CFO Martin Novák: ČEZ v USA emitoval dluhopisy za miliardu dolarů

Ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic hodnotil, který z akciových trhů je dnes safe heaven. „Mazánky“ jsou mj. Turecko či Brazílie, překvapuje negativní hodnocení Rakouska.



Letošní program setkání členů Klubu finančních ředitelů pokračoval ve středu 13. června v prostorách Aureole Fusion Restaurant & Lounge v pražské City Tower. S příspěvky věnovanými aktuální situaci na kapitálových trzích a především jejich dalšímu vývoji vystoupil Martin Novák (první zleva na úvodním snímku), ředitel divize finance a místopředseda představenstva společnosti ČEZ a člen Rady Klubu finančních ředitelů, Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, (druhý zleva na fotografii), a Marek Tichý, ředitel Corporate Finance Raiffeisenbank (vpravo na snímku). Diskusi moderoval Petr Brávek, člen představenstva společnosti Slovenská sporiteľňa a člen Rady Klubu finančních ředitelů (třetí zleva). Setkání se uskutečnilo pod záštitou společnosti SAS Institute ČR, jejíž obchodní ředitel Petr Šlajchrt přítomné finančníky také pozdravil.

 

Čím těžší časy, tím snadněji se velkým firmám zajišťuje financování 

Především způsobům zajištění financování společnosti ČEZ a nástrojům, které k tomu používá, věnoval své vystoupení ředitel divize finance a místopředseda představenstva Martin Novák. „Čím těžší časy, tím snadněji se velkým a silným firmám zajišťuje financování,“ uvedl. Financující subjekty totiž v době nejistoty nejraději půjčují jen nejlepším dlužníkům a těmi jsou převážně právě velké a silné společnosti. Jak dále řekl, společnost ČEZ vzhledem k objemu potřebných financí není schopna získat dluhové financování pouze na českém trhu. Od tuzemských bank si proto půjčuje jen relativně málo, řádově jde o miliardy korun. Naprostá většina peněz, které ČEZ ke svému financování používá, pochází z dluhopisů emitovaných v eurech. Důvodem orientace na tuto měnu je mimo jiné i to, že společnost je v podstatě „eurovou“ firmou. V eurech přichází polovina tržeb, také na české i německé energetické burze se elektřina obchoduje v této měně. Dluhopisy vydávané v eurech jsou tak přirozeným zajištěním proti kurzovým pohybům.

Eurodluhopisový trh se ale od začátku finanční krize následované recesí zásadně změnil. Zatímco dříve nebyl pro emitenty v Evropě problém umístit dluhopisy s durací deset až patnáct let, nyní je deset let více méně maximum. To je pro zajištění financování například stavby elektráren, jejichž životnost je třicet až šedesát let, málo. ČEZ se proto dle slov Martina Nováka vydal cestou emise dolarových dluhopisů na americkém trhu. V dubnu letošního roku tak ČEZ emitoval dluhopisy ve výši jedné miliardy dolarů. Emise proběhla ve dvou tranších, první s objemem 700 milionů má splatnost deset let, v druhé tranši ve výši 300 milionů byly emitovány dluhopisy se splatností třicet let. „Takové transakce nedělá nejen žádná česká firma, ale neudělala ji ani žádná firma mezi německou a ruskou hranicí, od Baltu až po Středozemní moře,“ doplnil Martin Novák.

 

Trhy teď řeší jednu základní otázku: Co je safe heaven? 

Jak si dnes stojí světové akciové trhy ve srovnání s předkrizovými roky? Tímto tématem zahájil svou prezentaci generální ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic. Základní otázkou, kterou dnes trhy dle jeho slov řeší, je: „Který z akciových trhů je dnes safe heaven?“ Ve skupině vítězů, tedy zemí kde nehrozí zásadní „průšvih“, se dle jeho slov nachází Turecko, Brazílie, Norsko, Německo, Čína, Spojené státy, Kanada či Velká Británie. Pokud jde o Činu, dodal, ta už dnes není emerging market, její volatilita je stejná jako u vyspělých trhů. Do skupiny států, kde se „nic moc neděje“, ovšem propadla zde likvidita a z hlediska investorů nejsou bezpečným přístavem, patří podle něj například Polsko či Francie – a bohužel také Česká republika. Mezi „průšvihové“ státy pak zařadil nikoliv překvapivě Španělsko, Portugalsko či Řecko, překvapením naopak může být špatné umístění Rakouska.

Bezpečnými přístavy jsou z pohledu investorů také velké firmy, navázal Petr Koblic na Martina Nováka. Problémem jsou však firmy menší a střední. Banky dle jeho slov vidí financování SME jako velmi problematické. Přispívá k tomu i to, že evropské firmy mají obecně mnoho dluhů a málo vlastního kapitálu. Pokud je tento poměr ve Spojených státech 50:50, pak v Evropě je to 87:13 ve prospěch dluhu, uvedl. Pražská burza proto podle jeho slov hledala způsob, jak financování malých a středních firem rozhýbat, výsledkem je minulý týden spuštěný trh START. Výhodou pro emitenty by měla být především minimální administrativní náročnost vstupu na trh, trh by měl však zároveň zůstat dostatečně transparentní. START je brán podle evropského práva za trh neregulovaný (resp. regulovaný pouze burzou a jejími pravidly), díky tomu mohou emitenti místo tradičního (a mnohem nákladnějšího) prospektu emise vypracovat pouze jednodušší informační dokument. O důvěryhodnost emise pro investory by se měl starat tzv. „garant emise“ (zaručuje se za schopnost emitenta dostát závazkům plynoucím ze statutu veřejně obchodované společnosti) a po uvedení společnosti na trh také tzv. "patron emise" (zajišťuje likviditu, v průběhu obchodního dne udržuje nabídkovou a poptávkovou cenu). Velikost emise přitom není omezena, záleží pouze na ochotě investičních bank se na emisi podílet a samozřejmě také na „apetitu“ investorů. Jak však Petr Koblic odhaduje, půjde řádově o desítky až stovky milionů korun.

 

Problémem SME je obtížný přístup ke startovacímu a rozvojovému kapitálu 

Možnostem financování malých a středních podniků se ve své prezentaci podrobně věnoval Marek Tichý, ředitel Corporate Finance Raiffeisenbank, která je v tuto chvíli jedním ze dvou garantů. SME jsou podle jeho slov významným pilířem stability národní ekonomiky. Velmi důležité jsou zejména pro udržení inovačního potenciálu, hospodářské stability a zaměstnanosti. Slabými stránkami SME, a zde citoval analýzu Ministerstva průmyslu a obchodu, jsou ale mimo jiné nedostatečná kapitálová vybavenost a omezené finanční prostředky. Častým problémem SME je také obtížný přístup k dostatečnému startovacímu a rozvojovému kapitálu. Alternativy, které byly na českém trhu donedávna dostupné (osobní a rodinné finance, privátní investice, private equity a venture capital), ne vždy dostačovaly, proto se Raiffeisenbank podílela na vzniku další platformy, kterou je právě nový trh START. Raiffeisenbank nyní přivádí na nový trh PX Start první emisi společnosti Wooky a.s., která se zabývá distribucí a vytvářením elektronického obsahu respektive e-knih na komplexní platformě Wooky. 

Na vystoupení panelistů navázala diskuse s dotazy členů CFO Clubu. Hovořilo se například o možných způsobech financování dostavby jaderné elektrárny Temelín či o korporátním dluhopisovém trhu. Přítomní finančníci se také zajímali o další detaily fungování zmíněného trhu START a jeho odlišnosti od polského trhu NewConnect. 

Program letošních setkání členů CFO Clubu bude pokračovat 15. srpna diskusním setkáním na téma „Sportovci v roli manažerů“. Jak uvedl Dean Brabec, prezident Klubu finančních ředitelů a Managing Partner CEE společnosti Arthur D. Little, členové Klubu se mohou těšit na velmi zajímavého hosta z hokejového prostředí.

 

 

 

Úvodní foto: archiv CFO Club

« předchozí článek další článek »








Komentáře