Deset předpisů zatěžujících podnikání: podnikatelé táhnou na Brusel

ČR by měla výrazněji hájit své národní zájmy v centrále EU v Bruselu a vystupovat v klíčových tématech jednotně. Chybí ovšem výraznější snaha vlády a politiků sjednocovat tyto zájmy, které by měly být i ve prospěch průmyslu a české ekonomiky. Proto se zaměstnavatelské a podnikatelské svazy chtějí výrazněji angažovat ve formulování a v podpoře společných národních zájmů a intenzivněji si vyměňovat informace a názory s českými členy Evropského parlamentu.



Výše uvedené a další myšlenky zazněly na pracovním setkání zakladatelů CEBRE (České podnikatelské organizace při EU), tedy zástupů Hospodářské komory České republiky, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS) a Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) s českými europoslanci – Oldřichem Vlasákem, Janem Březinou, Hynkem Fajmonem, Milanem Cabrnochem a Miloslavem Ransdorfem, konaném 7. ledna 2013 v prostorách Hospodářské komory v Praze (HK ČR).

 

Deset předpisů a devatenáct témat

Celkově bylo definováno devatenáct témat, která zajímají tuzemské zaměstnavatele a podnikatele. Na některá z nich poukázal Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR. Jednalo se zejména o podporu vnitřního trhu, ochranu obchodního tajemství, směrnice o platbách a v neposlední řadě o snížení administrativní zátěže. Jak prozradil šéf HK ČR, Evropská komise chce zveřejnit deset předpisů, které nejvíce zatěžují podnikání. Diskutovalo se rovněž o oblasti kohezní politiky, o penězích pro budoucí programovací období na roky 2014 až 2020 nebo o možnosti zpoždění finančních prostředků. Z jednání vyplynulo, že nad financováním visí otazník dodržení termínů. Přítomní ocenili, že v ČR dojde ke snížení počtu programů z dřívějších čtyřiadvaceti na osm. „Je nutné, aby se naši zástupci v Bruselu pokusili v této oblasti udělat maximum, to znamená, aby se k financím, na které si můžeme sáhnout, zvládly dostat všechny podnikatelské subjekty, malé, střední i ty velké,“ mínil Petr Kužel. Dále byla řeč o programech Horizon 2020(program Evropské komise pro financování evropského výzkumu, vývoje a inovací v období let 2014 až 2020) a Cosme (Competitiveness of Enterprises and SMEs – ten bude v příštím programovacím období 2014 až 2020) zaměřen na podporu konkurenceschopnosti podniků, zejména malých a středních), o vymáhání přeshraničních dluhů, řešilo se uznávání profesních kvalifikací, liberalizace a podpora vnitřního trhu či duševní vlastnictví.

 

Češi jako jeden muž a jedna žena?

Rozebírala se i problematika zákona o veřejných zakázkách. Hospodářská komora společně s KZPS a SP ČR tlačí na novelizaci tohoto zákona. „Toto téma nás velmi tíží. Do května letošního roku chceme předložit ministrovi průmyslu a obchodu novelu zákona o veřejných zakázkách,“ dodal prezident HK ČR Kužel. Potřebu změny potvrdil i místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec Oldřich Vlasák: „Souhlasím s potřebou změny zákona o veřejných zakázkách. V tomto ohledu jsme připraveni plně spolupracovat,“ uvedl.

Představitelé CEBRE upozornili europoslance na potřebu posílení koordinační činnosti a nalezení užší platformy o informování, zejména v oblasti průmyslu. Jan Rafaj, viceprezident SP ČR pro životní prostředí, energetiku a oblast evropských regulací, zastává názor, že je potřeba najít platformu setkávání a definování českých pozic v EU ke klíčovým tématům. „Jsme připraveni výrazněji se zapojit do koordinace europolitiky České republiky,“ potvrdil. Na potřebu jasného názoru ČR na priority vůči EU poukázal také Oldřich Vlasák. Současně uvedl, že v mnoha ohledech se čeští členové Evropského parlamentu shodují s postoji zástupců tuzemského průmyslu. Jak k tomu podotkl europoslanec Jan Cabrnoch, česká strana je schopna se v některých případech sjednotit, což se týkalo projektu Galileo (Evropský globální navigační družicový systém) či podpory automobilového průmyslu.

 

Zůstanou peníze v národních obálkách?

Výrazně diskutovaným tématem byla také energetika. Ukázalo se, že europoslanci a zástupci tuzemského byznysu zastávají blízké pozice. Členové europarlamentu, například Jan Březina, Hynek Fajmon či Miloslav Ransdorf, se shodli v tom, že českým zájmem není současná evropská politika zdražování elektrické energie v důsledku klimatické strategie Evropské komise (strategie 20-20-20) či obchodování s povolenkami a jiné, a upozornili na to, že v oblasti energetiky bude potřeba velkých investic, zejména k posilování energetické infrastruktury. Tato problematika se bude stávat, zejména v souvislosti s energetickou politikou Německa, stále palčivější. Podle místopředsedy Vlasáka bude oblast energetiky obsažena v chystaném nástroji CEF (Connecting Europe Facility; nástroj pro propojení Evropy; jedna z nejvýznamnějších novinek budoucího programovacího období 2014 až 2020. Prostřednictvím něho by měly být poskytnuty investice v hodnotě 50 mld. eur, zaměřené na zlepšení evropských dopravních a energetických sítí a digitálních sítí informačních a telekomunikačních technologií). Rýsuje se kompromis, že peníze, které se přesunou z kohezní politiky, zůstanou v národních obálkách do roku 2016. Česká energetika se z těchto peněz rovněž může financovat.

„Jsme rádi, že jsme měli možnost seznámit se s požadavky podnikatelů a získat informace o stávající situaci právě v době, kdy se uzavírají dohody o partnerství,“ komentoval přínos setkání Oldřich Vlasák. Další pracovní setkání je naplánováno na konec měsíce června 2013.

 

Úvodní foto: © Comugnero Silvana - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře