Elektronická komunikace se státem: zkušenosti po novelizaci

Jak vyplývá z výzkumu Komory certifikovaných účetních, současné nastavení elektronické komunikace se státní správou je vnímáno 57 % profesních účetních pozitivně, téměř polovina účetních vnímá poslední změny z hlediska finančních úspor. Od 1. 1. 2015 je v platnosti novela zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, která zavádí obecnou povinnost elektronické formy zákonem specifikovaných podání. Průzkum Komory se zaměřil na vnímání této zákonné úpravy certifikovanými účetními a jejich klienty po více jak půl roce fungování.



Podavatelé a účetní, kteří komunikují se státní správou elektronicky, vnímají změny především z finančního hlediska, 47 % dotázaných si myslí, že novelizace přispívá k finančním úsporám. Dalším pozitivním aspektem důležitým pro 35 % podavatelů je jistota včasného podání. Zajímavostí vyplývající z průzkumu Komory bylo zjištění, že celých 28 % spatřuje důležitost změn v ekologicky šetrnějším přístupu komunikace se státem.

 

Většina respondentů využívá ke komunikaci se správcem daně datovou schránku klienta a dalším častým nástrojem je aplikace elektronického podání pro Finanční správu EPO se zaručeným podpisem. Co se týče komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení, zdravotními pojišťovnami a  dalšími institucemi, naprostá většina dotazovaných využívala elektronické komunikace již před zákonnou úpravou. Nicméně je zde nesporný vliv na rostoucí využití elektronické komunikace. Celá čtvrtina účetních v průzkumu uvedla, že nově také využívá elektronické komunikace s dalšími institucemi, nejen s Finanční správou.

 

Komora certifikovaných účetních se ve výzkumu zaměřila také na dopad nové úpravy na klienty profesních účetních a většina v dotazníku uvedla, že se jich novelizace zvláště nedotýká, ale dá se říci, že z podhledu klienta jde o zbytečnou zátěž ze strany státu.

 

„Nová úprava elektronické komunikace s finančními úřady se klientů nedotkla proto, že účetnictví resp. daňovou evidenci klientům zabezpečují profesní účetní, kteří automaticky nové povinnosti zabudovali do poskytovaných služeb a novou povinnost plní za své klienty, ať už datovou schránkou klientů, nebo jinými prostředky. Důvody, proč velká část klientů vnímá změny jako zbytečnou zátěž, se mohu jen domnívat. Může to být již získaná averze k jakýmkoliv změnám v rámci administrativních povinností, které klade stát na bedra daňových subjektů, ale také nedostatečná komunikace, ať už ze strany finanční správy, nebo účetních, kteří skutečný dopad změny svým klientům nedokázali dostatečně vysvětlit.“
Neshoda účetních panuje v otázce vlivu novely na nárůst poptávky po profesionálních službách a také ve věci dalšího rozšíření subjektů povinných komunikovat elektronicky se státní správou. Dochází k polarizaci na skupinu příznivců dalšího rozšíření (51 %) a skupinu účetních, kteří nejsou příznivci dalšího rozšiřování (49 %).

 

„Téměř vyrovnané odpovědi na obě otázky jsou způsobeny tím, že je to v tuto chvíli opravdu těžké říci. Až čas ukáže, jak moc tyto nové povinnosti zapůsobí na postoj podnikatelů, zda se rozhodnou více používat profesní účetní či nikoliv. Elektronickou komunikaci se státní správou dokáže i samostatný podnikatel, pokud je ochoten se tomu věnovat. Nicméně jemu to zabere mnohem více času, než profesní účetní, která komunikuje se státní správou elektronicky několikrát do měsíce a  zpracování přiznání v elektronické podobě je pro ni s programovým vybavením snazší.“

Úvodní foto: © peshkova - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.