Akcie: pouštění žilou zatím pokračuje

Nakupujte při poklesu, zní jedna z oblíbených rad pro investory. Přišel již ale správný čas k nákupům?



Květnové pouštění žilou akciovým či dalším trhům pokračuje. Nic na tom zatím nezměnily ani další kroky, o které se přiblížila pomoc Řecku, zpráva německé vlády, že má země do roku 2016 ušetřit 10 miliard eur ročně, stejně jako další pozitivní makroekonomická data, hlavně z USA.

Také výsledky řady amerických i evropských firem za 1. čtvrtletí překonaly, někdy i výrazně, očekávání investorů. Přesto utrpěly akciové trhy další velké šrámy. Nejde jen o konkrétní ztráty za minulý týden, které činily u indexu PX téměř pět procent, u amerického akciového indikátoru S&P 500 asi o procento méně a v případě německého indexu DAX Xetra 3,8 procenta. Také pondělí a úterý tohoto týdne (do uzávěrky tohoto komentáře) přineslo vážné ztráty.

 

Rozdílné výsledky českých akcií 

Předjímat, zda již mají akciové trhy nejhorší za sebou a začnou opět růst, se tedy zdá předčasné, i když po pětiprocentním poklesu, jaký zažila pražská burza v úterý, obvykle přichází alespoň nějaký růst.

Vývoj cen likvidních českých akciových titulů od ledna je různorodý. K nejvíce ztrátovým titulům, které jsou obchodovány v burzovním segmentu SPAD, nijak překvapivě patří provozovatel Novy CME, dále realitní ECM, jejíž akcie ztratily od ledna kolem 35 %, ale i Komerční banka (kolem -18 %) či pojišťovna VIG (asi -17 %).

Daleko stabilněji působí vývoj cen akcií ČEZ, Telefóniky 02 a Pegasu. Překvapivý je vývoj kurzu akcií realitní společnosti Orco, u nichž soud minulý týden zrušil soudní ochranu před věřiteli. Od letošního ledna je na nule.

Snad tedy nebude mít nakonec pravdu profesor Nouriel Roubini, podle něhož akcie ztratí dalších 20 procent, protože světová ekonomika oslabuje.

Názory na další vývoj akcií zůstávají rozdílné. Řada analytiků v minulosti doporučovala přikupovat akcie při poklesu cen. Současný vývoj tedy může být vodou na mlýn dlouhodobým investorům. Kdo si ale troufne říci, že nemohou jít ještě níže?

Christian Blaabjerg ze Saxo Bank označil ve své analýze firemní výsledky za daleko lepší, než se čekalo, s tím, že jejich vliv je zatím podceňován. Předpokládá, že kvůli tomu do konce pololetí dál porostou, ve druhé půlce roku ale může přijít určitá korekce.

Existují samozřejmě i opačné názory jako je ta od „přítele špatných zpráv“, Nouriela Roubiniho, který soudí, že akcie ještě čeká pokles o dalších 20 procent. Za pozornost ale stojí Blabjergův odhad dalšího růstu zisků a zejména odkaz na oživení z roku 2003, kdy se tržby firem výrazně odrazily ode dna až v pozdějších fázích vývoje. Dají se zde – po finanční krizi – najít paralely?

 

Pozor na analytiky v době býčího trhu! 

Analytik Petr Čermák z firmy Colosseum, zabývající se hlavně obchody s komoditami, poukazuje na aktualizovaný průzkum společnosti McKinsey, z něhož vyplývá, že slepě věřit předpovědím analytiků, pokud jde o výši firemních zisků, nemusí být pro investora terno. Jsou totiž v odhadech příliš optimističtí.

Původní předpověď z roku 2001 uváděla, že analytici na základě nových poznatků pozdě revidují předchozí předpovědi a při poklesu ekonomického růstu jsou často velmi nepřesní. Jejich předpovědi jsou až na několik málo výjimek nadměrně optimistické.

Prognózy analytiků se podle studie většinou naplnily v obdobích po recesi, kdy jsou zpravidla pesimističtí a své odhady upravují výše se zpožděním. Když ekonomický růst zpomaluje, zpravidla podle Čermáka roste i velikost chyby v odhadu zisků. Od roku 1985 (do současnosti?) byli analytici úspěšní jen v roce 1988, v letech 1994 až 1997 a pak v letech 2003 až 2006, které bylo jedním z nejúspěšnějších období. V posledních 25 letech byli tedy nadměrně optimističtí. Odhady růstu zisků firem se většinou pohybovaly od 10 do 12 procent, skutečný růst ale kolem šesti procent.

Z toho vyplývá, že kdo používá při nákupu akcií fundamentální analýzu, měl by si vzít ze studie poučení. Odhady zisků firem a růstu zisku je nutné brát s velkou rezervou. Když vychází investor při výpočtech vnitřní hodnoty akcie z predikcí analytiků, měl by být mnohem více opatrnější a jejich odhady revidovat směrem dolů, aby měl potřebný bezpečnostní polštár. Opatrnosti není nikdy dost ani při přebírání zisků pro celý akciový index. Lepší je vycházet z nižší hodnoty.

Větší ostražitost je třeba podle studie na býčím trhu, na medvědím není chamtivost a optimismus na škodu, protože většina analytiků reaguje podle Čermáka na zlepšující se podmínky s velkým zpožděním.

 

Jsou opět z přílišných pesimistů velcí optimisté? 

Podobně tomu bylo i několik posledních čtvrtletí, kdy firemní zisky silně překonávaly očekávání analytiků, kteří byli (po finanční krizi a následné recesi) až příliš pesimističtí. Otázkou ale podle Čermáka je, zda se již z pesimistů nestali optimisté. Kdo přitom v průběhu medvědího trhu čeká až na zlepšení odhadů analytiků, tomu růst většinou uteče.

Stále se ovšem diskutuje na téma, zda jsme ještě na medvědím či již na býčím trhu, takže je otázka, čím se vlastně řídit. Analogii s rokem 2003, o níž hovořila analýza Saxo Bank, by jistě každý bral - samozřejmě bez vývoje jako v letech 2008 a 2009. Jsou nyní analytici skutečně příliš optimističtí? Zdá se spíše, že v podvědomí investorů zůstávají po pádu banky Lehman Brothers obavy, které mohou dlouho přetrvávat. Což byl, kdo si ještě vzpomene, i případ let 2000 až 2003, kdy několikrát už už zdálo, že trhy začínají růst. Trvalo ale tři roky, než dostal růst akcií reálnější podobu. Snad nebudeme tentokrát čekat tak dlouho a půjde o rozumnější a nikoliv divoký růst, který často předznamenává následný výrazný propad. 

 

Autor je redaktorem serveru www.penize.cz

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře