Petr Papánek, Johnson Controls: Vím, co chci, a jak toho dosáhnout. Není-li zbytí, umím si počkat

„Život v Rusku mi pomohl lépe pochopit běh a kontinuitu světa,“ říká Petr Papánek, Plant Manager Johnson Controls, společnosti podnikající v segmentu automotiv.



Petr Papánek Již přes dvacet let se pohybujete v oblasti automotiv. Proč právě tento sektor? Byla to cílená volba, nebo jen „šťastná náhoda“? 

Spíše náhoda. Je fakt, že coby dítko školou povinné jsem několikrát obrazně řečeno „zhltnul“ knihu Kola od Arthura Haileyho a svět aut mě ohromil. Později jsem ale původně mířil jinam, lákal mě svět zábavního průmyslu. Rock´n´roll je prostě rock´n´roll. Změny a výzvy, které se objevily pro roce 1989, mě zavály do společnosti Škoda Auto v Mladé Boleslavi, tehdy ještě AZNP. Začínal jsem jako směnový mistr na lakovně vrchního laku. První dojmy byly téměř děsivé, jelikož provoz byl za dřívějšího režimu určen hlavně pro práci lidí ve výkonu trestu a náležitě také „zařízen“. Nakonec a snad i naštěstí mě to neodradilo.

 

Máte rozsáhlé manažerské zkušenosti z mezinárodního prostředí. Co všechno by měl manažer znát o zemi, v níž se chystá pracovat? Vy sám se například předem informujete o byznysové či národní kultuře země, v níž pracujete? 

Existuje mnoho doporučení, knih, rešerší či tréninkových programů s tématikou interkulturních vztahů. Určitě je vhodné se seznámit se základními zvyklostmi, společenským jednáním a tabu či senzitivními tématy dané země, respektive její společnosti. Také je potřeba si připomenout základní momenty historie zvoleného státu. Nakonec je nejdůležitější, jak je člověk přizpůsobivý, vnímavý, tolerantní a jak si s okolím „sedne“. Pokud chcete opravdu splynout a být přijat, je potřeba se zbavit interkulturních předsudků, jednat verbálně a hlavně neverbálně v režimu „ ty jsi člověk – já jsem člověk“ a vyzařovat pohodu a dobrou náladu. Vyplácí se mi jazykové znalosti, které pomáhají lámat bariéry, když se snažíte domluvit rodnou řečí lidí v dané zemi. V nespolední řadě samozřejmě platí, že jakmile si s domácími poprvé zahrajete hokej, fotbal, zajdete do sauny a pak na pivko, jste „jejich“.

 

Od ledna 2012 do června 2013 jste pracoval jako externí poradce pro rozjezd dvou závodů v Rusku. Na svém profilu na sociální síti LinkedIn jste použil formulaci „great and strong experience“. Můžete to konkretizovat? V čem spočívala síla vaší zkušenosti? 

Šlo o jeden závod v ruském městě Kaluga. Síla a přidaná hodnota nabyté zkušenosti má několik rovin. Jako externí konzultant a interim manažer jsem neměl žádnou formální autoritu a pravomoc. A ty jsou obzvláště v Rusku důležité, přesto se mi podařilo najít cestu k získání respektu a podpory od lokálních zaměstnanců, manažerů či pracovníků centrály. Důvěru jsem získával, pokud se mi dařilo prosazovat změny, delegovat úkoly a zajišťovat plnění cílů tak, že jsem nejprve sám osobně prokázal, že se nebojím práce jakéhokoli druhu, že zadání, jež vyžaduji a prosazuji, také dokážu i prakticky realizovat, předvést, vysvětlit a zároveň s jejich plněním pomoci ostatním. Bylo tedy pro mě zajímavé a přínosné pro vlastní rozvoj nacházet jiné cesty k plnění úkolů, jež se obešly bez formální a oficiální autority.

 

Jak vypadal váš všední den?

Po letech v pozicích ředitele nebo jednatele jsem byl najednou mezi lidmi, kteří mě brali jako svého, seděl s nimi v kanceláři a sdílel stejné podmínky, čímž jsem se dostal přímo „on-line“ k tomu, co si lidé sdělují, jak jednají a chovají se, pokud není na blízku ředitel. Poučné bylo vidět, jak pak naopak upravují své jednání a vyjadřování v přítomnosti ředitele, což vše byla přínosná zkušenost a narovnání si reality. Pomohlo mi to zpětně (a jsem si jistý, že i perspektivně) porozumět situacím a jevům v podnicích, kde jsem dříve působil právě jako ředitel. Mohu každému takovou korekci vnímání reality jen doporučit.

Život v Rusku mi pomohl lépe pochopit běh a kontinuitu světa. Jen považte, že o události, která se stane na jižním Sachalinu v pondělí, vědí v Kremlu už v neděli. Doporučuji všem si prohlédnout klip This is Russia od ruské marketingové společnosti Tochka Opory (k vidění zde). 

V Rusku je velmi polulární karaoke a tak mi má dávná rock´n´rollová kariéra otevřela všechny zbývající ruské duše, dodávám na odlehčenou.

 

Během své kariéry jste prošel řadou společností z oblasti automotiv. Nikdy vás nelákalo spojit svůj pracovní život s jednou firmou? Vyhovuje více vašemu pracovnímu i osobnostnímu založení častější změna? 

Nikdy jsem o tom nepřemýšlel, takže je zřejmě vše, jak má být. Navíc jsem v každé společnosti získal mnoho nových zkušeností, vědomostí, nasával „best practice“. Vhodné používání všech těchto zkušeností, vědomostí a nejlepších praktik a jejich různé kombinování mi pomáhá poradit si efektivně v každé situaci a nalézt vhodná řešení a východiska. Když totiž děláte vše stále jako vždycky, dostanete výsledek jako vždycky, čemuž se dokáži vyhýbat. 

 

Co máte na své práci rád a bez čeho si ji naopak dovedete představit? 

Inspirují mě jednoznačně lidé a obzvláště jejich osobní úspěchy a růst. Stalo se mi poměrně často v životě, že někdo prohlásil, že svou kariéru nastartoval nebo dosáhl úspěchů „díky mé škole“ nebo že dokonce dokázal něco, k čemu by se sám nikdy neodhodlal, protože by si nikdy nepomyslel, že by úkol mohl zvládnout. Podobná prohlášení slýchám buď přímo po letech „z očí do očí“ nebo zprostředkovaně od lidí, kteří tak někoho mluvit slyšeli, aniž bych byl přítomen. Tak vypadají okamžiky, které mi dobíjejí energii, kdy si vždy řeknu: „Kdyby nic jiného, tak za tohle vše stálo a to je nejvíc.“

 

Které z vašich vlastností vám nejvíce pomohly k úspěchu? 

Vím, co chci a jak toho dosáhnout. A když není zbytí, umím si počkat.

 

Co byste si po pracovní stránce přál najít pod stromečkem? 

Jiného prezidenta a politiky, kteří nebudou tak bezostyšně rozkrádat naše daně.

 

Petr Papánek vystoupí jako hlavní řečník na otevřeném vánočním setkání České asociace pro finanční řízení (CAFIN)  dne 12. 12. v Praze. Podrobnosti a přihlášku lze najít zde 

 

Úvodní foto: © jordano - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře