Střední a východní Evropa je na dobré cestě k obnovení růstu

Region se přizpůsobuje pomalejšímu růstu podle svých obchodních partnerů, tempo růstu pozorované do roku 2008 se nebude opakovat. Další postupné zlepšování průmyslu bude podporováno dostupností volných kapacit a vyšší konkurenceschopností, avšak primární výzvou zůstává rostoucí poptávka.



Proces oddlužování vůči zahraničí se blíží svému konci, růst vkladů vytváří v mnoha zemích větší prostor pro růst nových úvěrů. Podle indexů nákupních manažerů (PMI) v průmyslu vykázala česká ekonomika ve druhém čtvrtletí dobré výsledky, potažmo exportní růst, zatímco ostatní země regionu ztrácely. 

 

Tyto modely se už nebudou opakovat

Přes tlak ze všech stran se střední a východní Evropě daří využívat příležitostí na cestě k obnovení růstu. Region se přizpůsobuje pomalejšímu růstu svých obchodních partnerů, ale obchodní aktivita se přesto zlepšuje. Svědčí o tom některá klíčová zjištění uveřejněná v nejnovějším vydání analýzy CEE Quarterly, kterou pravidelně vydává útvar Economics &FI/FIX Research UniCredit. Růst průmyslu se v poslední době zlepšil, zatímco úvěry se stabilizovaly. Externí oddlužení bank se v mladších členských státech EU významně zpomalilo. A navíc, období do roku 2008 bylo unikátní, pokud jde o růst, a tyto modely se už nebudou opakovat. Místo toho stanovuje region střední a východní Evropy „novou normu“. Region stále ještě bojuje s nízkou externí poptávkou a sníženým přílivem zahraničního kapitálu.

 

Významné rozdíly ve zlepšení průmyslu, poskytování úvěrů a inflaci 

Průmysl vykazoval v prvním čtvrtletí lepší výsledky než na konci loňského roku, především díky zlepšení ve výrobě automobilů. Pokud se podíváme na průměrné výrobní indexy nákupních manažerů (Purchasing Managers Indexes – PIM) za druhé čtvrtletí, Česká republika si udržela dobré výsledky a exportní růst, ale všechny ostatní země klesly pod výkon předchozího čtvrtletí. V průmyslu se očekávají další zlepšení, ale toto zlepšení bude postupné a nestabilní. Průmyslu pomohou také dostupné rezervní kapacity a zlepšená konkurenceschopnost, navzdory poklesu přímých zahraničních investic v regionu do výroby. Poptávka představuje hlavní výzvu, její nedostatek může vést ke ztrátě podílu na světovém trhu.

 

Externí oddlužení se významně zpomalilo

Podobně jako v průmyslu lze pozorovat zlepšení i v dopadu úvěrů na domácí poptávku, ale toto zlepšení je zatím pouze postupné a vykazuje velké rozdíly napříč zeměmi střední a východní Evropy. „Externí oddlužení se významně zpomalilo, zatímco v mnoha zemích překračuje růst vkladů růst úvěrů a vytváří se určité možnosti pro nové rozšíření úvěrů, i když k tomuto v mladších členských zemích Evropské unie dochází jen velmi pomalu,“ říká Gillian Edgeworthová, hlavní ekonomka EEMEA skupiny UniCredit. Bulharsko, Česká republika, Polsko a Lotyšsko jsou jediné země s pozitivním meziročním nárůstem úvěrů, i když jen na nízké úrovni. Nejdůležitějšími problémy jsou stále vysoké počty nesplácených úvěrů a nedostatek poptávky po úvěrech. 

V Maďarsku, Lotyšsku, Rumunsku a Chorvatsku se úbytek úvěrů zpomaluje, v Rumunsku a Chorvatsku se ovšem situace ještě vyvíjí. Výjimkami jsou Turecko a Rusko, kde je růst úvěrů silnější a zahraniční vlastnictví bank nižší. Ale zatímco v Turecku se nové rozšíření úvěrů zrychluje, v Rusku se růst díky finančním a regulatorním omezením zpomaluje. 

 

Mnoho zemí zpomaluje konsolidaci

Lepší výsledky v průmyslu a úvěrovém prostředí se mísí s nižším tempem finanční konsolidace. Většina zemí nemá problémy s vyrovnaností rozpočtu, některá celosvětově největší zlepšení lze najít v mladších členských státech EU: Česká republika, Maďarsko a Rumunsko byly například schopny dostat svůj strukturální rozpočet do tří procent HDP. Mnoho zemí zpomaluje konsolidaci, aby podpořily obchodní aktivity. Ale v některých zemích, jako je Chorvatsko, Slovinsko, Srbsko a Ukrajina, je další konsolidace díky slabšímu finančnímu výkonu a hrozbě překročení deficitních cílů nezbytná.

 

S čím bojuje Turecko a Rusko

Současné inflační prostředí naštěstí umožňuje některým zemím zmírnit svou peněžní politiku. Inflační tlaky polevily díky nižším cenám ropy a díky regulovaným cenám. Nižší inflace cen potravin v kombinaci s očekávanou dobrou úrodou také vytváří méně problematické inflační prostředí. Mnoho zemí již přijalo důležité kroky týkající se finanční konsolidace, a proto představují daňová opatření menší riziko pokračování inflace. Ale podobně jako v jiných oblastech ekonomiky, existují napříč regionem významné rozdíly také, pokud jde o schopnost centrálních bank dostat inflaci na plánovanou úroveň. Zatímco v České republice a Polsku se v tomto ohledu daří velmi dobře, Turecko a Rusko stále bojují s nadměrnou inflací.

 

Externí financování jako riziko ekonomické obnovy 

Primárními riziky pro obnovu ekonomiky jsou horší podmínky externího financování. Protože se celosvětová chuť riskovat snížila, ještě více se omezil příliv zahraničního kapitálu do střední a východní Evropy. Tento region stále ještě čelí významnému odlivu kapitálu, proto stoupá riziko zemí, které splácí svůj dluh za vyšší náklady. Také zde existují značné rozdíly napříč zeměmi střední a východní Evropy. Polsko a Turecko dosahuje na velkých objem nových zahraničních investic. Také Chorvatsko a Litva spoléhají na příliv peněz ze zahraničí. 

 

Ačkoliv se již situace zlepšila...

Akumulace devizových rezerv nedrží krok s přílivy zahraničního kapitálu. Většina centrálních bank nepřizpůsobila politiku akumulace rezerv, aby udržela tempo s přílivy kapitálu ve své správě. Ačkoliv se již situace zlepšila, pokud jde o aktivitu v regionu, a inflační tlaky na centrální banky se zmírňují, každá země musí zvažovat rizika své finanční stability, což bude mít opět díky významné diferenciaci v rámci regionu za následek rozdíly v peněžní politice a přijatých krocích. V zemích, které již přijaly kroky k dosažení inflačního cíle a vytvoření finanční stability, jako jsou například Polsko, Maďarsko a Česká republika, bude peněžní politika snadnější.

 

Potřebujeme pevný bod

„Provizorní obnova, kterou vidíme v průmyslu napříč regionem je ohrožena horšími podmínkami externího financování. Proto je vytváření rezerv velmi důležité,“ konstatuje Gillian Edgeworthová. Mnoho zemí nemá dostatečné devizové rezervy a negativní domácí a externí vývoj představuje pro finanční systém riziko. Země střední a východní Evropy potřebují pevný bod, aby byly schopny stabilizovat své finanční prostředí. Jedním z těchto pevných bodů by mohly být programy Mezinárodního měnového fondu, dalším by mohla být bankovní unie v rámci EU, která má potenciál zvýšit důvěryhodnost finančních systémů.

 

 

Úvodní foto: © bit.it - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře