě. Je-li podřízen generálnímu řediteli, často vnímá IT jako klíčový nástroj podnikání s vysokou strategickou hodnotu. Ředitelé IT, kteří podléhají finančnímu řediteli, IT takto chápou méně často. První skupina se také méně věnuje provozním otázkám, jako je například optimalizace nákladů. Podřízenost finančnímu řediteli ale může ředitele IT omezovat – kontrola nákladů totiž často brzdí inovace. IT bývá ve větším souladu se strategií firmy v případě, že je jeho představitel podřízen přímo generálnímu řediteli.

 

Hodnota IT na prvním místě 

V dnešním ekonomickém prostředí se čtvrtým výrobním faktorem, jehož význam ve vztahu k tradičním výrobním faktorům (práce, kapitál a suroviny) roste, stávají informace. Mění se také přístup celé společnosti: nové generace považují technologii a její dostupnost za samozřejmost.

To vše má vliv nejen na vývoj a používání informačních technologií, ale také na roli ředitelů IT. Chtějí-li firmy vytvářet udržitelnou hodnotu, musejí mít přístup k informacím všeho druhu a umět využívat IT tak, aby jim pomáhalo rychle reagovat na měnící se tržní a společenské podmínky. Průzkum ukázal, že si to ředitelé IT rozhodně uvědomují – nejvyšší prioritu pro příští roky připisují hodnotě IT, která spočívá ve schopnosti lépe reagovat na měnící se podmínky trhu právě pomocí IT. Mezi tři nejvýznamnější trendy ji zařadilo 80 procent respondentů, za ní následovala optimalizace nákladů (62 procent), řízení portfolia (52 procent) a oblast rizik a souladu s předpisy (56 procent). Sourcing uvedlo 35 procent ředitelů IT, jiné hlavní trendy se objevily zřídka.

 

Nejen technologie, ale i lidé vytvářejí hodnotu IT 

Za zásadní složky hodnoty IT považují ředitelé IT většinou podporu byznysu (tj. zvyšování produktivity, podněcování inovací) a také schopnost IT vytvářet nebo rozvíjet byznys (tj. tvorbu nových a rozvoj stávajících toků tržeb). Uvědomují si přitom, že hodnotu nevytváří pouze technologie, ale především lidé, kteří plně využívají svůj potenciál. Za hlavní složku hodnoty IT je označilo 89 procent, jiné složky zmiňovali mnohem méně často (například hardware uvedlo 21 procent).

Hodnota IT by podle respondentů měla zůstat významnou prioritou i v příštích letech. Více než polovina ředitelů IT předpokládá, že jejich management bude oblast IT posuzovat na základě vytváření hodnoty, a za nejvýstižnější označili tvrzení „IT vytváří byznys“. 24 procent zvolilo tvrzení „IT šetří peníze“, 14 procent si vybralo velmi konzervativní konstatování „IT stojí peníze“. Rozmanité byly i odpovědi na otázku, jak se budou v příštích pěti letech měřit náklady a přínosy IT. Téměř polovina respondentů se domnívá, že budou vztaženy k cílům a strategii firmy.

 

Finanční sektor se zaměřuje na rizika a soulad s předpisy 

Finanční krize přiměla firmy věnovat více pozornosti rizikům a souladu s předpisy, jež v průzkumu uvedlo 68 procent dotázaných. Celých 82 procent se jich domnívá, že náklady na zajištění souladu s předpisy v nejbližších letech porostou o 10 až 20 procent. V jednotlivých sektorech je ale důraz na tuto oblast rozdílný. Pro finanční sektor jsou rizika a soulad s předpisy větší prioritou než pro ostatní sektory – spíše než na hodnotu IT se zde projekty v oblasti informačních technologií zaměřují spíše na tyto otázky.

 

Optimalizace nákladů je stále důležitá 

Celých 56 procent respondentů považuje za nedílnou součást strategie IT optimalizaci nákladů, která je důležitou zbraní v soutěži s konkurencí, ovšem 33 procent dotázaných se domnívá, že se jí dostatek pozornosti věnoval již v minulosti, takže jí není třeba přikládat příliš vysokou prioritu. Středem zájmu je spíše větší efektivita procesů než oblasti vztahující se čistě k IT, jako jsou příslušní zaměstnanci či komponenty IT.

 

Více hodnoty od dodavatelů 

Nedílnou součástí strategie IT byl po řadu let v mnohých firmách sourcing, který se značnou měrou podílel na výkonnosti. První vlna outsourcingu už je ale za námi – v průzkumu se téměř neobjevil mezi prioritami a většina oddělení IT ho vnímá jako součást každodenní činnosti. Většina dotázaných ředitelů IT nicméně předpokládá, že počet outsourcingových smluv v příštích letech stoupne. Mnozí z nich začínají ke svým dodavatelům přistupovat kritičtěji a chystají se více zaměřit na poměr mezi cenou a kvalitou a vyvinout na své dodavatele větší tlak.

Přístup k sourcingu se tak zdá být vyzrálejší – je samozřejmé, že by sourcing měl přinášet uspokojivé výsledky a jeho kontrola by se měla více zaměřovat na náklady. Přes 70 procent ředitelů IT uvedlo, že pro kontrolu svých dodavatelů používají vlastní audity.

 

Nové pracovní postupy uplatňují ředitelé IT pracující v dynamickém prostředí 

Ředitelé IT, kteří pracují v dynamickém prostředí, mají větší tendenci zkoušet nové postupy a technologie a také od nich více očekávají. Jejich zájem se nyní soustřeďuje na cloud computing – síťový přístup ke sdíleným výpočetním zdrojům (např. sítím, serverům, úschovnám, aplikacím a službám). 72 procent dotazovaných ho považuje za vhodnou formu outsourcingu činností v IT.

Cloud computing je zjevně zajímavý pouze v souvislosti se systémy, jež nejsou klíčové – to se však může změnit. Jeho většímu rozšíření nejspíš brání nedostatečná znalost a nejasnosti spojené především s regulací. Je tomu tak zejména ve finančním sektoru, kde se společnosti přirozeně obávají ztráty dat, narušení bezpečnosti a regulatorních problémů, které by mohly vyústit v pokuty převyšující ušetřenou částku.

Cloud computing se časem bude využívat i u klíčových systémů a dat, ale ne dříve než za pět až deset let. Firmy se totiž budou zamýšlet nad tím, proč mají věnovat miliony dolarů a stovky lidí na optimalizaci datového centra plného počítačů, které musejí udržovat v provozuschopném stavu, když se nejedná o jejich klíčovou podnikatelskou činnost. Tuto změnu vyvolají noví dodavatelé nebo ti schopnější ze současných, kteří budou nabízet služby (tedy aplikace společně s garantovanými službami) odpovídající potřebám klientů.

 

Autorka působí ve společnosti KPMG Česká republika jako Partnerka odpovědná za poradenské služby zaměřené na výkonnost a technologii

 

 

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře