Václav Klaus: Spíše než o ekonomickou jde o krizi hodnot

Tak by se dal shrnout závěr diskuse CFO s bývalým prezidentem Václavem Klausem, která se v rámci Klubu finančních ředitelů odehrála ve středu 12. června v Praze. Debatu moderoval Dean Brabec, prezident Klubu finančních ředitelů a Managing Partner CEE společnosti Arthur D. Little.



Významný český politik Václav Klaus připustil existenci střednědobé stagnace či krize, jejíž kořeny profesor spatřuje ve dvou rovinách. Tou první je ekonomická rovina, která se dá jasně popsat a dokumentovat ukazateli, čísly a analýzami. Druhá je již obtížněji identifikovatelná, jedná se totiž o krizi celospolečenskou, charakterizovanou především krizí hodnot. Tato oblast se popisuje a prokazuje mnohem hůře.

 

Stagnace má hlubší kořeny

Období posledního desetiletí, tedy od roku 2003, rozdělil Václav Klaus na dvě „pětiletky“. „Zatímco v první pětiletce bylo průměrné čtvrtletní tempo růstu 5,8 procenta, ve druhém období, tedy 2008 až 2013, činil týž údaj minus 0,2 procenta. Horší výsledky mělo jen Řecko, Itálie, Kypr, Portugalsko a Slovinsko,“ uvedl Václav Klaus. Zhruba stejně jako my je na tom Španělsko. V porovnání se sousedními zeměmi – Německem, Rakouskem, Slovenskem a Polskem – jsme na tom v této „pětiletce“ absolutně nejhůře a jsme jedinou zemí, která dosud nepřekročila magickou úroveň roku 2008,“ dodal. V ukazateli HDP na hlavu jsme si od roku 2008 polepšili o jeden bod, což je nejhorší výsledek z nově přistoupivších zemí: Maďarsko si polepšilo o dva body, Slovensko a pobaltské republiky o devět a Polsko o dvanáct bodů. „Jsem přesvědčen, že jsme svědky společenské, nejen ekonomické stagnace,“ prohlásil profesor Klaus.

 

Krize hodnot jako výsledek celospolečenské krize 

Společenská stagnace je podle Václava Klause stejně varovná, byť se o ní špatně hovoří, protože společensko-vědní obory nemají prostředky k jejímu popisu, na rozdíl od ekonomů, kteří k tomu mohou využít ekonomickou analýzu.

Za příčiny pocitů oné „blbé nálady“ ve společnosti Václav Klaus označil:

* skeptické naladění našich občanů, které prudce zesílí, kdykoliv se nedaří,

* ztrátu autority vůči každému, projevující se sebevědomým chováním průměru až podprůměru,

* neoceňování výkonu, práce, plného nasazení a elementárních společenských přání,

* spoléhání se na stát místo na vlastní individuální výkon, což  dělá z naší republiky extrémně rozvinutý pečovatelský stát, který svým fungováním dále podkopává jakoukoliv další motivaci jedinců k výkonu. Tento přístup přetrvává z období socialismu. „Velmi mne trápí všeobecné přijetí představy, že každý má skoro na všechno jakýsi automatický nárok,“ přiznal ekonom Klaus.

* nekvalitní a nedotažené vzdělání, jehož úroveň spíše klesá navzdory rostoucímu počtu absolventů středních a vysokých škol,

* nárůst objemu státní i nestátní byrokracie,

* oslabená schopnost vládnutí, která se v naší zemi projevuje i v současném „ideovém vyprázdnění politiky“.

Významný ekonom varoval před mediálně rozšířenou tezí, že jsme zkorumpovanou zemí s nejvyšší mírou korupce na světě. „To je samozřejmě totální nesmysl, nicméně vede ke zničení elementární důvěry v politiku a vůbec v jakékoliv řízení a administrování společnosti,“ prohlásil.

 

Řadu ekonomických problémů jsme si způsobili sami 

Příčiny současné korupce spatřuje bývalý prezident v méně kvalitním ekonomickém systému ve srovnání s předchozími deseti až patnácti lety. Připustil, že systémové vady v těchto letech jsme si způsobili sami a za vydatné pomoci Evropské unie. K dalším paradigmatům systému patří vysoká míra centralizace a regulace a deformace trhu působením síly mocných byznysových skupin. Tyto faktory, jež byly kdysi na úrovni normálu, se prudce zhoršují.

Václav Klaus připomněl, jak současná regulace, poplatky a subvence (evropská klimatická politika) dusí trhy a oslabuje naši ekonomiku, která se už tak potýká s dalšími problémy. Upozornil, že makroekonomická situace není příznivá, agregátní poptávka stagnuje. Spotřeba domácností však poklesla jen o jedno procento, avšak investice poklesly o devatenáct procent, nejvíce poklesly investice státu. Podle jeho slov se letos objem investic státu dostane na polovinu objemu investic z roku 2009.
„Je to  důsledek fiskální restrikce při neodvaze škrtat mandatorní výdaje,“ uvedl Václav Klaus. Za vnější faktory současného nepříznivého ekonomického stavu označil oslabení našich hlavních ekonomických partnerů v Evropě, což má dopad na export ČR. „Naše republika potřebuje, aby údaj o exportu byl dvouciferný, jak kdysi býval. Zatím je stále jednociferný,“ podotkl Klaus.

 

Asie nepočká

Východní země ale, na rozdíl od těch „západních, ekonomicky stále rostou a porostou i do budoucna. S tím se budeme muset vyrovnat.  „Změnit se ale musí Západ a tím si nejsem moc jist,“ glosoval Václav Klaus a dodal, že k tomu, aby se došlo k pozitivnímu posunu i v České republice, bude nutná změna našeho myšlení, změna na celospolečenské úrovni.

V následné diskusi moderované Deanem Brabcem odpovídal Václav Klaus na dotazy z pléna.

Program letošních setkání členů CFO Clubu bude pokračovat 21. srpna 2013 diskusním setkáním na téma „Jak jsou řízeny finance šlechtických rodů“.

Úvodní foto: Conpro

« předchozí článek další článek »








Komentáře