Česko–švýcarský projekt o lidských zdrojích v oblasti certifikovaných účetních

Komora certifikovaných účetních (KCÚ) spolupracuje již více než rok se spolkem profesních účetních a expertů v účetnictví a controllingu ve Švýcarsku na projektu rozvoje lidských zdrojů v oblasti certifikovaných účetních. Projekt se realizuje za podpory fondů česko-švýcarské spolupráce a spěje do své závěrečné fáze, ve které se začíná bilancovat.



„Jako hlavní přínos vidím především dlouhodobý strategický záměr dalšího působení Komory a střednědobých kroků,“ uvádí Dita Chrastilová, místopředsedkyně KCÚ a vedoucí projektového týmu, a dodává: „Získali jsme nikoli učebnicový, ale praktický náhled na fungování systému duálního profesního a velmi praktického vzdělávání s dlouhou tradicí a perfektní organizací v zemi s podobným rámcem pro fungování profese účetní jako je tomu v České republice.“

 

 

Česká fobie

Zásadní bylo zjištění, že švýcarští partneři z projektu se řídí heslem „méně slov, více činů“. Plně respektují morální a etické kodexy a mají zcela jasný postoj k profesní odpovědnosti. Velmi zajímavé bylo také téma podpory zaměstnavatelů v oblasti dalšího profesního vzdělávání svých zaměstnanců. Ve Švýcarsku je podpora profesního růstu zaměstnanců na rozdíl o České republiky velmi intenzivní a rozsáhlá. „V Čechách stále panuje většinový názor, že každý, kdo se vzdělává, investuje sám do sebe. Zaměstnavatelé proto mají strach, že zaměstnanci nabídku profesního růstu využijí a posléze utečou jinam, což je názor velmi krátkozraký, a brzdí jak zaměstnavatele, tak i daného člověka,“ říká Dita Chrastilová.

 

Účetní pouze musí osnovu umět nazpaměť?

Ve srovnání se Švýcarskem je v České republice téměř vše regulované zákonem nebo jiným předpisem. Dochází k paradoxní situaci, kdy sice jakoby český systém byl tím pádem jednodušší, protože je vlastně všechno přesně nalinkované. Ale v důsledku to degraduje odpovědnost jednotlivců a organizací a do důsledku dovedeno, to může budit i naprosto falešné představy o profesi účetních. Jako příklad Komora s kolegy ze Švýcarska diskutovala téma účtové osnovy, která je v ČR daná a předepsaná. Představa podnikatelů a zaměstnavatelů často je, že účetní pouze musí osnovu umět nazpaměť. Dál jen mechanicky zpracovává a vykonává jednotlivé úkony. Přesně toto však na úrovni profesní účetní není pravda, nicméně silná regulace tuto představu podporuje.

 

Měly by být podniknuty kroky

Ve Švýcarsku je vysoký stupeň samoregulace v účetnictví i výkaznictví. I když je spousta záležitostí daná daňově, přesto pro účetní existuje možnost volby. Následná vysoká prestiž profese účetních jistě souvisí i s tím, že „profesní účetní“ musí umět principy a skutečně věci rozumět už jen proto, že hodně smí a musí rozhodnout sama nebo sám. 

S nově získanými poznatky vyvstávají také nové závazky. „Měli bychom podniknout kroky, díky kterým bychom dostáli závazkům plynoucím z projektu nejen vůči posuzovatelům projektu, ale především vůči členům a společenskému poslání, které jsme si v projektu předsevzali. K tomuto účelu se nyní sestavuje metodika, podle které budou naše další kroky směřovány, a která bude také neustále podle dalšího vývoje aktualizována.  Z krátkodobého hlediska vyplynuly především aktuální úkoly, které se týkají probíhajících změn ve státní a veřejné správě a připravovaných legislativních změn, diskusí směřovaných na spolupráci s auditory a daňovými poradci,“ uzavírá Dita Chrastilová.

 

 

Úvodní foto: © sunny07 - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře