Radost kalí typická česká skepse

Aktuální komentář k datům Českého statistického úřadu, zveřejněným 8. listopadu.



Téměř jak přes kopírák lze od léta komentovat obsáhlé jednorázové sady dat Českého statistického úřadu: silný průmysl, slabé stavebnictví, dvojciferné růsty dovozů a vývozů, stále větší útraty lidí v obchodech, zlepšující se trh práce. V úhrnu obrázek pozitivní, což o to. Neodráží se však v nadějnějších budoucích očekáváních. Proč? Je tu typická česká skepse. A navíc, za čísly jsou vždy jistá „ale“. Ani svět si není jistý trvalostí růstu – tak proč bychom měli my, odkázaní na zahraniční poptávku a doma s právě schválenými fiskálními restrikcemi?

 

Zahraniční obchod: do Číny zatím ani jedno procento exportů 

Dovozy rostou už od jara každý měsíc rychleji než vývozy. Díky objemům, ale také cenám: za importované zboží platíme víc než před rokem. Cenový růst dovozů byl přitom třikrát vyšší než o kolik stouply ceny exportérů. Ti, co vyvážejí stroje a auta, navíc ani loňské cenové úrovně nedosáhli. Dovozci paliv dali za ropu skoro o třetinu víc než loni (stejně jako za plyn) a přitom jí dovezli víc jen o 13 procent (plynu dokonce o desetinu méně). Vzájemný poměr cen tak český zahraniční obchod sráží. I vlivem směnného kurzu – koruna v září koruna k euru posílila, k dolaru naopak oslabila.

Přesto však v září obchodní bilance České republiky po pěti měsících rychle slábnoucích přebytků znovu překvapila dvojciferným kladným saldem (přes 12 mld. korun). V kontextu roku 2010 je to úspěch, v meziročním srovnání nikoli. Podstatně se totiž ztenčil přebytek v obchodu se stroji, narostl naopak deficit v dovozech paliv, jak již bylo zmíněno. Dynamika toků zboží ve třetím čtvrtletí už dále neakcelerovala především vlivem silného zpomalení vývozů aut poté, co v několika zemích odezněl efekt šrotovného. 

Ohrozí nás obavy z měnových válek a nastolování ochranářských opatření, jimiž mnoho ekonomik hrozí či je již v mírné formě zavádí – s cílem bránit se před nákupy aktiv investory ze zemí tisknuvších peníze? Obchodní vazba českého obchodu na Evropskou unii (eliminující toto riziko) je silná (přes 84 % českých exportů), meziročně se náš přebytek s ní dokonce výrazně zvětšil. Do Číny, která zpřísněním vnitřních podmínek už i oficiálně hrozí, nesměřuje zatím ani jedno procento českých exportů, do Ruska pouze 2,5 % a do skupiny rozvojových ekonomik 4,2 % hodnoty vývozů z České republiky. Riziko protekcionismu v zemích obchodních partnerů se nás tedy tolik netýká.

 

Průmysl a stavebnictví: každý z jiného světa 

Průmysl je usazen nad desetiprocentní laťkou meziročních růstů tažených exportem. Ve druhém i třetím čtvrtletí stoupala těmito tempy produkce, tržby ještě o něco rychleji – ty z přímého vývozu dokonce o pětinu. Pouze síťová odvětví (výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla) stržila letos v každém čtvrtletí ve srovnání se stejnými obdobími loni méně peněz, přestože jejich produkce rostla. Silné byly v průmyslu i hodnoty nových zakázek. V září zůstala jejich dynamika stejná jako průměr za červen až srpen. Po plynulém růstu od poloviny loňského roku se průmysl (podle temp v bazickém vyjádření) pomalu dostává na hodnoty z počátku podzimu 2008, kdy začal jeho pád.

Stavebnictví si však bude muset s návratem na předkrizové hodnoty počkat – v podobném srovnání je na tom s produkcí stejně jako někdy v květnu roku 2006. Nadějný růst nových zakázek na stavební práce v tuzemsku u firem nad 50 zaměstnanců je kalen extrémně nepříznivou srovnatelnou základnou minulého roku.

 

Maloobchodní tržby na vánoční trajektorii? 

Tržby v maloobchodě rostou. I když v trendu je proti bazickému roku 2005 náznak zlepšení patrný jen málo, letošní září postupné zlepšování potvrdilo: zatímco za posledních dvanáct měsíců, tj. za říjen 2009 až září 2010, nakoupili lidé ve srovnání s předchozím stejně dlouhým obdobím méně, za letošní rok byl již objem zboží pořízeného v maloobchodě meziročně o procento vyšší, za letní měsíce dokonce o tři procenta. Nákupy za měsíc září pak stouply proti září 2009 o 3,5 procenta. Zapůsobila vyšší zaměstnanost?

 

Trh práce ovlivňují živnostenské listy 

První vlaštovkou zlepšení na trhu práce po krizi se ukázaly již výsledky zaměstnanosti podle výběrového šetření Českého statistického úřadu za letošní druhé čtvrtletí – zaměstnanost mezikvartálně stoupla, nezaměstnanost klesla. Stejný obrázek přinesl i vývoj za červenec až srpen, ale zlepšení nebylo tak markantní. Proti stejnému období loni je však zaměstnáno nadále o deset tisíc lidí méně. Meziroční pokles se ovšem zmenšuje: ve druhém čtvrtletí bylo totiž zaměstnáno o 60 tisíc lidí méně než před rokem a v prvním čtvrtletí dokonce o 120 tis. lidí méně. Tvoří tedy firmy více pracovních míst?

Ani se nezdá. Od dubna do září se nabídka práce zvýšila minimálně: z 36,2 tisíce na 38,5 tis. volných míst. Nejméně jich nabízely pracovní úřady loni ve čtvrtém čtvrtletí (31 tis.). Jak trochu z jiného světa pak vypadá 151 tis. volných pracovních míst z druhého čtvrtletí 2008, z období těsně před krizí. Alarmující je i struktura nabídky a poptávky po práci. Pomocných a nekvalifikovaných pracovníků byla v září podle statistik ministerstva práce plná čtvrtina z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Stejně jako v dubnu, kdy jim pracovní úřady nabízely asi čtvrtinu z celkového počtu volných pracovních míst. Do září ubylo v této skupině necelých osm procent uchazečů o práci, ale počet pro ně nabízených volných míst klesl o 22 procent.

V úhrnu se počet uchazečů o zaměstnání na úřadech práce snížil od dubna do září o téměř 40 tisíc, počet volných míst však stoupl pouze o dva tisíce. Většina z nich si tak zřejmě zřídila nebo obnovila živnostenský list. Podle Českého statistického úřadu stoupl počet „podnikatelů v hlavním zaměstnání včetně pomáhajících rodinných příslušníků“ na 876 tisíc osob s podílem na celkové zaměstnanosti v České republice ve výši téměř 18 procent.

 

 Autorka je analytičkou Českého statistického úřadu

 

Více na stránkách ČSÚ

 

 

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře