Eva Kislingerová, VŠE: Ohledně insolvencí bude rok 2013 špatný, ale zlomový

Podle vedoucí výzkumného týmu projektu Výzkum insolvence Evy Kislingerové z Vysoké školy ekonomické lze považovat rok 2013 v oblasti insolvencí za zlomový: „Nepředstavujme si, že insolvenčních návrhů ubude, ale děsivá rychlost růstu jejich počtu se alespoň zpomalí.“



Eva KislingerováRok 2012 přinesl v otázce vývoje počtu insolvenčních podání velmi špatné zprávy a množství podaných návrhů dynamicky rostlo. Jaký vývoj máme čekat v roce 2013?

 Naštěstí si můžeme být jisti, že tak špatně již být snad ani nemůže, takže s pravděpodobností hraničící s jistotou lze říci asi toto: Počet insolvencí jak obchodních společnosti, tak i fyzických osob ve srovnání s rokem 2012 poroste. Ale pokud bychom vzali dynamiku mezi roky 2011 a pak 2012 a dynamiku, jakou uvidíme v roce 2013, půjde o nesrovnatelná čísla. Ten vývoj se zpomalí, zklidní a růst bude přiměřený, bude korespondovat s těžkou situací, ale nepůjde o děsivé drama. Ve srovnání s rokem 2012 to tedy bude uklidnění, avšak určitě ne zlepšení situace. Ve skutečnosti totiž sledujeme klasický statistický klam. Základna vytvořená rokem 2012 je již tak vysoká, že další dynamický růst vlastně ani není možný. Dobře to je vidět na této tabulce publikované společnosti Creditreform.

Insolvenční návrhy v České republice:

rok

firmy

spotřebitelé

celkem

2008

3418

1936

5354

2009

5255

4237

9492

2010

5559

10.559

16.118

2011

6753

17.600

24.353

2012

8398

23.830

32.228

Zdroj: Creditreform

 

Proč jste ale přesvědčena o tom, že se vývoj neobrátí a nezačne se počet insolvenčních návrhů snižovat? 

Protože existuje nějaká logika událostí a vývoje. Tato logika či, chcete-li, toto směřování se někdy mění, ale to má celkem identifikovatelné příčiny, nejde o děje, které by se přihodily „jen tak“. Pokud se podíváme na počty insolvencí v posledních měsících roku 2012, tak vidíme údaje vyšší než tři tisíce insolvenčních návrhů za měsíc, samozřejmě zde hovořím o součtu fyzických a právnických osob. Jde o naprosté rekordy, o čísla, jaká nebyla nikdy předtím dosahována – alespoň nikoliv v naší samostatné historii a po roce 1989. Samozřejmě, že největší díl těchto podání jsou insolvence fyzických osob, ale ve skutečnosti rostou do rekordních výšin i čísla za obchodní společnosti. Takže ten trend je v základě stejný – i přes to, že otázka osobních bankrotů a otázka insolvence obchodních společností jsou opravdu dvě různá témata, která spolu souvisejí spíše formálně prostřednictvím společné legislativy.

 

Jaká čísla tedy máme očekávat pro příští rok? 

To je otázka, na kterou se nedá seriozně odpovědět, alespoň ne v případě, že by v té odpovědi měla být opravdu nějaká opravdová čísla. Moje osobní přesvědčení je, že počet insolvenčních návrhů a také vyhlášených insolvencí bude sice vyšší než v roce 2012, ale tento růst bude probíhat daleko pomaleji, než v předchozích letech. Pokud bych se ale měla vyjádřit přesněji, pak zažijeme mnoho měsíců, kdy se celkový počet podaných insolvenčních návrhů dostane nad tři tisíce a také mnoho měsíců, kdy počet podání na dlužníky – obchodní společnosti –dosáhne více než 900 za měsíc. V roce 2012 jsme dosáhli asi 8,4 tisíce podání insolvenčních návrhů na obchodní společnosti. V roce 2013 se tento počet podání přiblíží hladině deseti tisíc. U fyzických osob máme v roce 2012 asi 24 tisíc podání, v roce 2013 to bude s velkou pravděpodobností kolem 32 tisíc a v roce 2014 možná až někde kolem 40 tisíc – ale to je již velmi nejistý odhad, spíše věštění než co jiného.

 

Mnoho právníků i ekonomů očekávalo, že od listopadu 2012 se trend v podávání insolvenčních návrhů změní a to díky antišikanózní novele insolvenčního zákona. Ta umožňuje ihned zasáhnout v případě, že podání bude neúplné nebo zkreslené nebo postavené na nepravých dokumentech nebo prostě jenom neadekvátní dlužné částce. Od této novely si mnoho lidí slibovalo řešení problémů, ale ve skutečnosti se zatím nijak zvlášť neprojevila…. 

Ano, mám pocit, že jsou do této novely vkládány větší naděje, než je radno. Problém je v tom, že skutečných šikanózních návrhů nikdy nebylo tolik slovo šikanózní se často používá i na taková podání, která jsou fakticky oprávněná, věřitel ale ve skutečnosti nechce dosáhnout insolvence dlužníka, chce dosáhnout zaplacení své pohledávky. Za šikanózní návrh v pravém smyslu slova bychom měli považovat takový, kde věřitel postupuje na základě sporné pohledávky nebo neexistující pohledávky. Co však v případě, kdy zaměstnavatel dluží zaměstnancům mzdy za delší dobu? Pokud tito zaměstnanci – věřitelé – podají insolvenční návrh, je to šikanózní návrh? V tom pojetí, jak pojem šikanózní široce interpretujeme, ano, ve skutečnosti je to diskutabilní. Byla bych pro trošku jiné chápání této věci. Pokud existuje pohledávka nebo pohledávky, které odpovídají dikci insolvenčního zákona, znamená to, že jsou dostatečně dlouho po splatnosti, pak nevidím důvod považovat uplatnění takové pohledávky prostřednictvím insolvenčního systému za šikanózní a to ani v případě, kdy jde o pohledávku nepatrnou vzhledem k významu společnosti, jejímu obratu nebo vzhledem k jiným parametrům. Ve skutečnosti je problémem dlužníka, když dospěl do situace, že věřitelé mají v rukou pohledávky, které zakládají možnost podat insolvenční návrh. Neumím si představit, že by byl věřitel podroben sankci v případě, kdy uplatní zákonným způsobem pohledávku, která je faktická a pravá. V tomto směru jsem jednoznačně pro upřednostnění práva věřitele před právem dlužníka.

 

Řada lidí je překvapena velkými rozdíly mezi počtem insolvenčních návrhů na obchodní společnosti a počtem skutečně prohlášených konkurzů. Jaký je váš názor na tento fenomén? 

Rozdíl je opravdu značný. Vztah mezi podanými návrhy a skutečně vyhlášenými konkurzy je více než 4 ku 1. To není stav, který by bylo možné chápat jako normální. Zvláště, když zjistíme, že většina onoho rozdílu nejsou šikanózní návrhy, ale případy, kdy je insolvenční návrh odmítnut pro nedostatek majetku dlužníka. Podle mého názoru jde o nepřijatelný stav. Ani zdaleka totiž nejde o nějaké společnosti, které by byly naprosto bezvýznamné nebo zcela bezpodstatné. Často jsou dluhy těchto subjektů značné, například v řádu milionů korun nebo i vyšší. Tyto podnikatelské subjekty jsou vyprázdněné, v celé ekonomice je rozšířené očekávání, že insolvenční proces nemůže přinést žádné výraznější plnění, takže toto očekávání se promítá do cen, do všech ostatních parametrů podnikání. To je v podstatě velmi nákladné.

 

Jaké cíle má pro rok 2013 stanoveny váš výzkumný tým? 

Je to celá řada otázek, které budeme řešit. V běhu je velký statistický výzkum dosavadního průběhu insolvenčních řízení mezi roky 2008 až 2012. V nejbližších měsících bychom měli mít výsledky na vzorku asi deseti procent uzavřených případů, během roku 2013 se snad podaří tuto statistiku dotáhnout tak, že bude kompletně pokrývat případy zahájené a ukončené podle insolvenčního zákona. Ministerstvu spravedlnosti podáme legislativní návrhy, které by umožnily získávat takovou statistiku propříště průběžně na základě činnosti insolvenčních správců a insolvenčních soudů. Pokud se vše podaří, dá nám to obrovské možnosti v poznávání zákonitostí insolvenčních řízení. Především se ale konečně dozvíme, nakolik jsou tato řízení efektivní. Usilovně budeme také pracovat na legislativních návrzích, které by měly vést ke snížení nákladů věřitelů během insolvenčních řízení, což považujeme za velmi podstatné pro celé hospodářství. A samozřejmě v roce 2013 vyvrcholí práce na vytvoření modelu finanční křehkosti českých rodin, tedy zjednodušeně na určitém vzorci, pomocí kterého bychom mohli v budoucnosti odhadovat vývoj defaultu u českých rodin v závislosti na makroekonomických proměnných. To bude velmi důležité pro české banky a pro zdraví celé české finanční ekonomiky. Dalším naším cílem je spustit informační databázi o insolvenčních zvyklostech u našich největších obchodních partnerů.

 

Prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc vede katedru podnikové ekonomiky pražské Vysoké školy ekonomické. Rozhovor vznikl ve spolupráci s webem Výzkum insolvence.

Úvodní foto: © fotomek - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře