Eurozóna se probírá z mrákot, devizová intervence nám podle EY pomůže

Dlouhodobé důsledky finanční krize trápí eurozónu podstatně víc než USA či Británii. Tuzemská deflace by velmi negativně ovlivnila růst, protože by zvýšila reálné náklady na úvěry.



Eurozóna sice hlásí první známky oživení, nicméně hluboké šrámy, které si z krize odnáší, ji budou trápit ještě řadu let. Vše nasvědčuje tomu, že v roce 2014 se díky exportu a uvolnění úsporných opatření konečně po třech letech podaří obnovit růst. Podle čtvrtletní ekonomické prognózy EY Eurozone Forecast ale bude jen velice slabý.

Prognóza předpokládá, že v roce 2013 eurozóna jako celek zaznamená 0,5% pokles HDP a letos poroste 0,9% tempem. Také v dalších třech letech, tj. 2015 až 2017, ji čeká jen pomalé oživení s ročním růstem kolem 1,6 %. Přes tento nepříliš příznivý výhled členství v euro oblasti neztrácí pro východoevropské země na atraktivitě. Od 1. ledna 2014 se jejím novým, už 18. členem stalo Lotyšsko a o rok později ho pravděpodobně bude následovat i Litva.

„Hospodářská situace eurozóny by se v nadcházejícím roce měla dál zlepšovat,“ říká Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik společnosti EY. „Nezaměstnanost už výrazněji neporoste, bude dále klesat inflace, což by mohlo přispět k růstu domácí poptávky a spotřeby. Je ale důležité, aby se oživení mohlo opřít o program širších reforem zaměřujících se na posílení konkurenceschopnosti.“

 

Česká republika může ještě překvapit  

Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik EY, komentuje dopady vývoje v eurozóně na Českou republiku a předpokládaný makroekonomický vývoj v ČR:

„HDP České republiky podle předběžného odhadu klesl ve 3. čtvrtletí loňského roku pouze o 0,5 %, což je překvapivě dobrý výsledek. Pokles byl pravděpodobně způsoben především výraznějším nárůstem dovozu ve srovnání s vývozem, protože ostatní ekonomické ukazatele, jako například index nákupních manažerů (PMI) a vývoj průmyslové výroby (za 3. čtvrtletí nárůst o 2,3 %), ukazovaly na růst. S ohledem na tyto skutečnosti předpokládáme, že díky nárůstu objemu objednávek a posílení indexu PMI česká ekonomika ve 4. čtvrtletí 2013 obnoví růst. Celkový odhad vývoje HDP za rok 2013 je však pokles o 1,4 %, tedy zhoršení oproti předchozí prognóze před třemi měsíci, která předpokládala pouze 1% pokles.“ Díky devizové intervenci ČNB a rostoucí poptávce v zahraničí, včetně zemí eurozóny, by mělo letos dojít k výraznějšímu nárůstu exportu, což by mělo české ekonomice zajistit stabilní míru růstu.

 

Odhad tempa růstu HDP pro rok 2014 jsme proto zvýšili z předchozích 1,9 % na 2,2 %, a to na základě následujících skutečností: 

Devizová intervence ČNB – oslabení měnového kurzu koruny přispěje k větší konkurenceschopnosti českého exportu a domácím podnikům v roce 2014 pomůže získat větší podíl na zahraničních trzích. Dalším přínosem tohoto kroku bude snížení reálných úrokových sazeb v důsledku vyšších inflačních očekávání (v reakci na vyšší dovozní ceny). To by mohlo podniky a domácnosti motivovat k větším investicím i spotřebě. 

Větší důvěra spotřebitelů – naděje na uvolnění úsporných opatření by spolu s optimističtější prognózou vývoje nezaměstnanosti mohla v roce 2014 posílit důvěru spotřebitelů, a tím i jejich spotřebu. 

Větší důvěra v průmyslovou výrobu, větší důvěra spotřebitelů – nárůst objednávek a větší důvěra v průmyslovou výrobu by měly v roce 2014 přispět k podpoře investic, jejichž nízká úroveň byla v roce 2013 významnou brzdou růstu české ekonomiky. Naděje na uvolnění úsporných opatření by spolu s optimističtější prognózou vývoje nezaměstnanosti měla v příštím roce posílit důvěru spotřebitelů, a tím i jejich spotřebu. 

Uvolnění fiskální politiky – díky úsporným opatřením by schodek státního rozpočtu za rok 2013 měl být pod 3 % HDP. Obnovený růst české ekonomiky by měl přinést vyšší daňové výnosy, a tím i v roce 2014 udržet rozpočtový schodek pod 3% úrovní, aniž by vláda musela zavádět další úsporné balíčky.

 

Eurozóna: na facky nedošlo, šrámy se snadno nezhojí 

Srovnání údajů za předkrizivou dekádu, tj. za roky 1998 až 2007, a za krizovou a pokrizovou dekádu, tj. za roky 2008 až 2017, naznačuje, že krize, jíž si eurozóna prošla, zanechala hluboké šrámy, z nichž se tento region bude ještě nějaký čas vzpamatovávat. Zatímco v letech 1998 až 2007 rostl HDP eurozóny průměrně o 2,3 % ročně, odhadovaný průměr za desetiletí 2008 až 2017 je pouhých 0,4 %.

Podle prognózy EY se eurozóna teprve v roce 2017 dostane na úroveň HDP z konce roku 2007, tj. na úroveň předkrizového maxima, resp. těsně nad ni. Pro srovnání – HDP Velké Británie by tou dobou měl narůst cca o desetinu a HDP Spojených států dokonce o pětinu než na konci roku 2007.

Mezi nejtíživější dědictví krize patří nezaměstnanost. Podle prognózy EY by v letech 2008 až 2017 mělo být v eurozóně průměrně 17 milionů lidí bez práce, v předchozí dekádě to bylo 13 milionů. Negativní je rovněž vývoj investic: v předkrizovém desetiletí se jejich objem zvyšoval průměrně o 3,3 % ročně, v současné dekádě naopak průměrně o 0,1 % ročně klesá.

„Eurozóna je na dobré cestě k oživení, ale z krize si nese hluboké šrámy,“ říká Jan Fanta. „Ekonomický růst bude zatím jen slabý, míra nezaměstnanosti se sice už nebude nijak zvyšovat, ale zůstane na současné vysoké úrovni. To bude mít významný dopad na podniky v tomto regionu a jejich další plány.“

 

Motorem růstu domácí poptávka 

Oživení eurozóny nastartoval přebytek zahraničního obchodu. Prognóza EY očekává, že export se bude díky zlepšující se globální ekonomické situaci a růstu světového obchodu dál zvyšovat. Ještě lepší zprávou ale je, že v roce 2014 by konečně měla začít růst i domácí poptávka, jejíž stagnace byla v posledních letech pro růst HDP tou největší překážkou. S tím souvisí také uvolňování úsporných opatření, která sice budou růst nadále brzdit, ale v podstatně menší míře než doposud.

Na lepší podmínky se mohou těšit také spotřebitelé, kteří přestáli několik uplynulých let, kdy jim klesaly reálné mzdy, a tím i jejich kupní síla, a kdy naopak rostla nezaměstnanost. Díky nižší inflaci a stabilizaci míry nezaměstnanosti prognóza EY předpokládá, že po letošním dalším propadu o 0,6 % spotřeba v nadcházejícím roce konečně vzroste, a to o 0,5 %.

Také investiční prostředí signalizuje určité známky zlepšení. Podle aktuálního průzkumu investiční důvěry panuje mezi investory díky lepším ekonomickým vyhlídkám domácí i světové ekonomiky optimističtější nálada.

„Věříme, že zlepšující se ekonomická situace povzbudí podniky, které mají k dispozici volné finanční prostředky, k investicím do perspektivních projektů. K výraznějšímu oživení investiční aktivity ale dojde, až budou uvolněny stávající poměrně přísné podmínky pro poskytování úvěrů,“ upozorňuje Jan Fanta. „Proto očekáváme, že objem investic se v roce 2014 zvýší pouze o 1,3 %. V letech 2015–17 by měl už růst rychleji.“

 

Na obzoru hrozba deflace 

Vedle řady pozitivních signálů přetrvávají i určitá rizika. Míra inflace je v eurozóně v posledních měsících znepokojivě nízká, v říjnu 2013 činila průměrně 0,7 %, což je nejméně za poslední čtyři roky. A není to jen problém okrajových ekonomik, ale i klíčových zemí euro oblasti. Podle prognózy EY by se v následujících dvou letech měla míra inflace v eurozóně pohybovat těsně nad 1 %. Pokud je tento odhad správný, bylo by vhodné přijmout již počátkem nadcházejícího roku určitá preventivní opatření k uvolnění měnové politiky. Opatření, která by fungovala jako pojistka proti deflaci a která by kompenzovala negativní dopady na úvěrové podmínky, jež bude mít plánované ukončení kvantitativního uvolňování.   

„Snížení hlavní úrokové sazby, ke kterému v listopadu 2013 překvapivě sáhla Evropská centrální banka, asi samo o sobě nebude stačit, aby obavy z deflace zcela omezilo,“ říká M. Dironová. „Domníváme se, že deflace by měla na perspektivy růstu evropské ekonomiky velice negativní dopad, protože by zvýšila reálné náklady na úvěry.“

 

Prověrky kvality bankovních aktiv budou testem i pro ECB 

Příjemným překvapením je odolnost, kterou tváří v tvář politickým otřesům v Itálii či fiskálním problémům Spojených států osvědčily finanční trhy. Posilují je totiž nejen nadějnější ekonomické vyhlídky, ale také důvěra v Evropskou centrální banku (ECB), která se rozhodla vzít na sebe roli „poslední záchrany“ a kupovat státní dluhopisy zemí s vysokými náklady na úvěry. Nicméně tuto odolnost finančních trhů nelze brát za samozřejmost. Jejím velkým testem se stanou prověrky kvality bankovních aktiv, prováděné ECB v rámci jednotného bankovního dohledu, a následná restrukturalizace bankovního sektoru. Bude na politicích, aby zajistili alespoň to, že poměrně skromná očekávání finančních trhů budou naplněna. V opačném případě by totiž současná stabilita eurozóny mola být ohrožena.

 

Nezaměstnanost se už nebude výrazněji zvyšovat 

Růst nezaměstnanosti byl pro eurozónu po celou dobu její krize největším břemenem. Nejnovější údaje jsou ale povzbudivé. Průměrná míra nezaměstnanosti ve druhé polovině roku 2013 stagnovala a i státy s tradičně největším počtem lidí bez práce, jako je Řecko a Španělsko, hlásí podstatně menší růst než v minulých letech. Prognóza EY nicméně potvrzuje, že v těchto zemích se jedná o dlouhodobý problém, a proto i odhad míry nezaměstnanosti pro rok 2017 zůstává nad 25 %.

 

Lotyško – nový člen eurozóny 

1. ledna 2014 se eurozóna rozrosla o dalšího, již 18. člena, jímž se stalo Lotyšsko. V roce 2015 by jej měla následovat Litva. Přes krizi posledních let je eurozóna pro země východní Evropy stále atraktivní. Pro řadu z nich je totiž hlavním exportním partnerem, takže jim užívání společné měny umožní vyhnout se kurzovému riziku. A vedle toho panuje přesvědčení, že jim členství v eurozóně pomůže snáze získat přímé zahraniční investice, protože náklady na spolupráci s ostatními členskými zeměmi budou nižší.

„Ztráta kontroly nad vlastní měnovou politikou představuje pro malou, otevřenou ekonomiku určité potenciální riziko,“ upozorňuje Jan Fanta. „Ale jak Lotyško, tak Litva svou měnu již dříve výrazně devalvovaly a zavedly strukturální reformy, takže se dá předpokládat, že mají dobré předpoklady, aby se členství v eurozóně úspěšně přizpůsobily.“

 

 

Úvodní foto: © Laurent Renault - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře