Nebát se… zvyšovat české investice v cizině

Pomůže avizované dvojnásobné zvýšení počtu poboček našich obchodních misí v zahraničí?



Právě v expanzi do sousedních i vzdálenějších teritorií můžeme najít jednu z nadějných cest, jak udržet a zvýšit konkurenceschopnost naší republiky v rámci Evropské unie i širšího rámce světové ekonomiky. Tato myšlenka spolu s řadou dalších zazněla na odborném semináři, který v rámci 54. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně uspořádal 11. září Klub finančních ředitelů (CFO Club) spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu a vydavatelstvím Economia. Jeho nanejvýš aktuální téma přesně vystihl název – Programy na podporu rozvoje podnikání a strategie konkurenceschopnosti České republiky.

 

V úvodu prezident CFO Clubu Dean Brabec představil pořádající organizaci a připomněl v souvislosti s tématem semináře její význam při výměně ekonomických informací, vytváření znalostní databáze a hodnocení vydaných světových prognóz vývoje – to vše v nesnadných podmínkách současné turbulentní doby. Klub také pravidelně vyhlašuje prestižní ocenění Finanční ředitel roku.

Ředitel odboru podpory exportu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky a ředitel agentury CzechTrade Zdeněk Vališ nastolil otázku, podle jakých kritérií objektivně hodnotit konkurenceschopnost země. Zmínil mimo jiné rating a připomněl pozitivní zprávu, že podle posledního hodnocení naše země jako jedna z pouhých dvou v Evropské unii dosáhla raitingu vyššího, zatímco u ostatních byl snížen. Také naše zadlužení – páté nejnižší v eurozóně – patří k významným pozitivům. Připomněl ale i problematické stránky naší ekonomické bilance: HDP je sice z osmdesáti procent tažen exportem – ovšem z něj osmdesát procent míří jen do Evropské unie, konkrétně Německa a Polska. A navíc celých padesát procent vývozu vytváří pouhých deset největších firem vyrábějících auta a dopravní zařízení.

Ředitel Vališ shrnul také cíle proexportní politiky svého ministerstva. Vedle samotného růstu objemu exportu zdůraznil zájem na jeho diverzifikaci jednak směrováním mimo EU a také do dalších odvětví mimo již existujících. Vývozci by neměli podcenit ani formu vývozu své produkce. Dobrý výrobek je nutné nabídnout „se vším všudy“, tedy včetně péče o zákazníka, dlouhodobého servisu a podobně. Úspěch proexportní politiky předpokládá mimo jiné také posun v samotných produkčních řetězcích směrem k činnostem s vyšší přidanou hodnotou. „Měli bychom se víc soustředit na obory, ve kterých jsme dobří a máme tradici, kde je velký podíl českých mozků a rukou – strojírenství, letectví a další.“

V současnosti přes relativně dobrou bilanci zahraničního obchodu nesmíme nevidět špatné trendy, především pokles počtu vyvážejících subjektů a snižující se počet zemí, kam se vyváží. Zde by mělo pomoci až dvojnásobné zvýšení počtu poboček našich obchodních misí v zahraničí. K zefektivnění provozu má přispět i sloučení kanceláří agentur CzechInvest a Czech Trade.

Tomáš Uvíra, generální ředitel České exportní banky, se soustředil na problematiku související s její činností. Podle jeho slov exportní banka slouží velice často jako záchranná síť pro projekty, které privátní banky odmítnou podpořit – mnohdy z důvodů zcela neznámých po zásahu z mateřského centra v zahraničí… Česká exportní banka je schopna financovat vše, co se dotýká exportu – počínaje vývojem produktu, průzkumem trhu v zahraničí, přes úvěrování kupujícího v zahraničí (nejpopulárnější služba) až po financování akvizic v cizině. Posledně jmenovanou službu ředitel Uvíra zvláště zdůraznil v širších souvislostech:

„Bylo by nesmírně dobré, kdyby naši podnikatelé dělali to, co cizinci u nás – kupovali firmy v zahraničí, zapojili se do mezinárodní dělby práce. Měli by v cizině nejen něco postavit, ale také dlouhodobě provozovat. Na to vše se tam budou nabalovat další ekonomické příležitosti.“ Pokud jde o zaměření, ředitel Uvíra vidí velkou šanci v  informačních technologiích, především ve formě služby. Proto také hodlá jeho banka podporovat náš byznys v zahraničí zvláště v tomto oboru. Základní předpoklad úspěchu v jakémkoliv podnikání v cizině spatřuje v navázání a udržení dobrých vztahů s místními lidmi a institucemi.

 

V závěrečném vystoupení na semináři na téma trendů ve světovém podnikání prezident CFO Club Dean Brabec nastínil stinnou vizi, když hledal odpověď na otázku, zda ještě může Evropa hospodářsky růst. Handicapy starého kontinentu vůči USA i Japonsku jsou nemalé: Nižší investice do inovací, tedy do výzkumu a vývoje, dále nižší využití pracovní síly, menší produktivita práce, špatný demografický vývoj, růst veřejných dluhů, menší mobilita pracovních sil, velká míra přerozdělování.

Otázka, zda pokračující evropská integrace přinese v této věci pozitivní či negativní efekt, zatím zůstává nezodpovězena…

 

 

Úvodní foto: © iNNOCENt - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře