Důvody lednové spotřebitelské inflace by Kelty vyděsily

Aktuální komentář k datům Českého statistického úřadu, zveřejněným 9. února.



Nižší lednový meziroční růst cen pro spotřebitele ve srovnání s vyšší dynamikou loňských podzimních měsíců byl dán hlavně méně dramatickým růstem cen potravin, nápojů, cigaret a cen spojených s výdaji za zdraví. Své sehrála loňská srovnávací základna ovlivněná změnou daňových sazeb. A právě ty umí pořádně zamíchat kartami. Nebýt daňového vlivu (kvantifikovaného Českým statistickým úřadem pro potřeby Eurostatu), vykazovala by ČR celé loňské první pololetí meziročně deflaci a během druhého pololetí by byl harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v průměru o zhruba 1,3 procentního bodu nižší než ten vykázaný.

 

Dražší potraviny 

Od poloviny roku 2009 rostou spotřebitelské ceny v České republice soustavně pomaleji než v 27 státech EU. S výjimkou výrazného – zčásti ještě transformačního – extempore let 1997 až 1999 (a mírnějšího kolem roku 2000) činilo za posledních čtrnáct let výjimku jen období od jara 2007 do konce roku 2008. Tehdy se inflace podle HICP ocitla v ČR výrazně nad tou unijní především vlivem cen potravin. Podobná situace však nastává od loňského července – ceny potravin (bez nealko-nápojů) u nás stouply meziročně dvakrát rychleji než v EU. Příčinou jsou zřejmě i jiné vlivy než prudký růst světových cen potravinářských komodit, budící obavy. Analýzu by si zasloužil celý cenový řetěz vazeb zemědělství – potravinářství – obchod.

 

Světoví finanční guru povzbuzují k nákupům potravinářských komodit 

Hned několik guru světových finančních trhů vysvětluje růst cen komodit politikou tištění peněz, protože investoři tím tíhnou právě k nákupu hmotných aktiv. I v raketovém růstu cen komodit za poslední půlrok radí dále nakupovat – u potravin argumentují například budoucí dynamikou poptávky v rozvíjejícím se světě, rizikem plynoucím z vysokého průměrného věku zemědělců či faktem, že u některých zemědělských komodit prostě nelze zvýšit produkci z roku na rok. Výsledkem výrazně rostoucích cen komodit je zvyšování inflace i v následných cenových okruzích, jak je vidět v Evropě a zejména ve Velké Británii.

 

Keltové by se divili… 

Bylo by dobré, kdyby současné velmi vysoké ceny potravinářských komodit souvisely jen s přechodnými faktory, jako bylo v roce 2008 například suché počasí a tenčící se zásoby. Nyní jsou dalšími faktory stále větší měrou spekulativní nákupy, počínající geopolitické napětí, ale především použití těchto surovin na výrobu ethanolu a bionafty. Co by asi řekli staří Keltové, kdyby se dozvěděli, že obilí a plodiny sloužící k obživě se pálí? Navíc vyšší příjmy výrobců biopaliv jsou vykoupeny rostoucími náklady producentů používajících tyto suroviny jako krmiva. A jsme v začarovaném kruhu. Světové ceny potravin jsou zpět na maximech roku 2008, ovšem ve srovnání s ním nestouply tak rychle – zatímco tehdy se meziročně zvýšily o tři čtvrtiny, nyní zatím“pouze“ o dvě pětiny.

 

Více na: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc020911.doc

 

Autorka je analytičkou Českého statistického úřadu

 

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře