Fatih Birol představil Světový energetický výhled 2013

Očekává se, že Čína předstihne ve spotřebě ropy Spojené státy americké a spotřeba na Blízkém a Středním Východě převýší spotřebu zemí Evropské unie. Severní Amerika se do roku 2035 stane největším vývozcem ropných produktů.



„Energie je životodárná tekutina rozvoje, je hnacím motorem prosperity. Více než miliarda lidí na světě jí má nedostatek, zejména země Jižní Asie a Afriky. Státy, jejichž poptávka po energii stále stoupá jsou zejména Čína, Indie a země Středního východu. Očekává se, že v budoucnosti budou centrem poptávky po energii právě tyto rozvíjející se ekonomiky, které zvyšují světovou spotřebu energie až o jednu třetinu.“ Uvedl to Fatih Birol, hlavní ekonom Mezinárodní energetické agentury (IEA), který přijel v minulých dnech do Prahy na pozvání Ministerstva průmyslu a obchodu a představil zde odborné veřejnosti i politikům Světový energetický výhled 2013 (WEO – World Energy Outlook) 2013.

Dokument popisuje výhled světové energetiky do roku 2035 týkající se veškerých energetických zdrojů, regionů a sektorů. Do hloubky je analyzován sektor ropy (zdroje, produkce, poptávka, zpracování i mezinárodní obchod), i další. Dále se WEO 2013 zabývá otázkou energetické účinnosti a v detailu zkoumá i výhledy energetického sektoru v Brazílii. Jaké tedy jsou hlavní závěry Světového energetického výhledu 2013?

 

Energetika i politika se strukturálně mění 

"Světová energetická politika prochází nebývale rozsáhlou strukturální přeměnou, která představuje výzvu všem členským zemím k aktivní spolupráci na nejrůznějších mezinárodních úrovních," zdůraznil Fatih Birol. Pro nadcházející období budou v centru zájmu technologie, energetická účinnost a inovace. V pozadí nezůstane ani jaderná energetika, k niž mají státy různý přístup, od plného přijetí až po striktní odmítání. Dobrou zprávou je, že světový energetický výhled pro rok 2014 se jí bude zabývat ze všech hledisek, od dodavatelského řetězce až po finanční stránku. Podle Birola má totiž jaderná energetika dobrý potenciál rozvoje. „Existují určité faktory, které by mohly vlády vést k podpoře jaderné energetiky a k přehodnocení negativního postoje. Jaderné elektrárny jsou zdrojem, který neprodukuje oxid uhličitý, je stabilní a bezpečný. V jejich prospěch hovoří i současné vysoké ceny zemního plynu,“ uvedl ekonom na setkání s novináři.  

Nicméně existuje řada reálných problémů, s nimiž se bude muset světová ekonomika vyrovnat. Jedním z nich jsou regionální rozdíly cen energie. Velké rozdíly v cenách energie v jednotlivých regionech podnítily debatu o roli energií v rozproudění nebo utlumení hospodářského růstu. Odchylky v cenách energie jsou tak výrazné, že ovlivňují konkurenceschopnost průmyslu a investiční rozhodnutí a strategie podniků. Země mohou snížit dopad vysokých cen energií tím, že budou podporovat účinnější, konkurenceschopnější a více propojené energetické trhy.

 

O zemní plyn je zájem, a ten potrvá 

Tržní podmínky se v různých regionech světa značně liší, nicméně pružnost a přínosy pro životní prostředí, kterými disponuje zemní plyn ve srovnání s jinými fosilními palivy, předurčují jeho prosperitu v dlouhodobém výhledu. Největší nárůst spotřeby zaznamenává zemní plyn na rozvíjejících se trzích, zejména v Číně, kde se do roku 2035 očekává její zčtyřnásobení, a v zemích Blízkého a Středního Východu. Podle odhadu WEO by se rozdíly v nákladech mezi jednotlivými regionálními trhy s plynem mohly dále zmenšovat, pokud bychom se rychleji přiblížili globálnímu trhu s plynem; to by vyžadovalo rozvolnění současných rigidních smluvních struktur pro zkapalněný zemní plyn (liquefied natural gas, LNG) a cenových mechanismů indexovaných na ropu. 

 

Poptávka po ropě poroste 

Díky technologickému pokroku se neustále zpřesňují odhady o dostupných zásobách ropy. Lehká ropa z břidlic (light tight oil, LTO) a ropná pole na hlubokomořském dně se staly ekonomickými.Vzestup nekonvenční ropy (včetně LTO) a zkapalněného zemního plynu zaplňuje zvětšující se propast mezi světovou poptávkou po ropě a produkcí konvenční ropy. Střední Východ bude i nadále hlavním producentem ropy, zůstane v centru dlouhodobého výhledu v oblasti ropy.

Snižující se produkcí ropy bude potřeba kompenzovat, předpokládají se investice do průzkumu těžby ropy do roku 2035. Očekává se i rostoucí trend v poptávce po produktech petrochemického průmyslu, zejména v dopravě, i přestože se toto tempo růstu zpomaluje a je patrný zejména v zemích OECD, kde se zrychluje. Očekává se, že Čína předstihne ve spotřebě Spojené státy a spotřeba na Blízkém a Středním Východě převýší spotřebu zemí Evropské unie. Severní Amerika se do roku 2035 stane největším vývozcem ropných produktů.

 

K ropnému zlomu v tomto desetiletí nedojde 

S výzvami se ale budou potýkat i rafinérské společnosti. Jde o změny ve struktuře nabídky a poptávky po ropě. Zvyšující se produkce zkapalněného zemního plynu, biopaliv a technologií pro kapalné palivo z uhlí nebo ze zemního plynu způsobují, že stále větší podíl kapalných paliv se dostane ke spotřebiteli, aniž by prošly systémem rafinérií. Výsledkem nově geograficky rozložené poptávky a nabídky je změna uspořádání světového obchodu s ropou směrem k asijským trhům, což má dopad na společné úsilí o zajištění ropné bezpečnosti.  Podle F. Birola jsme ropného vrcholu (zlomu) – peaku v oblasti konvenční ropy asi dosáhli, ale na poli ropy nekonvenční (ropné písky a břidlicová ropa) ještě dlouho ropného vrcholu nedosáhneme. „V tomto desetiletí k ropnému zlomu nedojde,“ řekl ekonom.

 

S obnovitelnými zdroji i do budoucna 

Modla evropské energetické politiky, obnovitelné zdroje, bude sílit, s těmito výrobními zdroji energie se počítá i do budoucna. Podle výhledu by se měly do roku 2035 podílet na nárůstu celosvětové produkce elektřiny téměř polovinou, přičemž větrná a solární energie budou tvořit až 45 % z tohoto nárůstu. Nicméně jejich rozvoj bude záviset i na výši dotací (podpory), podle předpokladů by se do roku 2035 měla zdvojnásobit. Pro zajímavost – v roce 2012 vyšla podpora obnovitelných zdrojů na 101 mld. dolarů, více než polovina (57 procent) byla v Evropské unii. Zatímco Evropa, Spojené státy a Japonsko jsou zaměřeny spíše na rozvoj větrných a solárních elektráren, v Číně, Indii, Latinské Americe a v asijských zemích je akcentován rozvoj především vodních elektráren. Podle výhledu dojde k největšímu absolutnímu nárůstu ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů v Číně, který převýší nárůst v Evropské unii, Spojených státech a Japonsku dohromady.

 

S uhlím se nadále se počítá, uhelní baroni se bát nemusí 

Uhlí zůstává v mnoha regionech levnější variantou pro výrobu elektřiny než plyn. Nicméně politiky, které mají za cíl zlepšit účinnost, omezit místní znečištění ovzduší a zmírnit klimatické změny, budou hrát klíčovou roli v určování dlouhodobých perspektiv. Zejména vývoj v Číně, která nastínila svůj plán omezení podílu uhlí na celkové spotřebě energie, bude důležitý. Čína nyní spotřebuje tolik uhlí jako celý zbytek světa dohromady. „Čínská vláda nyní uvažuje o tom, že zavede limit pro spotřebu uhlí ve městech. To by mělo příznivý dopad na životní prostředí a diskutabilní na průmysl a na „energetické uhlí“ a elektrárny,“ prozradil F. Birol..

 

Energetická účinnost má rezervy 

I do budoucna bude mít zelenou zvyšování energetické účinnosti. Například energeticky efektivní budovy jsou provozně levnější a přinesou úspory. Jedná se ale i o zlepšování energetické účinnosti motorových vozidel, klimatizací, ale také o cenové reformy. Zvýšení energetické účinnosti, omezení výstavby a užívání nejméně účinných uhelných elektráren (jak se v současnosti děje třeba v Německu – pozn. autorky), minimalizace emisí metanu u průzkumu a těžby ropy a zemního plynu a reforma dotací fosilních paliv mohou zastavit nárůst emisí do roku 2020, aniž by byl ohrožen ekonomický růst, uvádí se ve zprávě WEO. Podle hlavního ekonoma Birola je zejména v průmyslu velký prostor pro zvyšování energetické účinnosti, dalo by se říci, že je zde i určitý dluh. Zvyšování účinnosti má ale přinášet větší výhody než jen zlepšení konkurenceschopnosti.

 

Brazílie se stane lídrem v obnovitelných zdrojích i vývozcem ropy 

Světový energetický výhled 2013 se rovněž zaměřuje na Brazílii, která se zřejmě stane významným vývozcem ropy a hlavním celosvětovým producentem energie. Díky nedávným objevům v brazilských pobřežních vodách se produkce ropy v zemi do roku 2035 ztrojnásobí a Brazílie se stane šestým největším producentem ropy na světě. Bohaté a rozmanité zdroje energie přispívají k nárůstu domácí spotřeby energie o 80 procent. Zlepšuje se i všeobecný přístup k elektrické energii. Brazilské energetické odvětví přitom zůstává výrazně nízkouhlíkové, a to i přes větší dostupnost a spotřebu fosilních paliv. Brazílie je celosvětovým lídrem v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a svou výrobu z obnovitelných zdrojů plánuje do roku 2035 téměř zdvojnásobit a udržet tak 43% podíl obnovitelných zdrojů na domácím energetickém mixu. Hlavním zdrojem budou vodní elektrárny.

 

Emise jsou a budou našimi souputníky i nadále 

Energetické odvětví je zdrojem dvou třetin světových emisí skleníkových plynů, má tedy vliv na to, zda se dosáhne politiky vytčených cílů týkajících se klimatických změn či nikoliv. Přes iniciativy, jakými jsou Prezidentský klimatický akční plán ve Spojených státech, čínský plán na omezení podílu uhlí v domácím energetickém mixu, evropská debata o energetických a klimatických cílech pro rok 2030 a japonské diskuse o nových energetických plánech, vychází Světový energetický výhled ze scénáře z dvacetiprocentního růstu emisí z energetického odvětví do roku 2035.. 

 

Každoroční Světový energetický výhled je všeobecně uznávaným koncepčním dokumentem Mezinárodní energetické agentury při OECD, který je adresován podnikatelským a finančním světovým kruhům, politické reprezentaci i subjektům světové energetické a finanční politiky. Standardně je prezentace WEO vyhlašovaná počátkem listopadu v Londýně.

 

Mezinárodní energetická agentura (International Energy Agency, IEA) byla založena v roce 1974 a je autonomní agenturou působící v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development, OECD); má 28 členských států. Jejím základním mandátem je podporovat energetickou bezpečnost svých členů a poskytovat jim kvalitní výzkum a analýzy v oblasti světové energetiky. IEA podporuje udržitelné energetické politiky, zasazuje se o zlepšení transparentnosti na mezinárodních energetických trzích prostřednictvím sběru a analýz relevantních dat, podporuje globální spolupráci na vývoji a užití nových energetických technologií.

 

Dr. Fatih Birol je hlavním ekonomem Mezinárodní energetické agentury a zodpovídá za publikaci Světový energetický výhled (World Energy Outlook, WEO). Je předsedou Poradního výboru pro energetiku při Světovém ekonomickém fóru (Davos) a byl členem Skupiny na vysoké úrovni "Dostupná energie pro všechny", zřízené generálním tajemníkem OSN. Před svým angažmá v IEA působil v Organizaci zemí vyvážejících ropu (Organisation of the Petroleum Exporting Countries, OPEC). Časopisem Forbes Birol byl zařazen mezi nejvlivnější osoby na světové energetické scéně. Dr. Birol se narodil v roce 1958 v Ankaře, je tureckým státním občanem.

 

Úvodní foto: © Victoria - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře