Hlavní navigace

CFO Congress: Finanční ředitel by měl vlastníky učinit bohatými

30. 9. 2013

Sdílet

 Autor: © Yang MingQi - Fotolia.com
Výše uvedený názor zazněl na druhém ročníku českého kongresu finančních ředitelů, platformy pro výměnu názorů a zkušeností manažerů, kteří stojí v čele finančních úseků firem, působících v nejrozmanitější řadě oborů. A že bylo opravdu co poslouchat...

Jak zaznělo na kongresu, finanční ředitelé se stále ještě musejí mnohdy zabývat více „operativou“, než strategickým plánováním. Typické je například vymáhání pohledávek a nezaplacených faktur. Často musejí čelit nepříjemnému rozhodování, jak se postavit ke klientovi, který neplatí – zda mu zastavit dodávky či volit jiné řešení. Čelí i průběžnému tlaku na snižování nákladů a snižování počtu zaměstnanců. Irituje je mnohdy zkostnatělý aparát, neefektivní řízení, daňový systém, přílišná regulace, finanční trhy a řada dalších věcí, s nimiž se v každodenním pracovním životě setkávají. Je zřejmé, že CFO to nemají lehké, problémů, které musejí řešit, je mnoho a v řadě případů jsou stejné či podobné, zejména v podobném byznysu.

 

Dobře již bylo, ale nemusí být zle 

Jednání kongresu uvedl ředitel společnosti Deloitte Consulting Luděk Niedermayer, který účastníky seznámil s výhledem ekonomiky na další roky“ a přednesl svůj pohled na budoucí vývoj po „ztracené půldekádě“. Doplnil také makroekonomická data o výhledy predikované Mezinárodním měnovým fondem a aktuální prognózu na roky 2013 a 2014. Po analýze současné hospodářské situace České republiky i Evropské unie nastínil směry možného vývoje. „Dobře již bylo, ale nemusí být zle,“ domnívá se. Ocenil, že i přes reálné problémy a překážky, s nimiž se podnikatelé setkávali, dokázali nejen udržet svůj byznys, ale ho i rozvíjet. Stát nemůže zařídit, aby ekonomika fungovala. Pracovní místa ani vyšší zaměstnanost totiž nezajistí stát, ale právě podnikatelský sektor. Když se ho jeden z vlastníků firmy zeptal, jak správně rozumět ukazateli HDP, vysvětlil, že ač ho umí málokdo spočítat a jde o zcela špatný ukazatel, v globálu vypovídá o tom, kolik lidí v zemi má práci, jak jsou za ni placeni a zda si ji udrží do budoucna.

Na jeho vystoupení navázala panelová diskuse, v níž vlastníci pěti úspěšných českých firem sdíleli s publikem zkušenosti s jejich vedením a řízením. Zde již bylo optimismu více. Jelikož se jednalo o majitele firem, bylo nesmírně zajímavé vyposlechnout si, co například očekávají od svého CFO. Panelisté se shodovali na tom, že upřednostňují osobnostní profil před odbornou stránkou. Hlavní očekávání vlastníků jsou: loajalita, důvěryhodnost a odbornost, poctivost a pravdomluvnost. Majitelé firem od svého finančního ředitele chtějí, aby jim vytvářel podmínky pro klidný spánek. Očekávají pravdivé informace o stavu firmy, jde jim o to, aby jim CFO nic nezamlčoval ani neskrýval, aby se nedočkali nepříjemných překvapení. Finanční ředitel je pro ně obvykle i partner pro strategická rozhodnutí.

 

Jak vlastníci motivují svého CFO?

Tomáš Lánský z investičního fondu ARX Equity zastává názor, že CFO by měl zapadnout do manažerského týmu a měl by plnit očekávání vlastníků. Pro Jaroslava Řasu ze společnosti ABRA Software je důležité, aby finanční ředitel znal firmu, její zaměstnance a uměl využít i rezervy, které jsou podle něj zejména ve využití lidského času.

Jak vlastníci motivují svého CFO? Ondřej Benda, jeden z vlastníků skupiny Armatury Group, upřednostňuje individuální zadání pro CFO, která nejsou přímo závislá jen na finančních výsledcích. „CFO je dána bez ohledu na hospodářský cyklus vysoká stabilita, která mu dává prostor dotahovat projekty do konce,“ domnívá se.

Další tři tematické diskusní okruhy se dotkly partnerství CFO a managementu firmy, samotného výběru CFO a choulostivé otázky: „Kdy vám CFO pomohl a/nebo zavařil?“ Rudolf Gregořica ze společnosti Lanex si na nic nepříjemného nevzpomněl, pro Vladimíra Králíčka ze softwarové firmy J.K.R. je důležité, aby se CFO uměl orientovat i v legislativě, měl určité právní povědomí a měl komunikační dovednosti na takové úrovni, aby dokázal komunikovat i s řadovými pracovníky a obstál u nich, dokázal jim věci vysvětlit a přesvědčit je.

 

Trestněprávní odpovědnost bude promlčena za 15 let

Druhý konferenční blok „Horké novinky pro každodenní práci finančního ředitele“ byl věnován problémům a okruhům, s nimiž se CFO mohou v praxi setkat. Zahájil ho Jan Spáčil, partner Deloitte Legal a ve svém vystoupení se dotkl rizikových témat, mimo jiné i za co mohou finanční ředitelé aktuálně skončit u soudu. Zdůraznil, že trestněprávní odpovědnost ze dneška bude promlčena za patnáct let, tj. až v roce 2028, proto je důležité nedívat se na věci pouze z dnešního pohledu, ale i optikou budoucnosti – co by se mohlo stát v příštích až patnácti letech. Další možnou pastí je změna vnímání právního a protiprávního jednání, což se s časem může měnit, stejně jako se mění přístup úřadů. Velké riziko pro management firem představuje trestněprávní odpovědnost právnických osob. Jak Jan Spáčil uvedl, už se začínají objevovat první rozsudky firem v této věci. V pracovně právní povinnosti upozornil právník finanční ředitele na proslulé známé paragrafy 301 a 302, na něž by si měli dát pozor, a v rovině trestně právní se opatrnost vztahuje na porušení správy cizího majetku, poškození věřitele apod. Nebezpečí představuje jak nový management firmy, který se bojí, zda mu byly podány správné informace, tak i nespokojený zaměstnanec. Upozornil dále na změny, související s rekodifikací (větší změny při porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, odpovědnosti statutárních orgánů, možnost vyplácet zálohy na dividendu zahraničním vlastníkům .... ) a dal přítomným obecně platné nestárnoucí doporučení používat selský rozum. Jan Spáčil je špičkový poradenský právník a také dobrý řečník, což jeho vystoupení opět potvrdilo.

 

A propos motivační prvek ke zkreslování údajů...

Mýty a realitu ohledně řízení rizik a zpronevěry ve firmách představili David Jurčík a Jan Balatka ze společnosti Deloitte spolu s Vladimírem UhlířemTSR. Upozornili, že tradičními metodami se často případné podvody a zneužití dat neodhalí včas, firmy by tedy měly věnovat pozornost tomu, jaká data zveřejňují a jak je mají chráněna. Praktickým přístupem k inventarizaci majetku se zabýval Petr Adámek, výkonný ředitel společnosti Dantem, která se právě inventurami a inventarizací zabývá. Pokud firma vykonává tyto činnosti sama, jde obvykle o práci nevítanou, vesměs neoblíbenou a nad rámec běžných pracovních povinností. Navíc zde přistupuje motivační prvek ke zkreslování údajů a výsledků. Jestliže se provedení inventarizace svěří externí firmě, uvedené faktory odpadají a zadavatel může očekávat stoprocentně odvedenou práci a pravdivý výsledek.

O tom, že “nejsou IT projekty, ale jen business projekty“ mluvil v části Datová centra, aneb proč by mohl mít CFO svého CIO raději František Mikeš ze společnosti Altron Business Solutions. Zajímavý příspěvek měl Jiří Kačerovský z Oriflame Software, který prezentoval globální případovou studii nazvanou Zajištění efektivního přístupu CFO k podnikovým informacím. Představil systém jednotného sdělení dat. Společnost Oriflame, působící v oblasti kosmetického průmyslu, má pobočky v řadě zemí světa, nebylo vůbec jednoduché zavést jednotný systém. Každá obchodní jednotka měla svoje data a svůj způsob sdílení, navíc k tomu přistupovala kulturně-společenská specifika dané země. Důležité je ovšem jasné zadání a podpora vrcholového vedení, postupně se dá dopracovat k cíli. „Pokud je snaha vidět data jedním pohledem, takové možnosti existují. Ale shromáždit data z různých systémů do jednoho moc nefunguje,“ zhodnotil J. Kačerovský.

 

Je to v lidech...

Mýty a pověry ve financování společností uváděli na pravou míru Mário Drosc a Václav Štětina z Raiffeisenbank. Finanční ředitel Drosc upozornil, že obecné vnímání bankovního byznysu veřejností už zdaleka neodpovídá skutečnosti. „Banky už na cizích penězích nevydělávají tolik, jak si lidí myslí,“ prohlásil Václav Štětina a dokumentoval to na rentabilitě aktiv a rentabilitě vlastního kapitálu, tedy ziskovosti bank v porovnání s ostatními sektory v několika vybraných bankách a akciových společnostech. „Zatímco ziskovost je s ostatními sektory srovnatelná, srovnání rentability aktiv v bilancích bank a jiných společností vyznívá daleko nepříznivěji ve prospěch bank,“ konstatoval V. Štětina. ROE se ve srovnávaných firmách pohybovala okolo 18 až 19 procent, obdobně jako v bankách, ROA bylo na úrovni od 3,6 do 10,5 procent, zatímco v bankách od 1,2 do 1,5 procenta.

Další oblastí, na níž se Václav Štětina zaměřil, byla tvorba úrokových sazeb. Úrokové výnosy z aktiv tvoří podle něj téměř polovinu výnosů banky. Na příkladu hypotetické úrokové sazby 4,7 procenta na pět let dokumentoval snižující se výnosy bank, po odečtení všech povinných položek zbude bance půl procenta. Pokud by banka chtěla dodržet požadavky akcionářů a vlastníků na rentabilitu, měla by tato hodnota být čtyřnásobně vyšší, tedy okolo dvou procent. „Úvěr už nemůže být samostatným produktem, samostatným byznysem, banka musí mít další produkty,“ prohlásil Štětina. Co dnes banku zajímá a na základě čeho se rozhoduje, než poskytne úvěr? Předně je to zdravá bilanční struktura firmy, na níž se banka zaměřuje. Velkou roli hraje, překvapivě, také lidský faktor – banka se dívá a vnímá, jakým lidem peníze půjčuje. Zde může osobnost CFO, jeho důvěryhodnost pro banku, sehrát velkou roli. Dále uvedl praktické chyby při správě úvěru, k nimž patří například podcenění prevence a nekrytí rizika. Banky chtějí, aby firmy odpovědně rostly a považují za velmi nezdravé a varovné, když jsou dlouhodobé investice firmy kryté z krátkodobých peněz.  

 

Motivuj svého obchodníka

Panelová diskuse o sebereflexi samotných CFO přinesla témata týkající se každodenních aktuálních výzev a priorit finančních ředitelů. Na otázky odpovídalo pět panelistů: byli jimi Daniel Buryš ze společnosti Kofola, Michal Flídr ze společnosti Aero Vodochody Aerospace, Karin Hrunková ze společnosti ASSA ABLOY, Michal Šedina, Safina a Irena Žáčková, Euro-Center Holding. Podělili se s účastníky kongresu o to, co je v práci irituje, kde je možné ještě ušetřit a jaké jsou další možnosti růstu a motivace. Irena Žáčková zdůraznila, že na rozdíl od ostatních panelistů nemají ve firmě tak sofistikované modely odměňování, ale zakládají si na tom, „že vytvářejí prostor pro další růst lidí, který je motivuje nejvíce“. Svoje zaměstnance CFO motivují různými způsoby, od podávání zlepšovacích metod ve smyslu pojmu zmámého jako kaizen (Aero Vodochody), přes osobní příklad (Euro-Center Holding SE), výjezdní zasedání a tmelení kolektivu až po finanční ohodnocení, které funguje vždy, ale není jediným motivačním nástrojem. Zajímavé byly názory na motivaci obchodníků, kteří v některých firmách mají část svého bonusu vázánu na množství zaplacených faktur, pohledávky tedy snižují bonusy. Zazněl zde i názor, že na vymáhání pohledávek by se měli podílet také obchodníci.

 

Zbývá dodat, že druhý CFO Congress proběhl 25. září 2013 v prostorách České národní banky v Praze, zúčastnilo se ho 160 účastníků a pořadatelské role se zhostila společnost Blue Events a vydavatelství odborného tisku Economia.

 

 

Byl pro vás článek přínosný?