V posledních týdnech proběhly tiskem (dokonce i českým) diskuse o tom, jak se vyvíjí americká ekonomika a jaká je vlastně americká míra nezaměstnanosti. Vládní zdroje tvrdí, že ekonomika začala konečně generovat pracovní příležitosti a nezaměstnanost klesá. Druhá strana tyto údaje označuje za zmanipulované. I český čtenář možná narazil na komentář bývalého prezidenta General Electric a guru managementu Jacka Welche o tom, že „hoši z Chicaga (rozuměj Obama a jeho přátelé) upravují čísla“.
Jak korektně měřit nezaměstnanost
Jádro problému spočívá v tom, že ukazatele nezaměstnanosti jsou příliš komplikované a je jich příliš mnoho. Každý si pak snadno najde takový ukazatel, který se mu hodí. Hlavní ekonomický analytik Gallupova ústavu Dennis Jacobe proto prosazuje extrémně jednoduchou metriku, kterou označuje Payroll-to-Population (P2P). Znamená počet lidí pracujících na plný úvazek děleno celkovým počtem obyvatel země. K výhodám této metriky patří kromě jednoduchosti i to, že dokáže zachytit i třeba důchodce, kteří by raději pracovali – kdyby pro ně byla práce – nebo mladé lidi, kteří jdou na univerzitu, aby se vyhnuli nezaměstnanosti.
Graf, který v Gallupu sestavili (na základě oficiálních čísel publikovaných ministerstvem práce) vypadá takto:
Zdroj: Gallup
Šedé zóny znamenají recesi. Jak je z grafu patrné, ani „Bushova“ konjunktura příliš míst nevytvořila, ekonomické zotavování za Obamy je pak vyloženě katastrofou.
Bez malých firem to nepůjde
Nabízí se tedy otázka, proč rostoucí ekonomika nevytváří pracovní místa a proč nezabírají ani stimulační balíčky a kvantitativní uvolňování. Odpověď je jednoduchá. Selhal sektor malých a středních firem, který vytáhl Ameriku z každé recese v posledních šedesáti letech. Korporace – při všem respektu k jejich ekonomické výkonnosti – mají tendenci spíše racionalizovat svůj chod než vytvářet nová pracovní místa. To je něco, o čem psal už v osmdesátých letech minulého století Peter Drucker a tendence se od té doby ještě prohloubila (mimo jiné v důsledku exportu pracovních místo do Indii a Číny). Nedávno publikovaná studie Hudson Institutu ukázala, že nová místa vznikají prakticky pouze v sektoru firem mladších deseti let. Firmy s delší historií také nějaká místa vytvářejí, ale zároveň provádějí tolik úsporných programů, že celkový výsledek je záporný. Jenže právě na malé firmy nejdramatičtěji doléhá tíha Obamových reforem. Podle údajů Chamber of Commerce přinesly nové ekologické, sociální a další regulace určené firmám do 50 zaměstnanců dodatečné náklady 10 tisíc dolarů ročně na zaměstnance.
Ale to není všechno. Podívejme, jaká další opatření současná vláda chystá, pokud Obama opět vyhraje volby. Pokud je mezi čtenáři tohoto článku někdo z ministerstva financí, může zde najít inspiraci, co všechno je možné ještě zdemolovat.
Zvýšení daně z příjmu
Pilířem předvolební kampaně prezidenta Obamy je výrazné zvýšení sazeb daně z příjmu. Prezident a jeho spojenci v Kongresu tvrdí, že toto zvýšení postihne „milionáře a miliardáře“. Jenže stejnému daňovému režimu podléhají také firmy z kategorie SMB (ty, které nejsou registrovány jako korporace). Horní sazba daně z příjmů by měla podle plánů vzrůst z 35 % v roce 2012 na 39,6 % v roce 2013. Nová studie společnosti Ernst a Young předpovídá, že nárůst této daňové sazby způsobí zánik 710 tisíc pracovních míst v malých firmách.
Zvýšení dědické daně
V roce 2012 činí dědická daň v USA 35 % (nejvyšší sazba) a standardní odpočet je 5 milionů dolarů. Ekonomický plán prezidenta Obamy počítá se zvýšením daně na 45 % a snížením odpočtu na 3,5 milionu dolarů. Pokud zemře majitel rodinné firmy, je na pozůstalých členech rodiny, aby státu zaplatili dědickou daň. Nemají-li dost hotovosti, nezbývá než firmu okamžitě prodat (třeba i pod cenou) a ze získaných peněz zaplatit daň. Pro většinu malých firem tak bude smrt majitele znamenat masivní propouštění.
Zvýšení daně z nezávislé činnosti
Úspěšní vlastníci malých podniků platí – vedle daně z příjmu – také daň z nezávisle výdělečné činnosti. Tato daň bude zvýšena, aby vláda získala peníze na financování reformy zdravotnictví. Spolu se změnami v dani z příjmu (dalšími kromě těch uvedených výše) se tak tato část odvodů zvyšuje o pět procent. Pro malé firmy pracující s minimální marží to může znamenat ukončení činnosti.
Daň ze zdravotnických produktů
Součástí reformy zdravotnictví je také speciální daň uvalená na výrobu zdravotnických přístrojů a součástek, jako jsou protetické končetiny, kardiostimulátory a vybavení operačních sálů. Zvláštností této daně je, že se neplatí ze zisku, ale z obratu. Postiženo je odvětví, které zaměstnává více než 400 tisíc lidí ve 12 tisících firmách. Osmdesát procent z těchto firem má pod padesát zaměstnanců.
Investiční daňová přirážka
Na ty, kdo mají ve firmách status tichých společníků (limited partners) je v současné době pohlíženo jako investory, nikoliv na majitele. Proto neplatí výše uvedenou daň z nezávislé činnosti. Součástí Obamovy zdravotní reformy jsou ovšem také nové daně uvalené na tyto lidi. Pro malé firmy bude tedy mnohem obtížnější získat kapitál. Investor bude požadovat vyšší zisky (aby z nich mohl pokrýt i nové daně). Nové projekty, které by vytvářely pracovní místa, ale generovaly jen malý zisk, tedy nevzniknou.
Ale to je jenom začátek. Další již schválené daně a poplatky vstoupí v platnost od roku 2014. Především však vstoupí v účinnost povinnost platit všem zaměstnancům zdravotní pojištění s parametry určenými vládou. „Obamova politika povede ke krachu části malých podniků. Sníží se počet pracovních míst, zmizí některé rodinné podniky a budou omezeny investice do začínajících firem,“ tvrdí například předseda hnutí Americans for Tax Reform Ryan Ellis. Jeho článek si můžete přečíst zde.
Autor je podnikatel a sociolog, přednáší na Vysoké škole ekonomie a managementu
