Hlavní navigace

Jaké jsou praktiky nekalých obchodníků z Číny?

17. 3. 2015

Sdílet

 Autor: © Atelier Sommerland - Fotolia.com
Roste počet fingovaných čínských obchodníků, AMSP ČR zveřejňuje jejich seznam.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) koncentruje na jedno místo stížnosti na nekalé chování čínských obchodních partnerů a zřizuje černou listinu - Chinese Black List. Na základě spolupráce s velvyslanectvím České republiky v Pekingu a s čínskými pobočkami CzechTrade, zveřejňuje AMSP ČR historicky první seznam téměř třiceti čínských firem podezřelých z podvodu a zahajuje jednání s velvyslanectvím ČLR v Praze s cílem důsledného prošetření.

 

Nejčastějšími příklady podvodných jednání čínských partnerů jsou:


1. Fingovaný dodavatel
Čínský „partner,“ který má profesionální webové stránky a propracovaný systém komunikace se zaměřuje na středně velké průmyslové firmy, kterým nabídne materiál za výhodných podmínek a podmíní zaplacením dopředu. Určité zboží skutečně dorazí, jedná se ovšem o naprosto jiný produkt, v ceně o řád nižší. Firma dále přestane komunikovat.

 

2. Fingovaný odběratel
Čínský partner vytvoří poptávku u našeho dodavatele, obvykle po mimořádně objemné dodávce. Následně je po našich firmách vyžadováno několik tisíc eur na uhrazení tzv. notářských poplatků či nezbytných „úplatků.“

 

3. Fingovaný účet
Od dlouhodobého seriózního čínského partnera přijde e-mailem číslo účtu, kam má český dodavatel směřovat peníze za zboží. Vše vypadá velmi věrohodně, obvykle ale přijde e-mail z adresy, kde je vůči serióznímu dodavateli změněno jen jedno písmenko, což lze přehlédnout. Peníze potom putují na úplně jiné konto. Naši dodavatelé mýlku zjistí, až když je začne skutečný dodavatel upomínat o platbu.

 

4. Fingované přijetí českých obchodníků
Švindl spočívá v tom, že čínský odběratel poptá u našich obchodníků větší množství zboží, souhlasí s cenou a vyzve naše podnikatele k návštěvě Číny za účelem uzavření kontraktu. Při jednáních v Číně vše vypadá na první pohled bezproblémově, obvykle se dohodnou na ještě větším množství zboží, nicméně čínský partner následně požádá o složení minimální hotovosti na úplatky pro vlivné úředníky nebo notářské poplatky. Psychologický efekt jednání v cizím prostředí často připraví naše podnikatele o nemalé obnosy.

 

5. Fingovaná registrace
Trendem poslední doby bývá tzv. registrace určitých výrobků pro následný dovoz do Číny. Čínský obchodník argumentuje snahou stát se zástupcem v daném regionu a deklaruje zájem dlouhodobě dovážet velké množství zboží. Prezentuje se kvalitním zázemím, webovými stránkami atd. V podstatě se jedná o zaplacení marketingových poplatků spojených s obsluhou trhu, přičemž odběratele po první platbě již nikdo neuvidí.

 

6. Fingované obchody s doménami
Česká firma je oslovena čínským tzv. prodejcem domén, který našemu podnikateli sdělí, že je zájem o doménu kterou používá v ČR, pouze s příponou “.cn“. Současně mu nabídne, že ji nemíní prodat podezřelé čínské firmě, ale nabízí ji přímo našemu podnikateli. Většinou se ale jedná o podvod a čínský správce domén nabídne doménu v řádech několik set dolarů, tedy o řád více než je běžná cena.

 

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu dodává: „Malé a střední tuzemské firmy objevují Čínu a začínají tam realizovat skutečně zajímavé obchody. Ti, kteří tam začínají, ale občas podlehnou vábení čínských podvodných firem. Ty naslibují našim podnikatelům mimořádné kontrakty, oslní velikostí trhu a nakonec utečou i s prvními zálohami. Není to sice pravidlem, ale jestliže evidujeme již přes padesát postižených českých podniků, je nutné se tomu věnovat. Proto u nás koncentrujeme všechny nahlášené případy a vše projednáváme s velvyslanectvím ČLR v Praze“.

 

Seznam podvodných čínských firem je k dispozici na webu AMSP ČR zde.

Byl pro vás článek přínosný?