Střední a východní Evropa mezi rostoucí zahraniční poptávkou a rizikem odlivu kapitálu

Dluhopisy ČR jsou považovány za nejbezpečnější v regionu, a to přes současný neklid na politické scéně.



Oživení aktivity v USA a především v eurozóně se začíná promítat do výkonnosti ekonomik střední a východní Evropy. Po nevýrazných výsledcích v závěru loňského roku zakusila celá řada zemí solidní vzestup svého klíčového odvětví – průmyslu. Nejsilnější přírůstky průmyslové produkce letos doposud zaznamenaly Turecko a Polsko následované Maďarskem a Rumunskem. Poslední dvě zmíněné země navíc vedle impulsu ze zahraničí těžily ze zahájení produkce automobilů v nových závodech. Mnoho zemí se nyní nachází v bodě obratu, co se týká vývoje úvěrů. Přestože některé banky ještě mohou redukovat své bilance, neměl by tento proces dále akcelerovat. Vzniká prostor pro rychlejší růst nových úvěrů s pozitivním dopadem na domácí poptávku.

 

Hrozí odliv portfoliových investic

Měnová politika by v tomto směru měla nabízet pomocnou ruku. Úrokové sazby centrálních bank buď zůstanou po delší dobu na svých minimech (ČR, Polsko) nebo se budou ještě mírně snižovat (Maďarsko, Rumunsko). Ani fiskální politika by neměla být brzdou pro další růst regionu v takové míře jako doposud. Většina zemí má nejbolestnější kroky spojené s fiskální konsolidací za sebou, vlády těchto zemí se proto mohou více orientovat na podporu ekonomického růstu. Ozdravný proces pomohl novým zemím EU omezit jejich zranitelnost vůči externím šokům, jak je patrné ze zlepšení bilancí běžného účtu mezi roky 2007 až 2012. Ve většině zemí se běžný účet zlepšuje i v letošním roce. Například Rumunsko vykázalo poprvé od pádu komunismu za prvních sedm měsíců roku na běžném účtu přebytek.

Největším rizikem pro oživení v regionu zůstává vedle možnosti opětovného propadu vnější poptávky odliv portfoliových investic. Omezení nákupů cenných papírů americkým Fedem  a normalizace úrokových sazeb může dále urychlit odliv této dominantní formy kapitálu, který do rozvíjejících se zemí směřoval v uplynulých letech. Toto riziko nicméně oslabuje skutečnost, že se již očekává mnohem pozvolnější růst výnosů amerických dluhopisů, než doposud. Odliv portfoliových investic ze zemí regionu tak bude pokračovat, ale pomalejším tempem.

 

Rusko se potácí, východ Unie se stabilizoval

Mnoho nových zemí EU se dostalo do snazší pozice při financování svých platebních bilancí. Tyto země, mezi něž se řadí ČR, Polsko, Rumunsko, Bulharsko a pobaltské země, si během období konsolidace vybudovaly dostatečný finanční polštář, který je činí nezávislými na novém přílivu portfoliového kapitálu. Vyšší rizika jsou spatřována v případě Maďarska, i když i jeho náchylnost vůči šokům se díky v mnoha případech bolestným fiskálním opatřením zmírnila.

Slovinsko a Chorvatsko jsou s realizací nezbytných reforem pozadu a hrozí jim tak vynucená účast na programech finanční pomoci ze strany MMF a EU. Rozpočet Chorvatska, čerstvého člena EU, se letos dále zhoršuje, slabá konkurenceschopnost ekonomiky navíc zvyšuje riziko, že příští rok bude už šestým v řadě, kdy země zůstane v recesi. Slovinsko je s reformami dále než Chorvatsko, ale stále zbývá učinit spousta nezbytných kroků – rekapitalizace bank, fiskální konsolidace, privatizace.

Rusko se ve srovnání se zbytkem regionu nachází v jiné pozici. Absence opatření směřujících k větší diverzifikaci ekonomiky a přehnané spoléhání se na oslabení domácí měny vytvářejí rizika pro růst v delším období. Odhady skupiny UniCredit pokud jde o růst ruské ekonomiky se pro letošní a příští rok podstatně snížily. Revizi HDP směrem dolů se nevyhnulo ani Turecko. Hluboký deficit běžného účtu v kombinaci s nahromaděním krátkodobého kapitálu v předchozích letech podstatně zvýšily riziko jeho odlivu do zahraničí. Lék v podobě oslabení liry, nižší úvěrové dynamiky a snížení deficitu na běžném účtu se promítne do opětovného zpomalení růstu v nadcházejícím období.

 

Ukrajina se musí do konce listopadu rozhodnout mezi Východem (Rusko) a Západem (volný obchod s EU)

Srbsko a Ukrajina jsou v rámci regionu střední a východní Evropy nejslabšími články. Růstový potenciál v obou zemích omezují strukturální překážky a kombinace vysokých deficitů platební bilance a veřejného rozpočtu. Zhoršení podmínek pro externí financování navíc omezuje jejich schopnost krýt tyto deficity emisí dluhopisů. Poměr veřejného dluhu k HDP v obou zemích neustále roste a v Srbsku již dokonce překročil úroveň 60 %. Ukrajina si musí do konce listopadu zvolit buď dohodu o volném obchodu s EU, která by jí otevřela cestu zdrojům z MMF, nebo připojení k celní unii s Ruskem. V Srbsku by jakákoli dohoda s MMF byla spojena s požadavkem razantních fiskálních opatření, včetně snížení počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru. Pokrok ve vyjednávání o přistoupení k EU by se v budoucnu mohl stát pro Srbsko důležitou kotvou pro nezbytné institucionální reformy. 

 

Česko směřuje k oživení ekonomiky 

Ekonomika ČR byla jednou z posledních v regionu, která se obrátila k růstu. Došlo k němu v druhém kvartálu, kdy mezikvartální zvýšení HDP o 0,6 % ukončilo nejdelší recesi v dvacetileté historii země. V návaznosti na zlepšený výhled pro eurozónu a menší napětí v rozpočtech tuzemských domácností očekávají analytici UniCredit Bank, že česká ekonomika mezikvartálně poroste i v nadcházejícím období. Nezbytnou podmínkou tohoto předpokladu je pokračující oživení externí poptávky. Na nabídkové straně ekonomiky se očekává vzpruha díky zahájení prodeje nového modelu Škody Auto a solidní úrodě. Fixní investice na druhé straně začnou růst až s jistým zpožděním. I v roce 2014 bude klíčovým faktorem růstu poptávka ze zahraničí, ovšem role domácích faktorů a politiky poroste. Předčasné volby naplánované na konec října představují vysoký stupeň nejistoty, nicméně po nich budou zřejmě následovat dva roky mírně uvolněné fiskální politiky. Předpokládaný pokles inflace pod 1 % na začátku příštího roku by měl být impulsem pro obnovení růstu spotřeby domácností v reálném vyjádření.

ČNB zřejmě ponechá svoji klíčovou dvoutýdenní sazbu na technické nule po celý příští rok, přičemž trend normalizace úrokových sazeb by měl započít až v roce 2015. S překvapivě robustním růstem HDP v druhém kvartálu se zároveň značně snížila pravděpodobnost, že ČNB přikročí k dalšímu uvolnění měnové politiky přes devizové intervence. Z pohledu financování deficitu státního rozpočtu je letošní potřeba již téměř pokryta, nové emise státních dluhopisů tudíž není třeba vydávat pod tlakem. Dluhopisy ČR jsou i z tohoto důvodu považovány za nejbezpečnější v regionu, a to přes současný neklid na politické scéně. 

 

 

Autor je hlavní ekonom UniCredit Bank Czech Republic

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře