Hlavní navigace

Krize skončila. Z oživení se však netěší všude

Sdílet

Aktuální komentář k datům Českého statistického úřadu, zveřejněným 7. února.

S čím přišel pokrizový rok 2010? Nabídková strana ekonomiky ukázala silný růst průmyslu a až do závěru roku akcelerující zahraniční obchod, slabé oživení maloobchodu a zklamání z vývoje trhu práce. Stavebnictví dále prohloubilo svůj předloňský meziroční propad. Dnešní sadu dat Český statistický úřad (ČSÚ) tak charakterizuje vztyčený ukazovák – ani letošek nebude žádná selanka.

 

Drahomíra DubskáSíla průmyslových firem 

To pozitivní se odehrává v průmyslu. Tvrdé přistání v roce 2008 a obrovský meziroční propad z roku 2009, kdy výroba poklesla o sedminu, vyústil v loňský růst o 10,5 %, stejný jako na vrcholu konjunktury v roce 2007. I když meziroční tempo nabíralo na rychlosti zejména v jarních měsících a poté se ustálilo zhruba na hranici deseti procent, ukazuje srovnání k bázi roku 2005 v trendové křivce zajímavou skutečnost: po krizi vylétl český průmysl z nuly (duben 2009) na +15 % (prosinec 2010) za stejně dlouhou dobu, jako od nástupu po první fázi konjunktury (do konce roku 2006). 

 

Pozemní stavitelství klesá již třetí rok po sobě 

Stavební produkce zažívá meziroční pokles již druhý rok v řadě, pozemní stavebnictví dokonce třetí rok, přičemž tyto poklesy se prohlubují. Přitom propad stavební výroby byl v roce 2010 hlubší než pokles zaměstnanosti. To samozřejmě nepříznivě ovlivnilo produktivitu odvětví, narozdíl od průmyslu, kde se významné přírůstky produkce odehrávaly s meziročně nižšími počty pracovníků. Samotný prosincový propad stavebnictví byl nejhlubší za posledních šest let. Umrtvil tak chabou naději danou tím, že záporná čísla v meziročním srovnání se během měsíců zlepšovala. Letos však tempy v meziročním srovnání opět zamíchá loňský solární boom.  

 

Ekonomika nová pracovní místa netvoří 

Výstup z krize není doprovázen (podobně jako v např. v USA) tvorbou nových pracovních míst. Jejich nabídka naopak od loňského prvního čtvrtletí klesá – jestliže tehdy bylo k dispozici 33,3 tisíc volných míst, ve čtvrtém čtvrtletí 30,8 tisíc. Jde jen o zlomek počtu volných míst v roce 2008. Tehdy jich bylo v prvním čtvrtletí nabízeno proti stejnému období loňského roku pětkrát více, ve čtvrtém čtvrtletí třikrát více. Ekonomika roste, trh práce však tvorbou nových míst nereaguje.

ČSÚ zjistil výběrovým šetřením za poslední tři měsíce loňského roku, že meziročně nižší zaměstnanost přetrvává. Nepatrný pokles počtu osob na trhu práce (-8,5 tis. osob) je ve srovnání s celkovou zaměstnanosti sice faktickou stagnací, dále však akceleroval trend, kdy roste počet podnikatelů zaměstnávajících jen sebe samé – jejich počet už přesáhl 50 tisíc. Zaměstnanců bylo meziročně méně o téměř 60 tisíc.

 

Slabé oživení tuzemských obchodů… 

Postupné zlepšování, kdy ztráty pracovních míst přestávaly být tak fatální jako na počátku roku 2009, umožnilo českým domácnostem v úhrnu mírně posílit nákupy. U obchodníků utratili spotřebitelé reálně sice víc než v krizovém roce 2009, odečteme-li však tržby za prodej aut a peníze věnované na jejich opravy, byly nákupy lidí v maloobchodě skromnější než před rokem. Tržby u benzínových pump už druhý rok reálně klesly, stejně jako nákupy nepotravinářského zboží. Nepatrně více vydali lidé za potraviny. Celkově jejich chování odpovídá ekonomické logice a očekáváním.

 

… silné v obchodech se zahraničím 

Zahraniční obchod na vlně evropské konjunktury a posílen sezónností potvrdil v závěru roku zrychlení dynamiky dovozu i vývozu. Import předstihuje v tempech export už od jarních měsíců a stvrzuje posilování domácí ekonomiky. Obchod se stroji a dopravními prostředky rostl rychleji než celkový obchod, což bylo patrné zejména u jejich dovozu. Efektní tempa celkových obchodů při zhoršení jejich výsledku (obchodní a bilance za rok 2010 se ztenčila proti roku 2009 o téměř pětinu, prosincová ukázala druhý nejhorší měsíční výsledek za poslední tři roky) souvisí s ekonomickým vývojem bezprostředních sousedů ČR – do čtyř sousedních zemí směřuje 60 % českých vývozů, od nich do ČR 64 % českých dovozů. To by bylo, aby zejména německý a slovenský tygří růst – alespoň v evropském kontextu – na český zahraniční obchod nezapůsobil.

 

 

Autorka je analytičkou Českého statistického úřadu

 

Více na:

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpru020711.doc

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/csta020711.doc

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam020711.doc

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cmal020711.doc

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo020711.doc

 

 

 

Byl pro vás článek přínosný?