Pavel Sobíšek, Unicredit Bank: Devizové intervence ČNB jsou džinem z lahve

„Spotřeba i mzdy by měly letos mírně růst, nezaměstnanost naopak klesat, říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom Unicredit Bank a jeden z autorů, kteří se podíleli na prognóze České bankovní asociace nazvané Výhled ekonomiky na roky 2104 a 2015. S ekonomem jsme hovořili o vlivu intervence ČNB na českou ekonomiku.



Pavel Sobíšek Koncem roku udělala Česká národní banka (ČNB) krok směrem k oslabení koruny. Důvodem byla hrozící deflace. Proč je deflace tak nebezpečná? 

Je nebezpečná, pokud trvá dlouho, což znamená, že ekonomické subjekty mají tendenci odkládat svoje investice a svou spotřebu. A pokud neinvestují, neutrácejí, prohlubují tím pokles ekonomiky, doprovázený poklesem mezd a dalším poklesem spotřeby. Jde o začarovaný kruh. Pakliže bychom měli jistotu, že deflace bude trvat jen pár měsíců a že za ní stojí faktory, které samy odezní, nejednalo by se o nic nebezpečného.

 

Neohrožuje deflace více banky, které by tak mohly mít problémy se splácením svých dlužníků, tedy především komerčních subjektů? 

Je pravda, že pro zadlužené subjekty, ale i hodně zadlužené státy, deflace prodražuje reálné splácení dluhů. V českých podmínkách ale toto není nijak kritické. Ani podnikový sektor, ani domácnosti, a dokonce ani vláda nejsou zadluženy natolik, aby mohlo jít o důvod pro devalvaci koruny.

 

Jak dlouho, podle vás, ČNB udrží oslabený kurz? 

Česká národní banka má prostředky, jak ho držet neomezeně dlouho. Otázka je, zdali to bude považovat za účelné. Začít s režimem intervencí je velice snadné, vystoupit z něj velmi obtížné. Je to jako vypustit džina z lahve a pak ho chtít dostat zpátky. Myslím si, že rizika a nejistoty spojené s ukončením devizových intervencí mohou protahovat stav, kdy se kurz koruny vůči euru udrží poblíž hodnoty 27 korun za euro. Ale prezentuji svůj soukromý názor, nikoliv oficiální stanovisko.

 

Komu tedy intervence prospěla? 

Čistým exportérům. Sice jim zdražila vstupy, ale i dráž prodají. Pokud pracují s kladnou marží, celkově vydělají. Kromě uvedeného dlouhodobějšího efektu mohou počítat s jednorázovým ziskem z prodejů, pro něž nakupovali vstupy ještě před devalvací. Dalším aspektem je kurzové zajištění. Pokud byla firma zajištěna na devizový kurz 26 Kč za euro, nyní hypoteticky prodělává, ale proti stavu, kdy by kurz byl 25 a nebyla zajištěna, pořád ještě vydělává. Jedná se spíše o fiktivní ztráty.

 

Růst exportu očekáváte v oblasti strojírenství a automobilového průmyslu, kde ještě? A na základě čeho růst prognózujete? 

Čeká se růst poptávky po kovových a strojírenských výrobcích, elektrotechnice a gumárenství, které je navázáno na automobilový průmysl. Důvodem není tolik devalvace koruny, ta zde může hrát roli spíše marginální, ale posun globálního ekonomického cyklu. Z něho by měly zpracovatelské ekonomiky, jako je česká, profitovat. Cyklický vývoj poptávky ale ovlivní pozitivně většinu segmentů exportu.

 

To se promítne i na zaměstnanost, že? 

Ano, ale ta je v ekonomickém cyklu zpožděná. K jejímu snižování může dojít zhruba půl roku poté, co ekonomický růst nastartuje solidní tempo. Myslíme si, že k postupnému a mírnému snižování nezaměstnanosti bude docházet už ve druhé polovině letošního roku.

 

Prognóza České bankovní asociace (blíže zde) předpokládá růst ekonomiky, a to ve spotřebě, investicích i exportu. Nicméně intervence ČNB spotřebu a služby zdražila… 

Je pravda, že vlivem intervence ČNB spotřeba domácností letos asi moc neporoste. Na druhou stranu, pokles cen energií ze začátku roku dává šanci, že lidem bude aspoň přechodně zůstávat v peněženkách reálně o něco více. Zahraniční obchod už k růstu ekonomiky přispívá díky oživení v evropském průmyslu. Podniková sféra jako celek také vydělá na intervencích ČNB, v čehož důsledku by mohly růst i mzdy. Průměrné mzdy by měly růst o něco více než v roce 2013 a inflace by se v průměru prakticky neměla měnit. Nárůst investic přijde v této posloupnosti na řadu jako poslední.

 

Jak se podle vás bude v blízké budoucnosti pohybovat kurz koruny vůči euru? 

Pro letošní rok ho odhadujeme v průměru na 27,1 Kč za euro, v roce 2015 na 26,3.

 

 

Pavel Sobíšek se věnuje makroekonomice a finančním trhům. V současné době pracuje jako ekonom v UniCredit Bank Czech Republic.

Úvodní foto: © lada022 - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře