Daňová kontrola si v posledních třech letech vyšlápla na 56 procent firem, řeklo 102 CFO a CEO

Daňovou kontrolu za poslední tři roky zažilo 56 % českých středních a velkých firem nad 50 zaměstnanců. V budoucnu se jejich počet může podle odborníků ještě výrazně zvýšit. Vláda všestranně usiluje o lepší výběr daní, nárazově stoupl počet finančních kontrolorů v hlavním městě, naplno se rozbíhá činnost daňové Kobry. V průzkumu, který se týkal tří předchozích let, odpovídalo na otázky Mazars 102 respondentů, kteří v českých firmách zastávají posty výkonných a finančních ředitelů.



 „Zkušenosti z praxe ukazují, že se kontroly nejčastěji týkají více typů daní najednou, v našem průzkumu šlo o 45 % kontrol. U 15 % z nich se finanční úřady zajímaly o daně z příjmů právnických osob, u 40 % se úředníci zaměřili na daň z přidané hodnoty,“ řekl Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars. Četnost daňových kontrol ve firmách se v minulosti v jednotlivých krajích a městech lišila. Úředníci nestíhali hlavně v Praze, proto si některé firmy účelově přesouvaly sídlo do hlavního města. Doufaly, že se vyhnou kontrolám. Média loni spočítala, že například na Praze 2 může přijít kontrola z finančního úřadu průměrně jednou za 373 let.

 

Spojili se policisté, celníci a finanční správa

Ani v Praze se však už firmy nemohou cítit tak bezpečně jako dříve. „Generální finanční ředitelství totiž od září na tři měsíce přesunulo do hlavního města stovku kontrolorů finanční správy z regionů v rámci akce Pomoc Praze,“ uvedl Jaroslav Křivánek, partner daňového oddělení Mazars. Kontroloři se podle dostupných informací zaměří zvláště na nadměrné odpočty DPH, virtuální sídla společností a sídla na hromadných adresách. Zcela novou hrozbu pro nepoctivé plátce daní představuje takzvaná Kobra, skupina pro boj proti velkým únikům, která funguje od června. Představuje jednu z hlavních zbraní, které nová vláda nasadila v zájmu lepšího výběru daní. Spojili se v ní policisté, celníci a finanční správa. Dříve jejich spolupráce nebyla koncepční, nyní si mohou například účelněji vyměňovat informace a zřizovat týmy specialistů k jednotlivým kauzám.

 

Než Kobra uštkne...

Před spuštěním Kobry věřilo v její přínos 47 % dotázaných manažerů, 40 % bylo skeptických a zbytek váhal. Útvar si však již od té doby připsal několik medializovaných úspěchů. Odhalil údajné úniky při obchodech s nanodisky za 269 milionů Kč, upozornil na podezřelé transakce v reklamě za 289 milionů a úniky v oblasti pohonných hmot za 650 milionů Kč. V září Kobra oznámila, že ve Zlínském kraji odkryla daňový únik při obchodování s toaletním papírem, ubrousky a utěrkami se škodou přes 25 milionů Kč. Průzkum mezi českými manažery celkově jasně ukázal, že většina z nich, konkrétně 68 %, nevěří přísnějším sankcím jakožto nástroji proti daňovým trestným činům. Pozitivní efekt na výběr peněz do státní pokladny by podle nich mělo spíše snížení daní. V průzkumu tuto strategii podpořilo 58 % manažerů, kteří situaci v českých firmách znají z první ruky, stejně jako jejich daňovou morálku.

 

Zaměřit se na systematický sběr

Pokud chtějí firmy předejít potížím s kontrolory, musejí pečlivě sledovat změny daňové legislativy. Například povinnou součástí přiznání k dani z příjmů právnických osob bude od 1. ledna 2015 příloha s přehledem transakcí se spřízněnými společnostmi během zdaňovacího období. Jde o jeden z kroků proti zneužívání převodních cen. Cílem zavedení této přílohy ze strany finanční správy je zaměřit se na systematický sběr informací o vnitroskupinových transakcích, jejich efektivní analýzu a posouzení potenciálních rizikových transakcí, což povede k cílenějšímu výběru subjektů pro provedení specializované daňové kontroly. Finanční úřady již nebudou jako v minulosti vybírat kontrolované subjekty namátkově, ale zaměří se primárně na problematické transakce a subjekty. To by mělo zvýšit efektivitu daňových kontrol.

 

Přesahují „obvyklé“ hodnoty

„V tomto směru budou za nejrizikovější považovány subjekty, které nemají zpracovánu dokumentaci převodních cen a vykazují významné objemy vnitroskupinových transakcí ve vztahu k obratu společnosti. Dále pak společnosti, u nichž různé poměrové ukazatele (například poplatky za služby versus celkové náklady, licenční poplatky versus obrat, úrokové náklady/výnosy versus objem půjček a tak podobně) přesahují „obvyklé“ hodnoty,“ uvedl Jaroslav Křivánek, partner daňového oddělení Mazars.

 

 

Úvodní foto: © OutStyle - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře