Odpovědnost za škodu

Zejména členové statutárních orgánů, generální ředitelé, vedoucí zaměstnanci či externí manažeři by měli při příjímání nové funkce v obchodní korporaci nejdříve zkoumat rozsah své odpovědnosti, sankce, které hrozí za porušení povinností a podmínky, při jejichž splnění vzniká povinnost k náhradě škody.



Zkusme se nyní zorientovat v paragrafech Zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) a Nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) a zaměřit se na jednotlivé výše uvedené pozice.

 

A. Člen statutárního (nikoliv kontrolního) orgánu

 

Člen SO je povinen jednat s péčí řádného hospodáře, jinak řečeno rozhodovat v zájmu obchodní korporace, na základě relevantních informací a to vše činit s dostatečnou loajalitou. Současně musí být přesvědčen, že vše činí na základě pravdivých informací (je v dobré víře). Povinnost péče řádného hospodáře dopadá také na prokuristy, přestože se jedná o osoby jmenované do funkce převážně statutárním orgánem, na osoby v obdobním postavení člena statutárního orgánu (kdy se bude jednat o „obdobné postavení“ je v rukou rozhodovací praxe) a také na osoby zastupující právnickou osobu, která je členem statutárního orgánu.


K tomu, abyste jednali v rozporu s péčí řádného hospodáře, nepotřebujete úmyslně podvádět, k odpovědnosti za škodu postačí i nedbalost.

 

Člen SO tak může odpovídat za soudní vymáhání promlčené pohledávky (tj. za následnou povinnost hradit soudní náklady), za nevymáhání vymahatelné pohledávky, za přijetí úvěru, který nemůže korporace uhradit, za využití rady neodborníka, za nezajištění znaleckého posudku, nepojištění vozového parku apod.) Je nepodstatné, že potrestáte odpovědného zaměstnance, navenek jste to vy člen SO, který by mohl hradit škodu buď poškozené obchodní korporaci, nebo třetí osobě. Doplňme, že už samostatné přijetí funkci, k jejímuž výkonu nesplňujete předpoklady, je porušení péče řádného hospodáře.


Co se zákonných sankcí týká, ZOK bohužel nám členům statutárních orgánů nijak neulevil a seznam hrozících sankcí rozšířil o další závažné tresty (hovoříme o trestech civilního práva). Nově může soud rozhodnout o vyloučení člena ze všech funkcí až na dobu 10 let, v případě úpadku nebo opakovaného porušování povinnosti péče řádného hospodáře se můžeme stát ručiteli za závazky obchodní korporace nebo může soud uložit povinnost vrátit přijaté odměny a výhody za dobu dvou let před rozhodnutím soudu o úpadku.

 

Jakékoliv omezení rozsahu odpovědnosti ve smlouvě o výkonu funkce (či v jiném dokumentu) ať již co do rozsahu podmínek vzniku odpovědnosti či výše škody je neplatné a nepomůže ani odkaz na jiný právní řád nebo rozhodčí soud. Nárok korporace na náhradu škody nikdy nevznikne, prokáže-li dotčený člen, že mu ve splnění povinnosti bránili mimořádné, nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky vzniklé nezávisle na jeho vůli (např. bankrot podniku v důsledku krize na trhu), a nebo, že jednal s péčí řádného hospodáře.


V případě vzniklé škody ZOK umožňuje uzavřít dohodu o snížení rozsahu náhrady škody; podmínkou její platnosti je souhlas valné hromady (resp. 2/3 hlasů všech společníků/akcionářů). Pozor ani v případě, že budete jednatelem společnosti a současně majoritním (ovládajícím) společníkem, umožňuje ZOK méně vlivnému majiteli případnou dohodu rozporovat u soudu tzn. škodu sníženou Vámi následně vymáhat soudně po Vás jako jednateli.

 

Shodné sankce budou dopadat na ty osoby, které by se pokusili obejít zákon tím, že by nebyli uvedeni na výpisu z obchodního rejstříku (např. by vykonávali funkci na základě plné moci, pověření nebo prostřednictvím členství v korporaci zapsané jako člen statutární orgán).

 

Podat žalobu na Vaši osobu může společnost, akcionář/společník nebo věřitel, který se nedomohl plnění po obchodní korporaci v důsledku Vašeho poškozujícího jednání (např. na základě smlouvy o výpůjčce „vyvedete“ většinu hotovosti z účtu korporace, nesplatíte ji a věřitel se následně nedomůže uspokojení svého dluhu za korporací). Bude-li u soudu posuzováno, zda jste jednali s péčí řádného hospodáře, budete muset prokázat, že tomu tak bylo, což po několika letech po odchodu ze společnosti může být téměř nemožné (standardně prokazuje porušení povinnosti a vznik škody žalobce).

 

K tomu ještě doplňme, že právo na náhradu škody či jiné újmy se promlčuje ve lhůtě 10 let ode dne, kdy škoda vznikla (u škody způsobené úmyslně platí dokonce lhůta 15 let) a za vzniklou škodu odpovídáte celým svým osobním majetkem (a to včetně majetku ve společném jmění manželů, není-li dohodou manželů majetek rozdělen a dohoda uložena u notáře). Bude-li společnost v úpadku a bez majetku, insolvenční správce určitě využije všech legálních prostředků k naplnění majetkové podstaty vašimi hodnotami. V případě úmrtí člena, je škoda způsobená předmětem dědického řízení a povinnost k její úhradě dopadá na všechny dědice, kteří dědictví neodmítli.

 

B. Generální ředitel a zaměstnanec

 

Funkci generálního ředitele může vykonávat člen statutárního orgánu, ale může se jednat také o zaměstnance společnosti. Pro správné zařazení osoby ve struktuře společnosti a určení, zda se jedná o pozici zaměstnaneckou, je nejdůležitější definovat obsah činnosti příslušné osoby. Výjimkou nejsou ani situace, kdy stejná osoba bude mít uzavřenou pracovní smlouvu na funkci generálního ředitele a současně bude pobírat odměnu z titulu smlouvy o výkonu funkce jako člena představenstva. Při definování podmínek vzniku odpovědnosti za škodu bude tak nutné rozlišit o porušení jaké povinnosti se jednalo.

Škoda u zaměstnance je nadále limitována 4,5násobkem průměrného měsíčního výdělku před porušení povinnosti (nejedná-li se o škodu způsobenou úmyslně nebo v opilosti, kde se zákonná limitace výše škody neuplatní), škodu musí zaměstnanec způsobit zaviněným porušením a toto zavinění musí zaměstnavatel u soudu v případě sporu prokázat.

Bude-li způsobená škoda souviset s plněním povinností člena statutárního orgánu, plně se uplatní vše uvedené pod písmenem A). Pro případ, že by někdo nahradil smlouvu o výkonu funkce zaměstnaneckou smlouvou, s velkou pravděpodobností by soud takovou smlouvu prohlásil za neplatnou a jednání osoby překvalifikovat jako jednání člena statutárního orgánu se všemi právními důsledky (tzn. s aplikací podmínek a sankcí ad. a).

Pro úplnost ještě doplňme, že je-li náš generální ředitel pod obojí, musí být pracovní smlouva a plnění na základě ní poskytované schválené nejvyšším orgánem společnosti (shodně jako v případě smlouvy o výkonu funkce). Neschválení pracovní smlouvy zapříčiněné z důvodů na straně generálního ředitele zakládá nárok korporace na vrácení mzdy z titulu plnění bez právního důvodu.

 

C. Manažer

 

Náš příkladový manažer je externí poradce, specialista například na oddlužení společnosti, jehož úkolem bude korporaci opět postavit na nohy a vyhnout se nucenému bankrotu. S korporací bude mít uzavřenou smlouvu o ekonomickém poradenství (například). Jeho funkce by měla být dočasná a ze smlouvy musí vyplývat, že se jedná o externího poradce, jinak bychom mohli obcházet zákon a naplnit podmínky nelegálního zaměstnávání.

 

Takovýto poradce nebude v rozsahu své odpovědnosti omezen podmínkami zákoníku práce, jeho odpovědnost budeme hledat v ustanoveních NOZu. Bude pro korporaci obdobným smluvním partnerem jako zhotovitel stavby nebo daňový poradce.
Součástí návrhu smlouvy o ekonomickém poradenství může být ustanovení o omezení výše nároku poškozené korporace na náhradu škody proti poradci, nesmí se ale jednat o škodu způsobenou úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Jakožto kvalifikovaná osoba, bude odpovídat mimo jiné za škodlivou radu či nesprávnou informaci, kterou poskytl za odměnu v rozsahu svých odborných znalostí.


Za způsobenou škodu bude odpovídat celým svým majetkem. Soud má obecné právo snížit výši způsobené škody z důvodů „zvláštního zřetele hodných“; v případě našeho odborníka ale toto učinit nemůže, NOZ toto právo výslovně vylučuje.
Za vzniklou škodu nebude odpovídat pouze, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti bránili mimořádné, nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky vzniklé nezávisle na jeho vůli (což v situaci poskytnuté odborné rady a informace nebude příliš časté a jednoduché).

 

Budeme-tedy li hledat řešení pro minimalizaci rizika vzniku škody, její výše a následného negativního zásahu do našeho majetku, měli bychom být dobrými manažery, zaměstnávat odborníky, nechat sledovat legislativní změny, pojistit se a archivovat ve svém počítači všechny důležité informace, dokumenty, emaily a vlastní názory k pozdějšímu prokázání našeho jednání s péčí řádného hospodáře.

 

Autor pracuje jako Legal Director ve společnost Accace Legal.


« předchozí článek další článek »








Komentáře
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.