V ČR chybí jazykově vybavení pracovníci

Na českém trhu chybí pracovníci se znalostí němčiny, holandštiny a skandinávských jazyků. Znalost těchto jazyků přitom může vést k navýšení mzdy až o 15 %. Vyplývá to z šetření ABSL, asociace sdružující lídry z oblasti podnikových služeb. Pracovní místa vyžadující tyto jazykové znalosti pak často zabírají cizinci či rodilí mluvčí. Nedostatek požadovaných jazykových dovedností u uchazečů je velkým problémem pro 43 % firem z oblasti podnikových služeb.



V dnešní době funguje v ČR přes 150 center sdílených podnikových služeb (SSC), která představují významný zdroj zaměstnání, a to nejen v Praze, ale i v regionech, především v Brně, Ostravě, Olomouci či Pardubicích. Celkem dávají práci téměř 60 000 zaměstnanců. Z center v České republice se pracuje pro zákazníky z různých odvětví průmyslu v mnoha zemích, a proto je zde kladen mimořádně velký důraz na znalost cizích jazyků, a to i neobvyklých kombinací.

 

Na českém trhu je však velký nedostatek pracovníků, kteří ovládají němčinu, skandinávské jazyky a další méně obvyklé evropské jazyky, jako je holandština či maďarština. Firmy proto musí často nabírat cizince či rodilé mluvčí, kterých v současné době pracuje v oblasti sdílených podnikových služeb zhruba 15%. Cizinci však často nejsou v České republice usazení, a tak obvykle na daném pracovním místě dlouho nevydrží.

 

„Jazykové vzdělání Čechů se postupem let výrazně zlepšuje. Bohužel však jde vesměs o angličtinu, druhý či dokonce třetí cizí jazyk se učí stále málo studentů,“ říká Ota Kulhánek, prezident asociace ABSL, a dodává: „Dle dostupných údajů studuje dva jazyky v průměru 16 % z nich, tři pak pouhé 2 %.“

 

Centra sdílených služeb sice nabízí jazykové kurzy jako standardní zaměstnanecký benefit, ovšem jen pro zdokonalení jazykových schopností svých pracovníků, kteří již při nástupu musí zvládat alespoň úroveň C1.

Angličtina je základ, znalost dalšího jazyka je nutností

 

Angličtina je dnes u většiny zaměstnavatelů brána jako základní požadavek. V podnikových službách je však důležitá i znalost dalších jazyků, přičemž některé jsou tak atraktivní, že zajistí uchazeči o práci i o 15 % vyšší nástupní plat. Jde především o němčinu, která se v poslední době pomalu vytrácí z českých škol, dále o holandštinu a skandinávské jazyky. Kromě angličtiny patří k nejvyhledávanějším jazykům v SSC němčina (20%), francouzština (8%), polština (5%), švédština (4%), holandština (4%), maďarština (3,5%), ruština (3%), dánština (3%), slovenština (2,5%), španělština (2,5%), finština a italština (2%).

 

Neznalost oboru není překážkou

 

Neznalost oboru většinou není překážkou. V SSC jsou často zaměstnáni i ryzí jazykáři, tzn. absolventi filozofických fakult, kteří mají jazyk jako hlavní obor. „Člověka lze v relativně krátké době zaškolit např. do znalosti účetního systému, ale plynulou švédštinu se za 3 měsíce naučit nelze. Samozřejmě v oblasti jako např. IT jsou nutné dostatečné vstupní znalosti, ale zde si zase uchazeči většinou vystačí s angličtinou,“ říká Ota Kulhánek.

 

Nelze specifikovat, jaké jazyky v kombinaci s jakými znalostmi se hledají nejčastěji nebo nejhůře. Jazyky jsou problémem obecně, a firmy jsou většinou tolerantnější k nedostatku technických dovedností, pokud je uchazeč vybaven jazykově na požadované úrovni.

 

Podle Oty Kulhánka tento trend jasně ukazuje, které jazyky by měli lidé studovat. „Může jim to zajistit lepší uplatnění do budoucna,“ dodává.

Úvodní foto: © Andrey Kiselev - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře