Evropa v přelomovém období (export, pohledávky, regionální tenze, insolvence)

Ačkoli se v západní Evropě v roce 2014 očekává oživení, růst bude jen mírný, a to kolem jednoho procenta. Hlavním hnacím motorem tohoto růstu budou dvě stabilní ekonomiky, Rakousko a Německo, které jsou největšími obchodními partnery naší republiky. Míra růstu v těchto zemích by měla dosáhnout 1,7 %.



Pod mottem Evropa v přelomovém období uspořádala společnost Coface dne 28. května v Praze tiskovou konferenci a následně i odbornou konferenci, které se zúčastnili přední ekonomičtí odborníci z Polska, Ruska a České republiky.

 

Evropa se nachází jednoznačně v přelomovém období, ve kterém se pokouší, obrazně řečeno, nabrat dech. Poté, co se vzpamatovává z dozvuků hospodářské krize, leží před ekonomy a dalšími odborníky, politiky nevyjímaje, další tvrdý oříšek. Za ním se skrývají možné důsledky krize na Ukrajině. Přestože je Ukrajina s cca jednoprocentním podílem na celkovém exportu z ČR spíše menším partnerem českých exportérů, objevila v ní řada českých exportních firem v posledních třech letech zajímavé příležitosti. V návaznosti na ukrajinskou krizi je ale velmi pravděpodobné, že se dají očekávat změny i v oblasti exportních pohledávek.

„Je historicky prokázáno, že existuje nepřímá závislost mezi vývojem HDP a počtem nesplácených pohledávek. Když v roce 2008 a 2009 celosvětově klesal hrubý domácí produkt (HDP), tak počet neplacení mezi firmami byl obrovský. V loňském posledním kvartále však začalo docházet k určitému zlepšení, tak jak opět roste i HDP. Zlepšení je patrné taktéž v zemích střední a východní Evropy. Údaje za první kvartál letošního roku dokonce potvrzují další mírné zlepšení,“ vysvětluje Martin Růžička, country manažer společnosti Coface. Jak však dodává, na druhou stranu doznívá krize u některých velkých firem.„Nemají v tuto chvíli volné finanční prostředky na nové zakázky a investice, aby se nadechly a fungovaly dál, jako před propadem v důsledku krize. Proto u nich vidíme jisté riziko ohrožení, které je propojeno s jejich dalšími možnostmi financování a důvěrou, kterou do nich vloží věřitelé,“ konstatuje dále Martin Růžička.

Jisté tak je, že problematické roky doplnil i rok loňský. Pro mnohé společnosti v regionu střední a východní Evropy se už tak špatná ekonomická situace ještě zhoršila a spotřeba domácností poklesla v důsledku fiskálních opatření zaváděných za účelem řešení rostoucích rozpočtových deficitů. Přičte-li se k tomu fakt, že dostupnost úvěrů byla ve shodě se sníženou nabídkou a poptávkou po nových úvěrech nadále omezená, je zřejmé, že tyto skutečnosti měly přímý dopad na společnosti, které byly nuceny snížit své plány odbytu.

 

Statistika insolvencí 

Tato ekonomická situace se nutně musela odrazit ve statistice insolvencí. Ukazuje, že v roce 2013 se do insolvenčních stavů v zemích střední a východní Evropy dostalo téměř 70 000 subjektů. Ani budoucnost není příliš optimistická. Insolvence budou v České republice i ve světě narůstat zejména u fyzických osob. Ve všech zemích regionu, vyjma Maďarska, vzrostl počet insolvencí v průměru o 9 procent. Nejhůře dopadlo Bulharsko, kde v insolvenci skončily 834 společnosti (+39 %). Příčinou tohoto nárůstu byl pokles poptávky, obtížný přístup k úvěrům a nedostatek programů zaměřených na podporu podnikání. Lotyšsko, kde počet insolvencí klesl o 7 %, je v této zprávě o počtu insolvencí ve střední a východní Evropě světlou výjimkou. Jeho pozitivní výsledek odráží růst HDP odhadem o 4,6 % a rostoucí soukromou spotřebu.

 

Optimismus ano, ale jen přiměřeně 

Ačkoli se v západní Evropě v roce 2014 očekává oživení, růst bude jen mírný, a to kolem jednoho procenta. Hlavním hnacím motorem tohoto růstu budou dvě stabilní ekonomiky, Rakousko a Německo, které jsou největšími obchodními partnery naší republiky. Míra růstu v těchto zemích by měla dosáhnout 1,7 %. Obě tyto země budou těžit z vyšší spotřeby domácností, z nejnižší míry nezaměstnanosti v rámci EU, rostoucích mezd i rostoucí externí poptávky po jejich produktech.

Firmy střední a východní Evropy budou těžit ze zlepšující se situace svých hlavních zahraničních obchodních partnerů. Potrvá však nějaký čas, než přestanou omezovat svou obchodní činnost, a než se zlepšení odrazí v jejich finančních výsledcích. Zatímco Polsko a Litva by už tento rok měly vykázat pokles počtu insolvencí, ostatní ekonomiky zaznamenají další nárůst insolvenčních řízení. Největší nárůst vykážou Česká republika, Maďarsko, Rumunsko a též Chorvatsko a Slovinsko. Otázkou však je, zda, a jakou měrou, se do vývoje promítne krize na Ukrajině.

 

Hrozba pro Polsko? 

„Situace na Ukrajině se může na trhu pohledávek a jejich pojištění projevit. V České republice asi ne přímo, protože objem obchodování s touto zemí se pohybuje kolem jednoho procenta, ale dá se očekávat v zemích, které s Ukrajinou obchodují ve větším měřítku. Ukrajina je pro Polsko osmým největším exportním trhem, dodává Grzegorz Sielewicz, hlavní ekonom Coface CEE. „Pro české exportéry je pak Polsko dlouhodobě třetím největším exportním trhem s cca šesti procenty podílu na celkovém exportu. Naši exportéři do Polska mohou být zasaženi problémy, které polským partnerům vznikly obchodováním s Ukrajinou. A tím by se mohl vyvolat tzv. domino efekt. Ovšem v tuto chvíli nelze předjímat, jak se události budou vyvíjet,“ upřesňuje Martin Růžička. Česká republika, jako země výrazně závislá na vývozu do vyspělých států EU, má za sebou ostrý nárůst úpadků (o 26 %) v roce 2012. Ještě výraznější trend pak potvrdil i rok následující, kdy šlo o nárůst o 32 %.

Svět v podobě, jak ho známe, se zrodil ke konci 2. světové války, dokázal přežít i ‚studenou válku‘. Po jejím ukončení nastoupila globalizace, do které se zapojilo po roce 1989 i dosud stojící stranou Rusko. I to byl další počin ke změnám světové ekonomické struktury. Ovšem krize v letech 2007 až 2008, která postihla veškerý svět západní civilizace, vyvolává otázky, zda vůbec bude možné se do toho stavu, který byl nastolen před touto krizí, vrátit,“ uvedl Michael Romancov, který též přednáší na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Univerzitě Karlově.

Připomněl, že západní svět, tak jak se vyvíjel v posledních 500 letech a ovlivňoval chod na celé planetě, je ohrožen. „Na začátku 90. let se objevila varování a hlasy, že se síla, která spočívala v euroatlantickém spojení a kultuře, přemístí do jiných částí světa. Adeptem na to kam, je Čína. Ta je totiž schopna fungovat jinak než dosavadní svět. Pro ty země, které mají otevřenou ekonomiku, jako Česká republika, je nutné si uvědomit, jak moc jsme v rámci toho globálního světa na okolí a všech trendech závislí. Vše, co se totiž děje kdekoli na planetě, nás může ovlivnit,“ upozornil též Romancov.

 

Tíživé dopady stále zaznamenává stavebnictví 

Při součtu řady faktorů, jako například utlumené poptávky, nižší spotřebě domácností a rostoucí konkurenci, je výsledkem přímý negativní dopad na sektor maloobchodu a velkoobchodu. V zemích střední a východní Evropy je nadále pod tlakem stavebnictví. Dlouhodobě nízká výkonnost tohoto odvětví se nezlepšila ani vloni a ovlivnila i další související odvětví – například zpracování kovů, výrobu strojů a dalších produktů a vybavení, které používají stavební společnosti. Faktory, které by v blízké budoucnosti přispěly ke zlepšení ve stavebnictví, se bohužel, zdají zatím být v nedohlednu. Mimo jiné i proto, že přísun financí z fondů EU z nového rozpočtu na léta 2014 až 2020 se ve finanční situaci společností projeví nejdříve na konci roku 2014. Nejen stavebnictví, ale i dopravu, logistiku a výrobu oceli nečeká příznivé období.

 

Úvodní foto: © Brilliant Eagle - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře