Big data? Čeští finanční manažeři je hází za hlavu, data mining je zatím nebaví

Ve srovnání s cizinou nemají tuzemští účetní obavy z absence schopnosti vyrovnat se s nároky tzv. velkých dat (big data). Pouze 63 procent jich uvedlo, že jejich profese bude muset používat nástroje k podpoře modelování dat a analýz, a 59 procent jich tvrdí, že se bude potřeba naučit používat nástroje k analýze dat (data mining).



Technologie do deseti let promění naše finanční oddělení, z kyberzločinu však mají středoevropští finanční manažeři nejmenší obavy na světě. Podle dnes zveřejněné zprávy, kterou vypracovaly ACCA (Asociace profesních účetních) a IMA (Institute of Management Accountants), účetnictví u nás významně promění řada technologických trendů. Asociace to zjistily na základě rozhovorů s akademiky a odborníky na účetnictví i technologie ve střední Evropě v rámci průzkumu mezi více než 2100 členy ACCA a IMA po celém světě. Asociace zjišťovaly, do jaké míry technologický vývoj promění způsob práce finančních oddělení v následujících deseti letech. Podle respondentů ze střední a východní Evropy budou největší výzvou pro finanční oddělení mobilní technologie. Naopak se však neobávají bezpečnostních rizik.

 

Afrika ve střední Evropě

Šestasedmdesát procent respondentů ve střední a východní Evropě tvrdí, že mobilní technologie, například

dostupnost finančních informací v reálném čase prostřednictvím mobilních zařízení, budou mít významný dopad na finanční oddělení v následujících letech. Je to nadprůměrně mnoho dotázaných, protože v západoevropských zemích v mobilních technologiích spatřuje významný vliv na proměnu financí pouhých 67 procent respondentů. Podobně vysoko hodnotily význam mobilních technologií ve financích již jen africké země (82 procent). 

Na otázku po vlivu tzv. velkých dat (big data), tedy velmi rozsáhlých a komplexních datových souborů bez možnosti manuálních analýz a třídění, 63 procent respondentů ve střední a východní Evropě uvádí, že budou extrémně vlivná, v porovnání s například 91 procenty Australanů a pouhými 47 procenty Irů. 

 

Společně se sousedy jsme flegmatičtí ke kyberzločinu

Ovšem respondenti ze střední a východní Evropy včetně Česka mají přitom v mezinárodním srovnání nejmenší obavy z potřeby osvojit si nové schopnosti, aby se vyrovnali s nároky tzv. velkých dat (big data). Pouze 63 procent jich uvedlo, že jejich profese bude muset používat nástroje k podpoře modelování dat a analýz, a 59 procent jich tvrdí, že se bude potřeba naučit používat sofistikované nástroje k analýze dat (data mining). Největší potřebu nových dovedností pociťují naopak Australané s 90 procenty pro modelování dat i jejich analýzu. A zatímco bezpečnost na síti je ve zprávách každou chvíli, pouze 27 procent respondentů ze střední a východní Evropy má obavy z rizik spojených s kyberzločinem. Je to nejnižší skóre na světě, v porovnání se 74 procenty v Africe, kde panují vůbec největší obavy, a napřílad 59 procenty respondentů ve Spojených státech. 

Chris Gentle, partner a šéf výzkumu v Deloitte a člen Accountancy Futures Academy od ACCA k tomu uvádí: „Účetní a finanční profesionálové musí být otevření změnám, které vznikají díky velkým datům, cloudovým technologiím, mobilním a sociálním platformám, postavit se kyberzločinu a vypořádat se s digitálním poskytováním služeb a umělou inteligencí. Budoucnost se nebude podobat minulosti a my se všichni budeme muset přizpůsobit.”

 

Orientujete se v deseti technologických trendech?

Kateřina Benešová, ředitelka ACCA pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko, k tomu uvádí: „Účetní a finanční profesionálové ve střední a východní Evropě umějí zacházet s technologiemi, čím napomáhají nejen svým kariérám, ale i vyhlídkám svých klientů a i svých mateřských firem. Tento vliv se uplatňuje jak v rámci těchto organizací i mimo ně: 61 procent účetních tvrdí, že externě ovlivňují využívání technologií se svými klienty, a 69 procent uvedlo, že je tomu tak tam, kde pracují.” 

Podle zprávy se účetnická profese bude muset vypořádat s výzvami. „Finanční profese potřebuje utvářet svou technologickou budoucnost, ne se jí nechat pasivně vláčet,” tvrdí Kateřina Benešová. „Potřebuje vystupovat proaktivně; nastávající změny jsou příležitostí k redefinování rolí i míry, do níž se tato profese angažuje v krátkodobých a dlouhodobých technologických rozhodnutích. Aby přežili, musí se přizpůsobit.”Kateřina Benešová dodává: „Naše zpráva předkládá mnoho kroků, které tato profese potřebuje podniknout, aby se vyrovnala s výzvami deseti technologických trendů. Lidé v branži se musí vyvíjet a změnit styl řízení, hodnotit rizika a věnovat se otázkám bezpečnosti; budou muset dále zkoumat dopad automatizace a připravit se změnit své pracovní návyky. Nakonec ale budou muset využívat technologii, aby jejich práce měla vyšší přidanou hodnotu. Zde spočívá skutečný potenciál technologie.”

 

 

 

Úvodní foto: © Pavel Losevsky - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře