Kypr: mění-li se pravidla na pochodu, stres paralyzuje finanční trhy

Jestli tato kyperská krize, která pomalu ale jistě začíná mít nádech finanční krize, něčemu prospěje, pak to mohou být dočasně ceny zlata, kurz dolaru, ceny německých dluhopisů, ceny německých realit obecně a ceny pozemků v řadě zemí včetně střední Evropy.



Tak tedy už máte Kypru dost? Nu, připravte se na víc. Protože den ode dne je na Kypru větší horko. A čím je na Kypru tepleji, tím je tepleji i na kontinentu. Bohužel se totiž vrší chyby vrcholných autorit hospodářské politiky.

Obě strany konfliktu na Kypru se cítí pod psa a poškozené, protože každá uznává jinou logiku. Ovšem finanční trhy tím neskonale trpí, jelikož jakákoliv pravidla, zvyklosti a důvěra se tím rozpadají, což je pro fungování finančních trhů ta nejhorší možná varianta. Konkrétně: Původně Evropská centrální banka (ECB) byla ochotna dalším bankám půjčovat peníze jedině výměnou za kvalitní zástavu. Když bankrotovalo Řecko a řecké banky neměly peníze, ECB změnila pravidla, za jakých likviditu poskytovala. Začala jako kolaterál akceptovat i málo bonitní, téměř bezcenné, cenné papíry. Důvěra v systém sice byla narušena, ale řecké banky přežily. Teď bankrotuje Kypr. A ECB opět změnila pravidla. Prohlásila, že Kypru dává čas do pondělí, aby připravil program záchrany před bankrotem. V opačném případě mu ECB přestane poskytovat likviditu pro banky. To by ovšem pro kyperské banky bylo v této situaci likvidační.

 

Markéta ŠichtařováPředchází výsměch znárodnění?

Kypr je tak ve své podstatě postaven před volbu: Znárodnit část peněz v penzijních fondech, dohodnout se na záchraně s Ruskem výměnou za rozšíření sféry ruského vlivu, anebo nechat padnout banky a připravit lidi o vklady, ke kterým se nyní nemohou dostat, protože banky jsou stále zavřené? Všechno ostatní typu zvýšení daní a podobně jsou totiž jen marginálie. To je jako z bláta do louže a z ní do bažiny. Varování německého ministra financí Wolfganga Schäubla, že pokud si Kypr nezajistí zahraniční pomoc, nemusely by otevřít už nikdy, tak zní skoro jako výsměch, protože na to už Kypřané přišli sami. A proč to všechno tak detailně sledovat u nás, ve střední Evropě?

 

 

A je to venku: Kypr může opustit eurozónu

Normální vztahy nefungují, protože nikdo neví, na čem je, když běžná pravidla neplatí. Právě proto tvrdím, že hospodářská politika v eurozóně selhává čím dál víc: Finanční trh se totiž začal bát, že pravidla neplatí. Zatím poslední a největší ranou pro finanční trhy je otevřené připouštění Bruselu, že Kypr může opustit eurozónu. Toto téma totiž bylo až dosud tabuizované.

Právě touto optikou musíme budoucí fungování finančních trhů v dalších dnech posuzovat. Finanční trh se může dostat na šikmou plochu. V celé Evropě. Zatím se ale trhy obdivuhodně drží. Vychází převážně z toho, že kyperská ekonomika je příliš malá a její odchod z eurozóny jádro eurozóny nepoškodí. Přesto trhy klesají, ačkoliv by klidně mohly i víc, kdyby na odchod Kypru vážně došlo. Česká koruna oslabila dnes v jednu chvíli až na devítiměsíční minimum 25,85 CZK/EUR. Tím se koruna blíží svému dnu. V dalších dnech už může oslabit jen mírně, nečekáme, že by zatím překonala 26korunovou hranici. Akcie rozvíjejících se trhů ve svém průměru propadají na letošní minima, ale v jejich případě propad může pokračovat ještě hodně dlouho. A euro propadá na 1,2906 USD/EUR s tím, že oslabování eura taktéž bude pokračovat ještě dosti dlouho. Jestli tato kyperská krize, která pomalu ale jistě začíná mít nádech finanční krize, něčemu prospěje, pak to mohou být dočasně ceny zlata, kurz dolaru, ceny německých dluhopisů, ceny německých realit obecně a ceny pozemků v řadě zemí včetně střední Evropy. To všechno jsou totiž „bezpečné“ investice pro dobu finančních nepokojů.

 

Autorka je ředitelka společnosti Next Finance

Úvodní foto: © Aurielaki - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře