Ohlédnutí za ekonomickými trendy v červnu 2014

V červnu si Češi odnesli z obchodů o 2,5 % více zboží než v květnu a maloobchodníci si meziročně na tržbách polepšili o 8,2 %. Nové registrace osobních automobilů vzrostly meziročně o čtvrtinu, na více než 18 tisíc vozů, což je druhý nejvyšší počet za posledních deset let. U maloobchodníků se tento nárůst přetavil do tržeb, které byly o 15 % vyšší než v minulém roce. Na odbyt ale šel i ostatní sortiment. Prodej potravin při nižších cenách vzrostl meziročně o 3,2 %.



Nepotravinářské zboží, jehož prodej vzrostl meziročně o více než 7 %, opět táhl vzhůru prodej elektroniky, převážně přes internet. Spotřebitelé ale měli zájem také o konfekci a poprvé v letošním roce byla oproti loňsku vyšší i poptávka po farmaceutických a zdravotnických výrobcích a kosmetice.

Průmysl v červnu vzrostl víceméně v souladu s očekáváním meziročně o 8,1 %. Částečně mu k tomu pomohl větší počet pracovních dnů. Výroba aut je stále tím odvětvím, které profituje na ekonomickém oživení nejvíce. Společně s produkcí kovů, pryže a plastů se postarala o více než polovinu meziročního růstu celé průmyslové produkce. Nákupní manažeři v červenci ukázali, že by produkce mohla znovu ještě více šlápnout do pedálů. Stejně hovoří i aktuální růst nových zakázek, jejichž hodnota v červnu vzrostla meziročně o více než 15 %. Dvojciferně rostl jak zájem ze zahraničních trhů, tak domácí poptávka.

 

Export a nezaměstnanost

Vývoz i dovoz v červnu meziročně vzrostl dvojciferným tempem a zahraniční obchod ukázal vyšší přebytek obchodní bilance oproti loňsku. Stroje a dopravní prostředky v doprovodu elektrických zařízení hrají i v těchto statistikách hlavní roli.

Také stavebnictví dokázalo v červnu dosáhnout na meziroční nárůst, když produkce vzrostla o 5,2 %. Začalo se stavět také více bytů než loni (2 434), a to především díky zahájené výstavbě bytových domů. Ve druhém čtvrtletí vzrostl oproti loňsku příliv nových zakázek a zásoba práce se tak zvětšila. Nicméně poptávka stále není dostatečná na to, aby vytvářela nová pracovní místa. Počet „jádrových“ zaměstnanců klesl meziročně o 4,5 % a v sektoru stále zůstává zhruba pětina nevyužitých kapacit. To indikuje další snižování počtu firem, a tím i zaměstnanosti. Stavební produkce zůstává od začátku roku v černých číslech, meziročně vzrostla o 5,7 %. Oproti stejnému období v roce 2008 je ale stále nižší o plných 27 %. Každopádně letos by stavaři mohli konečně od roku 2008 zaznamenat první meziroční nárůst.

Podíl nezaměstnaných osob zůstal v červenci na předchozích 7,4 % a o desetinku si tak polepšil proti odhadu trhů. V ekonomice je tak nyní podle úřadů práce 541 364 nezaměstnaných. Počet volných pracovních míst se díky zpracovatelskému průmyslu posunul nad úroveň 50 tisíc míst. V dalších měsících by měl podíl nezaměstnaných osob mírně vzrůst kvůli příchodu čerstvých absolventů na trh práce. Na podzim poté vymizí sezonní pracovní místa, i tak by se ale podíl nezaměstnaných osob neměl v zimě dostat nad úroveň 8 %.

 

Mráz přichází z Kremlu

Ruské vojenské manévry u ukrajinských hranic daly alespoň optikou finančních trhů geopolitickému riziku další rozměr a odvetné kroky ruská strana učinila také v oblasti sankcí. Ty směřují na zemědělský sektor a týkají se zákazu či omezení dovozu vybrané zemědělské produkce. Výpadek obchodu s Ruskem tak pravděpodobně vytvoří přetlak nabídky na evropském trhu, která bude tlačit na pokles cen. Nicméně efekt těchto sankcí a následný dopad na ceny bude nejspíše velmi omezený. Evropská osmadvacítka sice vyváží do Ruska zhruba pětinu potravin, nápojů a cigaret, které směřují mimo evropský trh, z hlediska spotřeby jde o zanedbatelné množství. To znamená, že cena nebude muset klesnout tak výrazně, aby motivovala spotřebitele k jen o málo vyšším nákupům.

Italská ekonomika se ve druhém čtvrtletí roku opět ponořila do recese, když hrubý domácí produkt klesl o 0,2 %. Za posledních dvanáct čtvrtletí klesl ekonomický výstup v jedenácti případech. V širší perspektivě Itálie v posledních 35 letech postupně zpomaluje ekonomický růst. Evropa se ale nyní bojí více o svůj bankovní sektor kvůli napojení na ruský trh. A ani v tomto směru na tom Itálie není příliš dobře. Italské banky mají v Rusku rozpůjčováno 27 miliard dolarů, více než Německo, Británie nebo Spojené státy. Největší italská banka Unicredit má podle Evropské bankovní asociace v Rusku expozici za zhruba 18 mld. euro, více než rakouská Raiffeisen bank, ale méně než francouzská Société Générale.

 

Vývoj devizového trhu

Měnové zasedání Evropské centrální banky dopadlo podle očekávání. Úrokové sazby se nijak neměnily a nákup aktiv zatím nebyl spuštěn, byť podle slov Maria Draghiho jsou přípravy k tomuto kroku v plném proudu. Inflace by se měla dostat na 2 % cíl až v následujících dvou letech. Zasedání postrádalo jakýkoliv moment překvapení, a proto na něj euro vůči dolaru z počátku nijak nereagovalo. Závěr týdne mu přinesl kompenzace dřívějších ztrát, přesto kurz k dolaru zůstal pod úrovní 1,34. Geopolitické riziko, které má na Evropu horší dopad než na USA, v kombinaci s protisměrným vývojem na poli monetárních ekonomik v obou zemích bude v dalších měsících hrát nadále klíčovou roli ve vývoji eurodolaru a hovoří spíše v neprospěch společné evropské měny. K tomu se ještě za nedlouho přidají výsledky zátěžových testů evropských bank. Česká koruna proti dolaru ztratila dvacet haléřů, v polovině týdne byly ale ztráty i dvojnásobné.

Pod výrazným tlakem se v uplynulém týdnu ocitla i koruna vůči euru, když chvílemi propadla až za hranici 28 korun za jedno euro. Nepříznivý vývoj jde na vrub růstu geopolitických rizik a určitou roli mohla sehrát i výplata dividend do zahraničí, kterou investoři pozdržovali v očekávání relativně brzkého opuštění devizových intervencí. Tento předpoklad se ale po posledním měnovém zasedání České národní banky zbortil a část investorů tak mohla začít nabízet korunu k prodeji, byť je v letním období trh relativně mělký. Polský zlotý a ruský rubl se vyvíjely jako přes kopírák. Nicméně zlotý kvůli pátečnímu obchodování dokázal předchozí ztráty vybojovat, zatímco rubl takové štěstí neměl a v samotném pátku posílil pouze mírně.

Britské libře a švýcarskému franku napětí na Ukrajině prospělo a v polovině týdne se obě měny probojovaly vůči koruně až nad hranici 35,2 Kč respektive 23 Kč. Koruna část ztrát v dalších dnech kompenzovala, ale pouze minimálně.

 

Autoři jsou makroekonomičtí analytici GE Money Bank

 

Úvodní foto: © chris - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře