Doporučení Evropské komise pro hospodářský růst

Evropská komise zveřejnila svou každoroční studii o ekonomickém růstu (The Annual Growth Survey), která přináší každému z členských států EU doporučení, co a jak v konkrétních oblastech zlepšit, aby byl nastartován ekonomický růst.



Studie se zabývá mimo jiné daňovými systémy jednotlivých států, analyzuje jejich strukturu a zkoumá, zda jsou „přátelské“ k ekonomickému růstu. Z makroekonomického hlediska mnohé průzkumy prokázaly, že daně z příjmů mají na ekonomický růst zpravidla nepříznivý vliv, zatímco daně ze spotřeby, opakující se daně z majetku a ekologické daně jsou naopak nejméně škodlivé. U daní z příjmů se všeobecně doporučuje mít co nejširší daňový základ a co nejjednodušší pravidla pro daňové výdaje. Tím se snižuje složitost této daně, což ovlivňuje celkové náklady výběru daně na straně daňové správy i poplatníků.

 

Pravidla jsou dosti složitá

U daně z přidané hodnoty se všeobecně doporučuje postavit základní sazbu daně na co nejširším základě s minimálními výjimkami a minimálním použitím snížené sazby daně. Přestože je DPH v rámci EU navržena jako harmonizovaná daň, rozšíření snížených sazeb a různých výjimek napříč členskými státy je značné, což pak ovlivňuje její výběr. 

Tato obecná doporučení se Česku celkem daří naplňovat v oblasti DPH. Pokud jde o daňové sazby u daní z příjmů, patříme sice mezi státy, které je mají nízké, avšak pravidla pro stanovení daňového základu jsou u nás dosti složitá. 

V čem nás Evropská komise kritizuje? Konstatuje, že v roce 2012 daňová reforma v Česku příliš nepokročila. Byla sice zvýšena daň z převodu nemovitostí, ale daň z nemovitostí zůstala na stejné úrovni. Plány zavést uhlíkovou daň či zrušit „zelenou naftu“ realizovány nebyly. Efektivní daňová sazba energetických daní je pod evropským průměrem a silniční daň zůstává rovněž velmi nízká. K odstranění nesouladu ve zdanění zaměstnanců a samostatných podnikatelů byly učiněny pouze kosmetické kroky.

 

...by se měl zefektivnit výběr daní

Komise rovněž kritizuje vysoké zatížení práce – k tomu přispívá zejména zatížení veřejnými pojistnými. Je otázkou, zda se v příštích dvou letech (zejména od zavedení jednoho inkasního místa) některé z kritizovaných oblastí vylepší. Zatím je z navrhovaných zákonů, které jsou nyní projednávány ve Sněmovně, patrné, že by se měl zefektivnit výběr daní a snížit administrativní zátěž pro poplatníky. U daňového zatížení práce (které zahrnuje i pojistné) se bohužel zatím změny k lepšímu nechystají – zavedením odvodu z úhrnu mezd se prakticky bude rušit strop na sociální a zdravotní pojištění.

 

 

Autor pracuje jako Director, Daňové poradenství, KPMG Česká republika

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře