Jak ovlivní výsledky voleb českou ekonomiku?

Riziko levicové senátní většiny je velmi reálné a proto prý nelze očekávat, že by vláda do podzimních voleb činila zásadní kroky například v oblasti daní.



V pražském Grand Hotelu Bohemia se 4. srpna 2010 uskutečnilo další společenské setkání Klubu finančních ředitelů (CFO Club). Tentokrát se diskutovaly dopady voleb na ekonomiku, efektivita a investiční politika státu či situace ve stavebnictví. Rozhodly o budoucím směřování již parlamentní volby anebo kartami zamíchají až ty senátní a komunální? V moderované diskusi Deana Brabce, Managing Directora CEE společnosti Arthur D. Little a prezidenta Klubu finančních ředitelů, vystoupili Michal Mejstřík, ředitel společnosti EEIP, Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR a Jan Herzmann, generální ředitel Factum Invenio.

 

Jan Herzmann: Vláda bude našlapovat velmi opatrně 

Vládu Petra Nečase nečeká podle Jan Herzmanna nic snadného. Musí naplňovat předvolební sliby a držet image vlády rozpočtové odpovědnosti, ale na druhou stranu vzhledem k nadcházejícím komunálním a senátním volbám lze očekávat jen velmi opatrné kroky. Pokud se poučila z minulosti, bude se chtít vyhnout tomu, aby nabídla opozici téma do voleb, jako tomu bylo s poplatky ve zdravotnictví, jejichž zavedení sociální demokraté ve volbách velmi úspěšně využili. Riziko levicové senátní většiny je tak prý velmi reálné. „Nelze očekávat, že by vláda proto do podzimních voleb činila zásadní kroky například v oblasti daní,“ řekl Herzmann. Podle jeho slov se až koncem roku ukáže, jakým směrem koaliční vláda pootočí pomyslným politickým kormidlem.

 

Václav Matyáš: Stavebnictví 21. století bude jiné 

Stavebnictví v 90. letech zažívalo nevídaný boom, rok 2000 představoval stagnaci a vloni už zaznamenal propad. Objem stavebních prací v roce 2009 činil 550 mld. Kč, jsou tedy významným odvětvím, které se na HDP podílí přibližně sedmi procenty. Stát by tak měl podle Václava Matyáše jasně definovat své představy a očekávání, nenechat stavební sektor v nejistotě a řešit koncepci zdrojového zajištění. Vedle úspory mandatorních výdajů na veřejnou správu je podstatné, aby se nová vláda neodklonila od proinvestiční politiky. „Před volbami jsme jednali s lídry všech politických stran a diskutovali naše problémy. Výsledky voleb nás naplnily střízlivým optimismem,“ prohlásil Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Radost neskrýval ani nad tím, že většinu diskutovaných problémů, jako třeba závazky výstavby dopravní infrastruktury nebo řešení otázky splátkových kalendářů, nalezl v Programovém prohlášení vlády. Před tím však varuje Jan Herzmann: „Vládní prohlášení nemá charakter zákona. O závaznosti tedy nemůže být ani řeč, tak bych byl velmi opatrný.“ Lze velmi reálně očekávat, že v podzimních komunálních volbách dojde ještě ke změnám představitelů velkých měst, tedy i změnám investičních záměrů a priorit. Posun může jít stejným směrem jako na vládní úrovni, a tak s novými lidmi dojde k revizi, jako to činí nově jmenovaní ministři. „Firmy svázané s dosavadní reprezentací měst musí hodně zpozornět zvláště v Praze, která hospodaří s  rozpočtem přibližně ve výši 47 miliard,“ upozornil Herzmann.

 

Michal Mejstřík: Vyvarujme se chaotických změn 

Pro mnohé politické hráče bylo podle Michala Mejstříka nové nastavení politické mapy velkým překvapením. 118 hlasů sice není ústavní většina, ale i tak jde o významnou a dlouho nevídanou sílu. Je tedy velmi pravděpodobné, že se nové vládě podaří během svého mandátu prosadit mnohé z vládního prohlášení. Mejstřík připomněl, že křehká Topolánkova vláda nedokázala prosadit úspory ve státní správě ani ve výši čtyř procent. Další šrám vidí ve spojení s pádem vlády během českého předsednictví EU. „Potom už jsme byli jen raněná kachna, nikdo nás nebral vážně,“ řekl Mejstřík s tím, že vše de facto srazilo vaz efektivitě řízení státu i hospodaření s finančními prostředky. Ke zvýšení efektivity nelze podle něj jít pouze cestou škrtů, neboť zredukováním investic firmy přicházejí o zakázky a dostávají se do problémů. Jediné co trochu kompenzuje tento propad, jsou finance z evropských fondů, díky nimž si česká ekonomika stále udržuje určitou dynamiku. „Kohezní fondy je třeba udržet na úkor nemalých a zbytečných příspěvků třeba do zemědělství,“ narazil Mejstřík na další plýtvání finančními zdroji. Trochu jinak vidí také roli státu: ten by sice měl podporovat poptávku, ale firmy by se měly snažit o uplatnění svých kvalifikovaných kapacit v zahraničí. „Rozpočtové škrty nemusí být pro podnik tolik fatální, pokud tyto poklesy budou kompenzovat zvýšenou aktivitou v oblasti rostoucích zahraničních trhů, což úspěšně dělají třeba Vítkovické železárny nebo firma Wikov,“ podotkl Mejstřík, podle nějž by břemeno zodpovědnosti neměl nést pouze stát. A v neposlední řadě zvedl varovný prst nad chaotickými legislativními změnami. Málokdo možná ví, že byla schválena úprava zákona o veřejných zakázkách, kde se říká, že od 15. září 2010 se o státní a veřejné zakázky nesmí ucházet žádná akciová společnost s utajenou strukturou a neznámými majiteli. Takové urychlené změny mohou vyvolat jen nejistotu, protože každý podnikatelský hráč potřebuje ke své činnosti stabilní prostředí.

 

Zdroj: ConPro

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře