Efektivní vymáhání pohledávek

Stále více firem se potýká s problémem, jak vymáhat pohledávky od svých věřitelů. Nakladatelství FORUM proto připravilo další z řady svých seminářů na toto aktuální téma. Seminář se konal v Praze 27. července 2011.



 „Prevence bývá často podceňována, ale předchozí důkladná analýza potenciálního zákazníka může ušetřit i miliony korun a času,“ uvádí Ladislav Procházka, jednatel společnosti DC group, která se touto problematikou zabývá.

 

Jak se chrání úspěšné firmy 

Rozdělíme-li si firmu na tři úseky, které mají největší podíl na prevenci: jsou to obchodní úsek, Credit Risk a inkasní oddělení. „V současné době se stále více rozhodování přesouvá na obchodní úsek, který vybírá potenciální zákazníky podle jejich bonity,“ upozorňuje Ladislav Procházka a dodává, že optimálním řešením je skoringový systém, který rozděluje potenciální klienty do rizikových skupin očíslovaných od jedničky do pětky. Od stupně tři, znamenající zvýšené riziko, je zapotřebí hlubší analýza. Tu lze udělat na základě interních a externích informací. Mezi interní patří platební historie, informace od obchodníků a změny v managementu. Externí informace lze najít v obchodním rejstříku, insolventním rejstříku či systému ARES. „Externím informacím, které doposud tvořily zhruba 40 % z celkového počtu získaných informací, se často dává větší váha. Dávají totiž kompletnější informace, jakými jsou dluhy na zdravotním pojištění, exekuce, vazby mezi subjekty, inkasní zkušenosti, účetní uzávěrky a podobně.

Podle Procházky však nebývá v silách firmy získat veškeré uvedené informace. Systém ARES nebo obchodní rejstřík jsou sice zdarma, ale má to jeden podstatný háček: informace mohou být zastaralé nebo zkreslující. „Například 50 procent firem nezveřejňuje účetní závěrky kvůli konkurenci, neexistuje centrální databáze exekucí a on-line informace nerovná se aktuální informace,“ dodává Ladislav Procházka. 

 

Agentura ušetří čas a peníze 

V České republice působí šest významných agentur, které poskytují aktuální informace. Podívejme se na jednu z nich, co vše může pro naši firmu zjistit.

Po zadání IČ nebo názvu firmy shromáždí za několik sekund cenné informace o daném podnikatelském subjektu v ČR (právnické osoby i živnostníci). Prohledá mnoho neplacených i placených zdrojů, zakoupené a pravidelně aktualizované databanky a vlastní informační prameny. Seřadí informace do logických bloků a vyhodnotí je.

Dluhy u zdravotních pojišťoven (aktualizace 1x měsíčně), návrhy na konkurs (aktualizace 1x denně), insolvence (aktualizace 1x denně), účetní závěrky (doplňovány měsíčně), databáze dlužníků (obsahuje přes 230 tisíc záznamů), exekuce na majetek posuzované firmy (aktualizace 1x měsíčně), exekuce na majetek společníků (aktualizace 1x měsíčně), porovnání subjektů v rámci odvětví (analyzováno 93 215 subjektů), vazby podnikatelských subjektů a osob, insolvenční rejstřík (aktualizace 1x denně), monitoring českých deníků, monitoring tiskových zpráv, katastr nemovitostí, DCG-score (objektivní posouzení podnikatelského subjektu a jeho okolí) a hranice rizika (nejvyšší doporučený dodavatelský úvěr). „Roční poplatek za vstup do systému činí 10 tisíc Kč, což je v porovnání s často milionovými částkami, zanedbatelný pakatel,“ uvádí Procházka.

 

Nechci platit zbytečně 

Zákazníci mi špatně platí. Chtěl bych dát pohledávky vymáhat, ale nechci o ně přijít. S čím mi agentura může pomoci a na kolik mně to přijde? To je častá otázka, se kterou se zástupci firem obracejí na odborníky.

Na počátku vymáhacího procesu si lze stanovit, zda za pohledávkou, kterou předáváte k řešení, stojí důležitý obchodní partner či nikoliv. V závislosti na tom se pak volí příslušná varianta vymáhání: VIP nebo SOFT – to v případě, že se jedná se o zákazníky, které nechcete ztratit. HARD – jedná se o zákazníka, s nímž už nebudete v budoucnu obchodovat nebo šlo o jednorázový obchod. „Jde-li o zahraniční firmu, zaplatíte za informaci cca 5000 Kč, u českých firem se podle náročnosti pohybuje částka okolo 1000 Kč,“ dodává Procházka.

 

Pravda a mýty o vymáhání dluhů 

Vymáhání dluhů je drahé – uvedené tvrzení se nezakládá na pravdě, protože veškeré náklady v podobě soudních poplatků a nákladů na advokáta hradí dlužník respektive ten, kdo bude zavázán k úhradě dluhu. Pouze na počátku je potřeba ze strany věřitele zaplatit soudní poplatek, který je ve výši 4 % z žalované částky, minimálně však 600 Kč, u elektronického platebního rozkazu je tento poplatek dokonce nižší – a sice 2 % z dlužné částky vyšší než 15 tisíc Kč. U částek nižších než 15 tisíc Kč se hradí paušální poplatek 300 Kč.

Budu muset chodit po soudech – i toto tvrzení je pouhý mýtus. Soudní jednání se totiž nařizují pouze ve 20 až 30 % případů a i při těchto jednáních se vychází výhradně z předložených listin. Pokud máte svoji pohledávku řádně zdokumentovánu, tak vaše účast na soudním jednání není vůbec potřebná.

Vymáhání pohledávek je neúčinné a zdlouhavé – zejména u menších částek je účinnost jejich vymáhání vysoká. Délka vymáhání pohledávky je odvislá zejména od rychlosti soudu a následně i aktivity exekutora. V ideálním případě uplyne mezi předáním pohledávky k vymáhání a samotným vymožením 6 až 7 měsíců.

Vymáhání malých částek se nevyplatí – jak jsme již uváděli, zejména u menších částek v řádu tisíců nebo desetitisíců je účinnost jejich vymáhání velmi vysoká, protože dlužník je obvykle schopen snáze zaplatit dluh. Vymahatelnost dluhů klesá společně s rostoucí výší dlužné částky. Praktický postup je v praxi takový, že exekutoři detailně zmapují majetek a příjmy dlužníka a rozhodnou o dalších krocích při exekuci. Pamatujte, že pro vymáhání dluhu soudní cestou neexistuje žádná finanční hranice – tzn. ani horní, ani dolní.

Vymáhání pohledávek s sebou nese spoustu papírování – k účinnému vymáhání pohledávek potřebujete stejné podklady, které již máte k dispozici v souvislosti s účetnictvím a svojí pracovní činností. Jsou to zejména faktury a záznamy o poskytnutí služeb nebo dodání zboží – jedná se o dodací listy či předávací protokoly.

 

 

 


« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře