Střední a východní Evropa: Vzestup, nebo pád?

Dopad ruské krize pociťuje Rusko nejvíce samo na sobě, zatímco oživení eurozóny přináší určitou úlevu ostatním zemím v regionu. Sankce a pokles ceny ropy zasahují ruské hospodářství tvrdě. Smršť sankcí, odliv kapitálu a klesající ceny ropy měly v Rusku závažný dopad na měnu. Od začátku roku 2014 rubl ztratil i přes intenzivní devizové intervence centrální banky zhruba polovinu své hodnoty oproti dolaru.



Základní scénář společnosti Euler Hermes (70% pravděpodobnost) v roce 2015 předpovídá pokračující krizi platební bilance spolu s těžkou recesí (pokles reálného HDP o –5,5 %) a ostrým nárůstem platební neschopnosti (+30 %). Navíc je pravděpodobné, že v roce 2015 budou zavedeny kontroly odlivu deviz a investic. Je však nepravděpodobné, že by v tomto roce došlo k vyhlášení státního bankrotu, jelikož aktuální rezervy jsou ještě stále o mnoho vyšší než v roce 1998.

 

Jaký alternativní scénář pro Rusko existuje? Nejhorší scénář (25% pravděpodobnost) by mohly spustit eskalace sankcí nebo plnohodnotné kapitálové regulace nebo pokles cen ropy pod 50 dolarů za barel po určité období. To by vyvolalo kolaps hospodářství, přičemž pokles reálného HDP by mohl být v roce 2015 až –15 % a nárůst platební neschopnosti až o +80 %. Proinflačnímu riziku pozitivního výsledku s mírnou recesí (–1 %) a mírným nárůstem platební neschopnosti (+10 %) je přiřazována pouze 5% pravděpodobnost.

 

V Rusku již není žádné odvětví s malým rizikem. Varovné signály se začaly objevovat již v roce 2013, kdy bylo možné zaznamenat první známky klesající likvidity ruských společností: Průměrná doba splatnosti pohledávek (DSO) v Rusku vzrostla o +6 dní. V roce 2014 to mělo za následek pokles u deseti ze sedmnácti odvětví, která Euler Hermes hodnotí. Zvláštní pozornost byla věnována potravinářství s ohledem na zákaz dovozu některých zemědělských produktů ze Západu. Sankce spolu s prudkou devalvací rublu významně zvýšily ceny dovážených výrobků, což má negativní dopad na ziskovost ruských společností.

 

V současné době v Rusku není žádné odvětví s malým rizikem, dokonce ani státem chráněná průmyslová odvětví, jako jsou chemický průmysl a strojírenství, nejsou imunní.

 

Dopad na sousední země

Země, které s Ruskem mají silné obchodní vztahy, ruská krize výrazně zasahuje. V Arménii i Moldavsku dochází k devalvaci měny a ztenčování devizových rezerv a prognóza růstu je v roce 2015 na pouhém +1 %. Situace negativně ovlivňuje i Bělorusko, Kazachstán a Ukrajinu, přičemž posledníze jmenovaných zemí je ekonomicky ochromená. V Litvě, která je na Rusku silně energeticky závislá, se očekává, že růst zpomalí na +2,3 %.

 

Prognóza růstu Lotyšska byla také snížena na +2 % a tři odvětví (výrobci automobilů, farmaceutický a textilní průmysl) zaznamenala pokles. Další východní země nehledě na situaci v Rusku odolávají. Zbývající země střední a východní Evropy v roce 2014 prokázaly odolnost díky posunu od růstu založeného na vývozu k růstu taženému domácí poptávkou. Tento stav by měl v roce 2015 pokračovat díky obnově evropského hospodářství a nízkým cenám ropy, které vyvažují negativní dopad prohlubující se ruské krize.

 

V Turecku se předpokládá, že se růst reálného HDP odrazí z +2,9 % v roce 2014 na +4,3 % v roce 2015 díky nižším cenám ropy a uvolnění měnové politiky. Zdá se ovšem, že k uvolňování měnové politiky dochází příliš rychle, což vede k oslabení měnového kurzu (kurz USD : TRY zaznamenal v prvním čtvrtletí pokles o –9 %). Zpomalení v roce 2014 bude mít dále určitý opožděný dopad na společnosti a zvýší platební neschopnost (+17 % v roce 2015).

 

Zdroj: EULER HERMES SA

Úvodní foto: © Anton Balazh - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře