Daně z příjmů fyzických osob: v cizině rostou, v ČR se zatím nemění

Sazba této daně patří v tuzemsku k těm nižším v EU, je však třeba zohlednit sociální pojištění a superhrubou mzdu, která je českým specifikem.



Se svou patnáctiprocentní sazbou patří Česká republika v rámci EU mezi země s nižším zdaněním příjmů fyzických osob. Obdobnou sazbu má ještě Litva a nižší pak jen Bulharsko (10 procent). Srovnání však znesnadňuje český koncept tzv. superhrubé mzdy, který se v ostatních evropských státech nepoužívá. Dále je třeba zohlednit i zátěž sociálního pojištění, po jehož započtení se Česká republika řadí v evropské sedmadvacítce zhruba k průměru. Na sazby daně z příjmů fyzických osob v 86 zemích celého světa se zaměřuje aktuální průzkum celosvětové sítě poradenských společností KPMG Individual Tax and Social Security Rate Survey

 

Světový trend: zvyšování 

Hlavním zjištěním průzkumu je, že pokud v roce 2010 došlo k zásadním změnám ve výši této daně, pak to bylo většinou směrem nahoru. Existují však i výjimky – některé vlády se rozhodly sazby snížit, a stimulovat tak případné investory.

Navýšení celosvětového průměru sazby daně z příjmů fyzických osob o 0,3 procenta má „na svědomí“ především Evropa. K dílčím změnám ovšem dochází i mimo evropský kontinent. Globální pokles v horních sazbách daní z příjmů, který probíhal v posledních sedmi letech, se jak se zdá chýlí ke konci. Přestože ve většině zemí daňové sazby zatím zůstávají stejné, zaznamenal letošní průzkum obecný vzrůstající trend. Ukazuje se, že vlády pomalu začínají zvýšení daňové sazby vnímat jako prostředek pro boj se státním dluhem.

„Daňové úřady jsou pod vzrůstajícím tlakem státu, který vyžaduje, aby identifikovaly a zajistily stále větší výnosy do státního rozpočtu. Začínají proto vyvíjet velmi sofistikované a pečlivé aplikace daňových pravidel,“ uvádí Jan Žůrek, řídící partner společnosti KPMG Česká republika.

 

Centrem změn je Evropa 

Průzkum ukázal, že hlavní změny v oblasti daňových sazeb se letos odehrály v Evropě. Nejvyšší daně z příjmů fyzických osob stále platí občané Evropské unie, v níž průměrná sazba za poslední rok vystoupala téměř o půl procenta.

Iniciativy vlád ve střední a východní Evropě ohledně nízké rovné daně, jež generovaly historicky nevídaný sestupný trend, v tuto chvíli stagnují. Estonsko, které rovnou daň zavedlo jako první již v roce 1994 a do roku 2012 zamýšlelo snížit sazbu na 18 procent, bylo nuceno své plány přehodnotit. Lotyšsko navýšilo svou rovnou daň z 23 procent v roce 2009 na 26 procent v roce letošním.

V západní Evropě se vzrůstající trend, který loni iniciovalo Irsko svým pětiprocentním navýšením, rozšířil i do dalších zemí. Zatímco v Irsku letos horní sazby vzrostly o jedno procento, Velká Británie je zvedla ze 40 procent v období 2009/10 na 50 procent v období 2010/11, což je v celosvětovém měřítku nejvyšší nárůst sazeb.

Také ostatní západoevropské vlády pokračují ve snaze zvýšit daňové výnosy. Island, který se vyrovnává s kolapsem celého svého bankovního sektoru, nahradil systém rovné daně progresivním zdaněním a navýšením horní hranice daně z příjmů fyzických osob o zhruba devět procent. Řecko v odpovědi na alarmující deficit veřejných financí zvedlo horní hranici o pět procent. Portugalsko ji zvýšilo o téměř čtyři procenta a Francie o jedno procento. Na druhé straně Dánsko ve snaze stimulovat spotřebitele k větším nákupům snížilo horní sazbu o téměř sedm procent.

 

Situace v České republice 

Česká republika má v rámci Evropské unie daň z příjmů fyzických osob relativně nízkou – její nominální sazba představuje 15 procent. Pracuje se tu však s tzv. superhrubou mzdou, která zahrnuje i sociální pojištění placené zaměstnavatelem. Efektivní srovnatelná sazba je potom 21 až 22 procent. Při srovnání je navíc třeba vzít v úvahu také odvody na sociální pojištění, jež jsou zde výrazně vyšší než v mnohých jiných členských zemích.

„Jde o český vynález, který v ostatních evropských daňových systémech nenajdete. Jednou z jeho nevýhod je, že snižuje průhlednost českého daňového systému a komplikuje jeho srovnání s ostatními zeměmi,“ hodnotí koncept superhrubé mzdy Jan Žůrek. 

 

 

Zdroj: KPMG


« předchozí článek další článek »








Komentáře