Akumulace systémových rizik začíná v dobách příznivého vývoje

Zatímco ekonomická recese úvěrovou expanzi výrazně omezila, trh s hypotékami jen zpomalila. Tento trh roste, vloni hlásila většina bank zhruba dvacetiprocentní nárůst proti roku 2011. Přesto v podílu úvěrů na bydlení k HDP vůči Evropě zaostáváme, jsme na polovině unijního průměru. Na nedávné konferenci Credit Forum 2013 to uvedl ředitel odboru úvěrové politiky Pavel Voříšek z České spořitelny.



Co se týče spotřebních úvěrů domácnostem, největší propad byl zaznamenán v roce 2009, kde došlo meziročně k poklesu o 13 procent. Od té doby se trh pomalu vzpamatovává. V roce 2011 bylo uzavřeno o dvě procenta méně úvěrových smluv, vloni to bylo už jen jedno procento. Nově poskytnuté úvěry domácnostem vloni dosáhly objemu cca 67 mld. Kč. Podíl spotřebních úvěrů na HDP je v Unii sedm procent, v České republice je tento poměr zhruba pět procent. Měřeno podílem spotřebních úvěrů na disponibilních příjmech, jsme svými devíti procenty téměř na evropském průměru (deset procent). „Dá se říci, že trh spotřebitelských úvěrů domácnostem je dnes v zásadě saturován, úvěry zaznamenávají sotva prostou reprodukci a vývoj nových úvěrů se bude odvíjet od míry nezaměstnanosti. Žádná významná expanze nás v tomto segmentu nečeká,“ prohlásil P. Voříšek.

Hypoteční úvěry si ve srovnání s úvěry domácnostem vedou lépe. Hypoteční trh zaznamenal mírnější pokles, vloni byly domácnostem poskytnuty úvěry v objemu cca 175 mld. Kč. Na růstu zájmu o hypoteční úvěry se podílejí jak již zmíněné nízké úrokové míry, tak i dvacetiprocentní pokles cen nemovitostí. Zhruba dvacet procent nově poskytnutých hypoték bylo určeno na refinancování, zatímco u spotřebitelských úvěrů je to asi pět procent. Nicméně ve srovnání s Evropskou unií jsme zhruba na polovině průměru podílu úvěrů na bydlení na HDP, který je čtyřicet procent. Podle Pavla Voříška je zde, vzhledem k výše uvedeným faktorům, potenciál pro růst hypotečního trhu. „Ekonomická krize nárůst objemu hypoték nezastavila, jen ho zpomalila,“ zhodnotil.

Úvěry nefinančním podnikům zaznamenaly po oživení v roce 2011 vloni opět zpomalení, a to ze šesti na jedno procento. Celkový objem úvěrů se příliš nezměnil, přičemž podstatnou část úvěrů tvoří provozní úvěry. Podíl investičních úvěrů na celkovém objemu klesl, úvěry v podstatě kopírují vývoj HDP. Zatímco hypoteční trh táhnou nahoru levné úroky, na trhu spotřebních úvěrů nefinančním podnikům se tento fakt nijak neprojevil. „Neexistence investiční expanze je patrná dodnes,“ upozornil ředitel. V podílu úvěrů nefinančním podnikům na HDP zaostáváme za unijním průměrem, který je na 51 procentech, zatímco Česká republika vykazuje podíl 22 procent.

 

Jaký je finanční byznys? Procyklický! 

O nástrojích a opatřeních spojených s novou makroobezřetnostní politikou hovořil Jakub Seidler z odboru finanční stability České národní banky. Upozornil na to, že ČNB se bude více zaměřovat na provádění makroobezřetnostní politiky, která má za cíl omezit růst systémových rizik ohrožujících stabilitu finančního sektoru jako celku.

Makroobezřetnostní politika vznikla jako reakce na finanční krizi, kdy se ukázalo, že stabilita jednotlivých institucí nemusí znamenat stabilitu celého sektoru. Systémová rizika vznikají například v důsledku přílišné úvěrové aktivity v rostoucí fázi ekonomického cyklu. Ta souvisí s tzv. procykličností finančního sektoru, která se projevuje vysokou aktivitou finančních institucí a jejich klientů v „dobrých časech“ a naopak přílišnou averzí k riziku a omezením aktivit v časech ekonomického poklesu. Jakub Seidler upozornil na to, že akumulace systémových rizik začíná právě v dobách příznivého vývoje a je poměrně obtížné ji identifikovat, jelikož většina indikátorů rizik vykazují bezproblémové hodnoty (tzv. paradox finanční stability).

Provádění makroobezřetnostní politiky v zásadě spočívá v analýzách finančního sektoru ve snaze identifikovat akumulující se rizika a poté se je případně pokusit omezit vhodnými makroobezřetnostními nástroji. Je však nezbytné reagovat ve správný čas. Problémem může také být, že  neexistuje jeden nástroj, ale sada nástrojů, a jejich vzájemná účinnost nemusí být vždy zcela zřejmá.

K nástrojům makroobezřetnostní politiky patří například omezení nadměrného růstu úvěrů a leverage, snížení nadměrného nesouladu splatnosti aktiv a pasiv v bankovních bilancích či omezení problematiky příliš významných institucí. Jak již bylo uvedeno, finanční byznys je procyklický, tedy v dobách ekonomického růstu může dojít k podcenění rizika, a to jak na poptávkové, tak na nabídkové straně. K omezení tohoto jevu může také sloužit nový makroobezřetnostní nástroj, tzv. proticyklický kapitálový polštář. V časech příznivého růstu by banky měly akumulovat dodatečný kapitál, který by v časech ekonomického poklesu využily k udržení úvěrování. Tím se zamezí poklesu úvěrování reálné ekonomiky, který by mohl dále „podrazit“ ekonomickou aktivitu (tzv. feedback loop). Jinými slovy, v době, kdy se ekonomice nejvíce daří, by banky měly začínat být více obezřetné, protože hrozí, že dojde k přílišné zadluženosti podniků a domácností.

 

Úvěrová rizika a jejich řízení ve všech pádech 

O novém pohledu a přístupu na Risk management hovořil Josef Tichánek ze společnosti Deloitte. Zmínil holistický přístup k řízení kreditního rizika a jeho možnosti a úskalí a představil i nový pohled na data v procesu řízení rizik v segmentu malých a středních podniků. Společnost Deloitte vyvinula nový produkt, manažer včasného varování, který umožní průběžné automatické monitorování a analýzu každého klienta a odhalí potenciální riziko.

O odpovědném úvěrování a zadlužování bank pak hovořil ředitel řízení rizik Hypoteční banky Vladimír Vojtíšek. Podle studií existuje jasná linie mezi finančními problémy a věkem. Mladí lidé jsou mnohem náchylnější k předlužení, ovšem změna ekonomické situace přivedla k předlužení i skupinu osob ve věku 30 až 40 let. Většina předlužení je způsobena změnou životní situace dlužníka, tedy ztrátou zaměstnání, nemocí… Dále pak představil chystanou regulaci hypotečního trhu a její dopady a možnosti zvyšování portfolia banky. Problematiku vlivů úvěrových rizik na zavádění nových produktů představil Lubomír Boďa, vedoucí oddělení řízení kvality ze Všeobecné úverové banky.  

O detekci bankovního portfolia (stress testing) hovořil Boris Šopov z Institutu ekonomických studií FSV Univerzity Karlovy. Marek Jurčík z Komerční banky uvedl posluchače do problematiky scoring modelů pro střední a malé podniky, které KB používá. V poslední části fóra si jeho účastníci vyslechli dvě zajímavé prezentace, o sdílení informací na finančním trhu od Petra Kučery, výkonného ředitele CRIF z Czech Credit Bureau a od Lukáše Civína, Chief Risk Officera o změně pohledu klienta při poskytování spotřebitelských úvěrů. Odborné setkání uzavřela zajímavá přednáška Risk Directora z Provident Financial Tomáše Kolka o neférových praktikách na nebankovním trhu.  

Nutno říci, že akce byla organizačně i programově velmi dobře připravena a zajištěna, o čemž svědčí i skutečnost, že téměř všichni účastníci setrvali až do konce. Poděkování tedy patří všem a zejména pořadatelům, agentuře SmithNovak.

     

 

  

 

  

Úvodní foto: © Minerva Studio - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře