Dobrý manažer chrání hmotná, nehmotná i finanční aktiva podniku

Jedno staré úsloví říká, že ve světě se každou vteřinu stávají nejrůznější pohromy, avšak nejhorší je srážka s hlupákem. Existuje i průzkum americké společnosti Connectria, podle něhož srážku s hlupákem v práci zažilo 83 % lidí.



Zatímco takovéto průzkumy nejspíše vyvolají úsměv, o něco méně úsměvné jsou statistiky České asociace pojišťoven, podle nichž v roce 2016 v ČR došlo jenom v živelním pojištění téměř ke 40 tisícům pojistných událostí s celkovou náhradou škod ve výši 1,9 miliardy Kč. Ačkoli pojištění majetku proti škodám podniku částečně kompenzuje hmotné škody, ztráty způsobené výpadkem provozu, úbytkem odběratelů a potenciálně i tržního podílu mohou dosahovat zcela jiných rozměrů. Do hry navíc dnes vstupuje i řada nových rizik, zejména v souvislosti s digitalizací podniků, vývojem kybernetických hrozeb a zaváděním nových zákonných povinností ve vztahu k nakládání s daty. Proti jakým rizikům by se měl podnik chránit pojištěním a jaké možnosti dnes pojistný trh nabízí?

 

Pojištění přerušení provozu


Ztráta, zničení, poškození nebo dočasné vyřazení výrobních prostředků z provozu způsobuje podniku ekonomické škody – kromě hodnoty dotčeného majetku také v podobě neuskutečněného zisku, ušlých tržních příležitostí a nehmotné újmy jako ztráta reputace apod.


Zajištění disponibility aktiv a kontinuity provozu je tedy pro podnik klíčové. Zatímco škody na aktivech a případné pořízení nových kryje pojištění majetku, ostatní škody by měly být kryty pojištěním pro případ přerušení provozu, které slouží ke kompenzaci ostatních nákladů způsobených pojistnou událostí.
Jaká rizika pojištění přerušení provozu kryje? Tento druh pojištění kompenzuje finanční ztráty způsobené přerušením nebo omezením provozu firmy z důvodu poškození nebo zničení prostor k podnikání, epidemie, povodně, nemoci či úrazu odpovědné osoby. Obecně se vztahuje na škody v podobě ušlého zisku a fixních výdajů, které musí podnikatelský subjekt i při přerušení provozu vynakládat, a naopak se nevztahuje na náklady, které se mění s objemem výkonů.


Pojišťovna tedy za poškozeného uhradí nájemné včetně leasingových splátek, materiálové náklady vynaložené v době odstávky provozu, mzdy zaměstnanců a odvody na sociální a zdravotní pojištění, pojistné, silniční daň a daň z nemovitostí, pojistné, ušlý provozní hospodářský výsledek, odpisy, veškeré placené služby (ostraha, správa budov apod.) a další úhrady plynoucí ze smluvních závazků a zákonných povinností.

 

Pojištění majetku


Pojištěním majetku podnikatelů lze pojistit hmotná aktiva podniku proti poškození, zničení či ztrátě. Základním smyslem majetkového pojištění je ochrana proti obvyklým nebezpečím jako požár (ale také výbuch, kouř), živelní nebezpečí (povodeň/záplava, zemětřesení, vichřice, krupobití, pád stromů apod.), škody z titulu lidského faktoru (krádež, loupež, vandalismus) a zničení nebo ztráta během přepravy.
Mezi nejčastějšími předměty pojištění majetku podnikatelů patří budovy, vylepšení a úpravy budov, kancelářský inventář, nábytek, výrobní stroje, strojní zařízení a technologie, elektronická zařízení a počítačové vybavení, zásoby, rozpracovaná výroba a hotové výrobky, dále také stavební a zemědělské stroje, stavební a montážní rizika atd.
U pojištění majetku je důležité zohlednit jeho skutečnou hodnotu a reálná rizika. Snaha o dosažení nízkého pojistného podhodnocením majetku může vést k tomu, že plnění pokryje pouze malou část škody. Snaha ušetřit může také vést k neuváženému zúžení okruhu pojistných událostí. Často zmiňovaným případem je vynechání povodní i záplav z pojištění proti živelním pohromám u objektů mimo povodňové oblasti. Pojišťovny však mezi povodní a záplavou striktně rozlišují podle zdroje ničivé vody, přičemž k záplavě může dojít naprosto kdekoli, zatímco k povodni pouze při rozlití vody z řek či nádrží.

 

Škody způsobené jiným osobám


Riziko pro podnik představují také škody způsobené třetím osobám. Pro tento případ pojišťovny nabízejí pojištění odpovědnosti podnikatele, které chrání před nepříznivými následky spojenými s povinností nahradit majetkovou škodu či jinou újmu včetně ublížení na zdraví nebo usmrcení.
Komplexní pojištění odpovědnosti podnikatele pokrývá škodu či újmu na zdraví a na věci, způsobenou provozní činností či vadným výrobkem, vzniklou v souvislosti s poskytovanými službami nebo s vlastnictvím nemovitosti či nájmem, vzniklou na věcech zaměstnanců a regresní náhrady zdravotních pojišťoven a dávek nemocenské.


Pojišťovny také poskytují asistenci při soudních sporech ohledně práva na náhradu škody poškozeného vůči pojištěnému, případně i úhradu nákladů spojených se soudním řízením. To je motivováno tím, že výsledek takového sporu je určující pro vyplacení pojistného plnění a jeho případnou výši.


Kromě dobrovolného pojištění obecné odpovědnosti podnikatele a právnických osob je každý zaměstnavatel povinen uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a pojištění odpovědnosti je ze zákona přímo podmínkou výkonu některých profesí (např. lékaři, advokáti nebo daňoví poradci). Speciální druhy pojištění se vztahují na odpovědnost dozorčích rad, představenstev a vedoucích podniku za finanční škody, pojištění dopravců a zasílatelů apod.

 

Cennější než hmotný majetek

 

V roce 2016 bylo zaznamenáno na 130 milionů nových druhů škodlivého softwaru. Kybernetický zločin se komercionalizuje a prudce vzrůstá počet softwarových vyděračských útoků – podle studie bezpečnostní společnosti Verizon bylo 89 % všech počítačových útoků motivováno finančními či špionážními zájmy. Digitální transformace a nové trendy ve využití technologií, např. mobilita nebo cloud, přinášejí nové otázky ohledně kybernetické bezpečnosti firem a rostoucích rizik. Zároveň stoupají nároky na podnikatelské subjekty z hlediska nakládání s daty a stupňuje se přísnost zákonů na ochranu osobních a citlivých údajů.


Podniky proto musejí věnovat zvýšenou pozornost řízení kybernetických rizik, jejichž pojištění se začíná pomalu rozvíjet. Fakticky jde o analogii všech tří shora uvedených typů pojištění – majetkového (odcizení, zničení či ztráta firemních dat), přerušení provozu (z důvodu kybernetického útoku, výpadku provozu vlastních výpočetních zdrojů nebo poskytovatele cloudových služeb) a odpovědnosti (např. za škody způsobené únikem osobních dat klientů).

 

Úvodní foto: © alphaspirit - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře