40 % občanů je připraveno zamlčet neuhrazený dluh, když jdou žádat o další úvěr

Pokud chtějí úvěrové firmy odpovědně posoudit schopnost klienta splácet, nemohou se spolehnout pouze na informace poskytnuté žadatelem o půjčku. Čtyřicet občanů ze sta by totiž při žádosti o půjčku zamlčelo fakt, že mají u jiné společnosti dluh po splatnosti. Jen 10 % z těchto občanů si přitom uvědomuje, že se tím může dopustit trestného činu úvěrového podvodu.



Tato stastika vyplývá z výzkumu agentury STEM/MARK pro sdružení SOLUS. Nejméně ochotní přiznat pravdu o existujícím dluhu po splatnosti jsou mladí občané ve věku 15 až 29 let – dluh by zde zamlčelo 51,4 % dotázaných. Ve věkové kategorii 45 až 59 let by naopak dluh po splatnosti zamlčelo pouze 25 % dotázaných občanů. Častěji by nevyrovnaný závazek zamlčeli muži (42 %) než ženy (38 %).

 

„Česká národní banka upozorňuje, že, pokud klient žádá o půjčku a ví, že v důsledku existence jiných závazků po splatnosti nebude svůj nový dluh schopný splácet, může se dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Za takový čin hrozí trest odnětí svobody až na 10 let,“ doplňuje právník sdružení SOLUS Jan Slanina.

 

„Vysoká ochota občanů zamlčet závazky po splatnosti je alarmujícím důkazem toho, jak důležité jsou pro společnost další nástroje, jak zjistit o svých potenciálních klientech objektivní informace o jejich platební historii. Využití registrů klientských informací je v tomto případě zejména ochranným prvkem pro samotné žadatele o další službu, neboť je chrání před dalšími problémy, které často bohužel končí exekucí,“ vysvětluje Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.

 

Mezi občany je přitom velmi vysoké a pozitivní vnímání registrů klientských informací. Správně definovat, co je registr klientských informací (nebo úvěrový registr či nepřesně registr dlužníků), dokázalo 79 % dotázaných občanů. Více než 90 % dotázaných občanů ví, že díky registru klientských informací banka či úvěrová společnost půjčí spíše i klientovi, kterého nezná (například takovému, který nemá v dané bance účet), což potvrzuje i Světová banka a studie OECD.

 

85 % občanů nevadí, když se společnost, u které žádají o půjčku, informuje na jejich platební morálku v registru klientských informací. Nad hladinou 80 % se v tomto ohledu pohybují odpovědi u všech věkových kategorií, u všech dosažených kategorií vzdělání i všech velikostí obcí, ve kterých dotazovaní žijí.

 

Do prodlení s úhradou splátek půjčky, úhradou energií v domácnosti, nebo třeba účtu za mobilní telefon se podle výzkumu dostalo 43 % dotázaných. Častěji přiznávají potíže ženy (46 %) než muži (41 %).

 

K 30. září 2015 evidovalo sdružení SOLUS ve svém negativním registru dluh po splatnosti u 8,12 % dospělých obyvatel ČR. Celkově eviduje SOLUS přibližně 700 tisíc občanů s dluhem po splatnosti v celkové výši přes 52 miliardy korun.

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.