Spotřebitelská inflace: nádech před bouří?

Aktuální komentář k datům Českého statistického úřadu, zveřejněným 11. dubna.



Položky tvořící polovinu spotřebního koše českých domácností – tj. potraviny, bydlení a energie včetně služeb s tím spojených a také výdaje za zdraví – rostly v březnu významně rychleji než spotřebitelské ceny v úhrnu. Proti únoru však již meziroční růst cen největších položek nezrychloval. Celková inflace byla meziročně nepatrně níž. Poněkud překvapivě. 

 

Bez zrychlení 

Zdá se, že turbulence světových trhů s ropou a potravinářskými komoditami se zatím v ČR daří tlumit – alespoň v tom, že růst spotřebitelských cen zasažených těmito komoditami již dále nezrychluje. Meziroční tempo růstu cen potravin v březnu opět zpomalilo, meziroční dynamika cen bydlení a služeb s ním spojených zůstala stejná jako v únoru. Hlavní položky spotřebního koše českých domácností tak spotřebitelskou inflaci v měsíci březnu nezrychlovaly. Ta se proti stejnému období loňského roku nepatrně snížila, proti cenám v únoru byly ty březnové o 0,1 % výš. 

 

Rezervy v maržích 

Tlumení dopadu světových cen ropy do spotřebitelské inflace se zřejmě odehrává v redukovaných maržích jednotlivých zpracovatelských a prodejních stupňů. Je to vidět ze srovnání cen pohonných hmot u nás a v Evropě – tam podle dosud dostupných dat stouply v únoru o 6,1 %, u nás o 2,9 %. U čerpacích stanic v ČR byly v prvních třech měsících zhruba o desetinu výš než loni a nezrychlovaly. Zatím. Po skoku o téměř čtvrtinu loni v prvním čtvrtletí se později v tempu sice mírnily, ale letošní přírůstek o 11 % je vzhledem k vysoké loňské srovnávací základně velmi výrazný.

 

Tempo růstu cen bydlení určují energie 

Jak si v mezinárodním srovnání stojí české domácnosti s inflací cen bydlení a služeb s ním spojených a jak rostou ceny jednotlivých položek? Na relativně mírném růstu cen za bydlení včetně služeb v měsíci březnu (+2,4 %) i v celém prvním čtvrtletí (+2,5 %) se podílely, daleko více než nájemné, ceny energií. Elektřina byla meziročně dražší o 4,8 %, plyn dokonce o 9,2 %. Samotné čisté nájemné placené nájemníky v nájemních bytech přitom stouplo pouze o 1,9 %, zatímco v loňském prvním čtvrtletí o více než 11 %. Tehdy byly ovšem ceny energií meziročně výrazně níž. Loni i letos tak ceny nájemného jistým způsobem kompenzovaly cenový vývoj energií pro domácnosti. Nebýt letošního jen velmi mírného zvýšení nájemného v lednu, byla by spotřebitelská inflace vyšší.

 

Rychlý růst cen za bydlení a energie, růst mezd ještě rychlejší 

Dlouhodobě se ukazuje, že ceny související s bydlením a energiemi rostly v ČR v letech 2008 a 2009 ČR skoro dvakrát tak rychle než v 27 členských zemích Evropské unie (EU 27), v roce 2010 pak přibližně stejně. Odlišnosti ve struktuře jsou však zajímavé. Zatímco ceny tepla byly loni v EU a zejména v Německu – kde v posledních patnácti letech nejvíce kolísaly – meziročně hluboce pod úrovní předchozího roku, v ČR rostly. U cen plynu pro domácnosti kopíruje vývoj v ČR dynamiku za EU 27 s tím, že v růstových fázích jsou přírůstky v ČR výraznější, při poklesech jsou i poklesy v ČR hlubší. Ovšem ve srovnání například s Německem byl vývoj cen plynu pro české domácnosti v posledních třech letech méně příznivý. Velké rozdíly panují u inflace elektřiny – nejde o to, že v ČR jsou ceny stanovovány na určité období (z toho plyne i jistá stupňovitost křivky na rozdíl od EU a zejména Německa, kde je vývoj cen plynulejší), ale o to, že od poloviny roku 2005 rostou ceny elektřiny pro české domácnosti výrazně rychleji než v EU 27 (výjimkou byly roky 2003 a 2010, kdy cena elektřiny v ČR meziročně poklesla). Nejvýraznější rozdíl v dynamice je však u ceny vody, která rostla od roku 2001 v ČR až třikrát tak rychle než EU 27 (v Německu bylo tempo oproti unii poloviční) s extrémním nárůstem v roce 2009.

V úhrnu za bydlení a služby s ním spojené včrtně energií rostly v průměru za roky 2000 až 2010 ceny v ČR 1,6krát rychleji než v EU 27 a téměř třikrát rychleji než v Německu. I když tento vývoj není pro české domácnosti příjemný, jejich mzdy a platy stoupaly za tu dobu ve srovnání s Belgií či Velké Británii dvakrát tak rychle a téměř čtyřikrát tak rychle než v Německu.

 

 

Více na: http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc041111.doc

 

Foto: © James Thew - Fotolia.com

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře