Očekávání manažerů a následný vývoj ekonomiky

Když finanční trhy čekají s napětím „nové Ifo“, jsou na cestě čerstvá data o podnikatelské důvěře v největší evropské ekonomice.



Výsledky konjunkturních průzkumů v ČR vycházejí z ČSÚ se stejnou pravidelností. Hospodářská krize zájem o ně zvýšila, i když nálady podnikatelů nefungovaly jako předstihový indikátory v každém období.

Důležitost indexu ekonomického sentimentu ZEW z dílny německého institutu Ifo plyne z významu německé ekonomiky, cíle mnoha exportně orientovaných zemí unie. Očekávaný vývoj důvěry na podstatně menším českém trhu nemá atraktivitu indexu ZEW. Přesto je souhrnný index důvěry v českou ekonomiku čím dál více sledován - v očekávání, zda už podle manažerů končí krize.

Konjunkturní průzkumy se ptají na bariéry růstu

Na aktuální podnikatelské klima reagují v konjunkturních průzkumech ČSÚ manažeři firem z průmyslu, stavebnictví, obchodu a služeb. V odpovědích hodnotí ekonomickou situaci a vyjadřují svá očekávání pro období následujících tří a šesti měsíců. Otázky směřují i na očekávaný vývoj cen a zaměstnanosti. Důležité jsou odpovědi manažerů na bariéry růstu – zda to jsou podle nich aktuálně zakázky, dostupnost peněz, nedostatek zaměstnanců, výrobních vstupů a kapacit či ostatní překážky. ČSÚ vyhodnotí tyto odpovědi a zkonstruuje odvětvové indikátory důvěry. Z nich pak vzniká souhrnný indikátor důvěry v podnikatelské sféře. Při zohlednění nálad spotřebitelů mapovaných agenturou Gfk je pak výsledkem každý měsíc publikovaný souhrnný indikátor vyjadřující ekonomický sentiment a důvěru v domácí ekonomiku.

Závislost nepříliš vysoká

Předznamenával vývoj souhrnného indikátoru důvěry skutečný vývoj české ekonomiky? S jakou mírou spolehlivosti fungoval jako předstihový ukazatel sentiment samotných podnikatelů?

Zejména od roku 2004 je souhrnný indikátor sentimentu v ekonomice ČR tažen zcela jednoznačně vývojem důvěry v podnikatelském sektoru - je to logické, protože důvěra spotřebitelů má v souhrnném indikátorů váhu pouhé pětiny. Výrobní sektor se podílí polovinou, služby pak zbylými 30 procenty. Před rokem 2004 však takto těsná závislost mezi očekáváními podnikatelů a HDP patrná nebyla. Od druhé poloviny roku 1999 do poloviny roku 2002 byl podnikatelský sektor výrazně optimističtěji naladěn ve srovnání s tím, jak se vyvíjela ekonomika jako celek, tj. včetně důvěry spotřebitelů (při tomto srovnání je zohledněn šestiměsíční posun  vývojové křivky nominálního HDP a křivky důvěry v podnikatelském sektoru).

Nástup krize byl překvapením

Pokud se podíváme na vývoj dlouhodobý, za léta 1995-2009, pak vývoj důvěry podnikatelů a křivka HDP neukazují podle zjištěných korelací na příliš těsnou závislost jejich očekávání a skutečného vývoje ekonomiky. Významná závislost byla patrná v letech po měnové krizi v době tzv. ozdravných balíčků, kdy ale důvěra podnikatelů zaznamenala výrazně hlubší propad než pak HDP. Opačný případ ukazuje nedávná zkušenost - důvěra podnikatelů prudce propadla počátkem druhé poloviny roku 2008 a vzápětí na to, už ve čtvrtém čtvrtletí, byla česká ekonomika v recesi. Podnikatelé tedy pluli dlouho „na růžovém obláčku“ - reagovali ve svých odpovědích na rizika pozdě.

Maxima optimismu na jaře 2007

Na historických maximech byla důvěra podnikatelů v březnu 2007 (reálný HDP stoupl v té tobě meziročně o 7,4 % a pokud vycházíme z uvedeného šestiměsíčního zpoždění předstihových indikátorů za vývojem HDP, pak jeho meziroční přírůstek ve třetím čtvrtletí 2006 činil 6,9 %). Optimismus tak odrážel přetrvávající silnou konjunkturu české ekonomiky, která rostla v letech 2005-2007 nejrychleji ve své novodobé historii. Roční přírůstky dosáhly vrcholu v roce 2006, kdy HDP v reálném vyjádření stoupl proti roku 2005 o 6,8 %.

Aktuálně pesimističtější velké firmy

V době velmi křehkých náznaků zlepšování situace byly na konci loňského roku v odpovědích daleko pesimističtější velké firmy oproti průměru za celý průmysl. Jestliže např. celkem 29 % všech firem předpokládalo, že se poptávka po jejich zboží zhorší, u firem s více než 5000 zaměstnanci to bylo 62 %. Takto velké firmy (ale i podniky od 1000 do 4000 zaměstnanců) však nebyly tak pesimistické jako průměr u hodnocení celkové ekonomické situace české ekonomiky. Tu naopak hodnotily s velkou dávkou pesimismu firmy do sta zaměstnanců, kde bylo procento odpovědí očekávající zhoršení dvakrát větší než  procento odpovědí za všechny dotazované průmyslové firmy.  

Autorka je analytička Českého statistického úřadu


« předchozí článek





Související články




Komentáře