V eurozóně letos žádné jaro nečekejme

Očekávaný ekonomický růst brzdí inflace, zadluženost veřejných financí i politická nestabilita některých zemí, Česko roste, ale pomaleji než se čekalo.



Ekonomické oživení eurozóny pokračuje podstatně pomalejším tempem, než by se dalo v této fázi hospodářského cyklu předpokládat. Jarní ekonomická prognóza společnosti Ernst & Young Eurozone Forecast očekává pro letošní rok pouze 1,5% zvýšení HDP a podobně pesimistický (1,7 %) je i výhled na rok 2012. Stejně jako v loňském roce, i letos by měl být hlavním tahounem růstu HDP vývoz. Výkonnost globální ekonomiky bude totiž pravděpodobně nadále posilovat, především díky rozvíjejícím se trhům a Spojeným státům americkým. Obavy nicméně působí rychle rostoucí inflace, která v prosinci loňského roku po dvou letech opět prolomila hranici 2 % a již letos v únoru dosáhla 2,4 %. Ani na evropském pracovním trhu patrně nelze v nejbližších letech očekávat pozitivní obrat. Podle prognózy by v roce 2015 mělo být v eurozóně bez práce kolem 14 milionů lidí, což je stále podstatně více než v roce 2007. 

„Zatím sice předpokládáme, že v evropské ekonomice bude v nadcházejících 12 měsících pokračovat mírné oživení, nicméně tento vývoj by snadno mohly zhatit globální ekonomické problémy či eskalace fiskální krize eurozóny,“ varuje Marie Dironová, senior konzultantka Ernst & Young podílející se na přípravě čtvrtletních prognóz. 

„I když globální ekonomika nabírá dech, Evropu stále trápí starosti s vysokým státním dluhem a politickou nestabilitou některých členských zemí i rostoucími cenami komodit,“ upozorňuje Jan Fanta, partner podnikového poradenství a řízení rizik Ernst & Young. „Takto nejisté ekonomické prostředí pak brzdí investice, a tím i vytváření nových pracovních míst.“

 

Česká republika: odvážnému štěstí přeje?  

Zatímco v roce 2009 zaznamenal HDP 4% pokles, v loňském roce rostl tempem 2,3 %, především díky dobrým výsledkům německé ekonomiky, kam jde asi třetina českého vývozu. Také v posledních měsících loňského roku se ekonomika ČR zotavovala, ale pomaleji, než se předpokládalo.

Přes určité výkyvy se průmyslová výroba ČR ve 4. čtvrtletí zvýšila oproti čtvrtletí předchozímu o 1,7 % a tento pozitivní trend by měl pokračovat i v prvních měsících letošního roku. Rovněž export stále vykazuje dobré výsledky, makroekonomické ukazatele jsou povzbudivé a míra využití volných průmyslových kapacit se zvyšuje. V souvislosti s tím očekáváme postupný nárůst investic, které se v posledních dvou letech propadly. Letos by měly naopak vzrůst o 5 %. Rovněž spotřeba by se měla postupně zvyšovat – pro letošní rok odhadujeme její růst na 1,7 %, což by byl lepší výsledek než loňských 0,9 %. Pozitivně ji ovlivní nepochybně i signály o klesající míře nezaměstnanosti.

„Ačkoliv máme úzké ekonomické vazby s Německem a dalšími klíčovými členskými zeměmi eurozóny, jejichž výsledky by v letošním roce měly být výrazně lepší než v eurozóně jako celku, náš odhad je, že HDP v Česku letos poroste pouze 2,4% tempem, které se v roce 2012 zvýší na 3,3 %. Spotřeba by měla nadále posilovat, nárůst spotřeby domácností odhadujeme pro příští rok na 3,5 %, zvyšovat by se měly rovněž investice, i když pomaleji než letos,“ říká Jan Fanta.

 

Zvýšení úrokových sazeb by bylo chybou 

Předpokládané zvyšování úrokových sazeb, k němuž pravděpodobně přikročí Evropská centrální banka ve snaze zmírnit rostoucí inflaci v průběhu letošního roku, bude podle prognózy Ernst & Young znamenat pro křehké oživení eurozóny potenciální hrozbu. A to přesto, že inflace cen energií, surovin a potravin bude skutečně ještě nějaký čas vyšší. Ernst & Young Eurozone Forecast předpokládá, že cena ropy letos postupně mírně klesne ze stávajících 110 až 115 dolarů za barel na částku kolem 95 dolarů za barel na konci roku. 

„Inflace podle našeho názoru nepředstavuje ve středně ani dlouhodobém výhledu problém, protože eurozóna má značný nevyužitý ekonomický potenciál,“ domnívá se M. Dironová.

 

Cena ropy nadále velkým rizikem 

Velké riziko pro růst HDP i pro inflaci představuje politické napětí na Středním východě a dopady politických rozhodnutí v oblasti výroby elektřiny. Pokud by cena ropy vzrostla na 150 dolarů za barel a udržela se na této úrovni, inflace v eurozóně by se podle Ernst & Young Eurozone Forecast letos zvýšila na cca 3 % a i v příštím roce by se pohybovala nad 2,5 %. Růst HDP by byl za této situace v letošním roce pouze 1,2% a ani v roce 2012 by to nebylo lepší (1,3 %). Při ceně ropy 200 dolarů za barel by byla inflace letos v eurozóně 4% a i v roce 2012 by zůstala nad 3 %, HDP by v obou letech rostl 1% tempem.

 

Negativních faktorů ohrožujících růst eurozóny je řada 

Pokud by politická krize na Středním východě pokračovala, případně se prohloubila, mohl by být její negativní dopad na globální ekonomiku podstatně širší. Mohla by totiž znovu zasáhnout finanční i kapitálové trhy a způsobit pád cen akcií a zvýšení rizikové přirážky u řady dluhopisů. To by byla pro eurozónu velice špatná zpráva, protože by to nepochybně znamenalo další eskalaci fiskální krize. I když je tento černý scénář podle naší prognózy poměrně málo pravděpodobný, nejnovější vývoj úroků, za které jsou investoři ochotni půjčovat Portugalsku, je znepokojující. 

Dalším negativním faktorem, se kterým se některé státy eurozóny v současnosti potýkají, jsou dopady úsporných opatření, která mají sanovat jejich státní rozpočty. „Domníváme se, že vlády jednotlivých členských zemí podceňují negativní důsledky, které fiskální škrty budou mít na růst jejich ekonomik,“ upozorňuje M. Dironová. „Utahování státních opasků, jakého jsme nyní svědky, navíc v tolika zemích současně, nemá v moderních dějinách obdoby, takže by se nakonec mohlo ukázat, že i naše poměrně opatrné odhady ekonomického růstu jsou příliš optimistické.“ 

Ernst & Young Eurozone Forecast považuje za užitečné zřízení fondu EFSF (European Financial Stability Facility) jakožto trvalé instituce a vítá navýšení jeho prostředků. Domníváme se nicméně, že by tento fond měl mít širší mandát, aby mohl nakupovat státní dluhopisy za méně omezených podmínek. „Pokud se nepodniknou zásadní kroky k vytvoření užší fiskální unie, bude se eurozóna stále potýkat s nerovnováhou a krizemi podobnými těm současným. Problém je, že fiskální unie znamená výraznou ztrátu suverenity, kterou vlády členských zemí zatím nejsou připraveny akceptovat,“ konstatuje M. Dironová.

 

Je o členství v eurozóně ještě zájem? 

V současné pochmurné atmosféře se vůbec nehovoří o tom, že by eurozóna mohla přilákat ještě nějaké nové členy. Přitom do ní 1. ledna 2011 vstoupilo Estonsko, které se stalo jejím 17. členem. A výhody, které přináší velký společný trh a poměrně stabilní měna, jsou již nyní zjevné. „Díky posílení vývozu poroste HDP Estonska letos více než 4% tempem. A není pochyb o tom, že vstup země do eurozóny má také velice pozitivní vliv na důvěru spotřebitelů,“ říká M. Dironová. 

 

Rizika a nejistoty se množí 

Vznik Evropského stabilizačního mechanismu na březnovém summitu EU sice přinesl určité uklidnění, nicméně napětí znovu eskalovalo v souvislosti s nejnovějším politickým vývojem v Portugalsku po rezignaci premiéra Socratese. Pravděpodobnost, že Portugalsko požádá o finanční pomoc, se nyní blíží jistotě. 

„I když se Portugalsku a eurozóně spolu s ním nějak podaří protlouct současnou krizí, bude to mít i v nejbližších měsících hodně těžké. Takže dvou nebo dokonce trojrychlostní Evropa, kterou v našich prognózách již rok předpovídáme, je neoddiskutovatelným faktem,“ uzavírá M. Dironová.

 

 

Zdroj: Ernst & Young 

Ernst & Young Eurozone Forecast: Ekonomické odhady a analýzy ve čtvrtletní prognóze společnosti Ernst & Young Eurozone Forecast byly zpracovány na základě modelu vytvořeného pro ekonomiku eurozóny Evropskou centrální bankou (ECB). Jedná se o model, který pracuje s nejmodernějšími ekonomickými teoriemi a metodami a který ECB používá pro vývoj svých vlastních čtvrtletních prognóz.

 

Foto: chesterF- Fotolia.com

 

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře