Evropské platební systémy: kudy kam?

Již podruhé uskutečnil Financial Services Club před nedávnem průzkum mezi profesionály z celého světa, aby zjistil, jak úspěšná byla implementace Směrnice o platebních službách (PSD) a jednotné platební oblasti eurozóny (SEPA) od jejich zavedení v listopadu 2009.



Loňský průzkum sponzorovaný společností Logica byl proveden mezi 322 respondenty z celé eurozóny i mimo ni. Celkem se průzkumu zúčastnili zástupci 42 zemí světa.

Průzkum přinesl následující zjištění:

* 52 % dotázaných si myslí, že Evropská unie (EU) zůstane pohromadě, zatímco 24 % se domnívá, že se rozpadne.

* 30 % věří, že euro je rozhodující pro udržení EU pohromadě, zatímco před rokem zastávalo stejný názor pouhých 18 % respondentů.

* 78 % uvádí, že se eurozóna rozšíří o další země a euro se stane úspěšnou rezervní měnou vedle amerického dolaru.

* 85 % tvrdí, že proces transpozice Směrnice o platebních službách byl úspěšný, i když se 51 % bankovních a 36 % nebankovních respondentů domnívá, že odchylky proces aktivně brzdí.

* 68 % věří, že bude přijata směrnice PSD Mark II, která doplní nedostatky první.

* 54 % tvrdí, že SEPA není úspěšná, a jen 24 % si myslí, že je.

 

Evropská unie 

Vzhledem k situaci v Řecku, Irsku, Portugalsku a Španělsku není divu, že se mnoho lidí domnívá, že má EU problémy. Více než polovina respondentů (52 %) si myslí, že EU zůstane pohromadě, ovšem téměř čtvrtina (24 %) si myslí, že se rozpadne. Je zajímavé, že se 30 % respondentů domnívá, že euro je rozhodující pro udržení EU pohromadě, zatímco před rokem zastávalo stejný názor jen 18 % respondentů. 78 % respondentů uvádí, že se eurozóna rozšíří o další země a euro se stane úspěšnou rezervní měnou vedle amerického dolaru.

 

PSD 

Podle 85 % respondentů je proces PSD úspěšný a narušují ho jen problémy týkající se odchylek v některých zemích. Tyto problémy jsou bohužel významné, podle 51 % z celkového počtu 112 dotazovaných bank a 36 % nebankovních respondentů odchylky aktivně brání transpozici PSD.

Dále bylo zmiňováno, že „zachování BIC a IBAN v úvodní části Směrnice o platebních službách byla obrovská chyba.“ Další respondent poznamenal: „Kolem PSD existuje mnoho nejasností, například výklad směrnice ve švýcarských bankách, implementace PSD ve střední a východní Evropě, rychlost implementace PSD v jižní Evropě, a také mnoho právních dokumentů s rozporuplným obsahem.“

Z těchto důvodů jsou více než dvě třetiny respondentů (68 %) přesvědčeny, že vznikne nová směrnice PSD, aby nahradila nedostatky té první. Mnozí by však raději viděli průběžně upravovanou směrnici namísto nové směrnice vypracované jednou za několik let.

66 % bankovních respondentů zaznamenalo v důsledku směrnice PSD významné změny, zatímco mezi nebankovními respondenty zastává stejný názor jen 31 % z nich. Je to odrazem zásadní změny interních systémů a procesů bank, kterou PSD iniciovala, a také zahájení činnosti nových konkurentů. Například respondenti průzkumu zmínili více než 70 platebních institucí (PI), které vznikly od zavedení směrnice PSD. Patří mezi ně jak známé subjekty jako PayPal a Western Union, tak několik nových účastníků, například Earthport.

 

SEPA 

Respondenti jsou si nyní méně jisti svou znalostí SEPA. Pouze 55 % z nich si myslí, že dobře rozumí pravidlům oblasti SEPA, zatímco předloni tento pocit mělo 62 % respondentů. Možná je to proto, že nejsou přesvědčeni o fungování SEPA – v průměru 54 % dotázaných uvádí, že jde o neúspěšný projekt, zatímco o jeho úspěchu je přesvědčeno jen 24 %. Naproti tomu celých 57 % bankéřů, kteří na tuto otázku odpověděli, se domnívá, že SEPA funguje.

Problémy SEPA souvisí především s nedostatečnými přínosy (17 %), odporem bank (18 %) a podnikové sféry (16 %) vůči SEPA, omezeními v jednotlivých zemích prostřednictvím odchylek (17 %) a především s chybějícím termínem konečného data pro implementaci (24 %). V důsledku toho neexistuje motivace implementovat nástroje SEPA.

Většina loňských respondentů myslí, že vize SEPA, aby „všechny platební transakce v eurozóně byly zpracovány jako domácí platby“, bude dosaženo až v letech 2014 až 2017 (43 % respondentů). Je to méně optimistický výhled než o rok dříve, kdy se 49 % respondentů domnívalo, že by toho mělo být dosaženo do roku 2014. Před rokem se navíc jen 11 % respondentů domnívalo, že se vizi SEPA podaří realizovat až po roce 2017, zatímco letos už tento názor sdílí 34 % z nich.

Ladislav Vedral, Practice Manager pro oblast plateb ve společnosti Logica k tomu dodal: „Výsledky průzkumu odpovídají našim zkušenostem získaným z diskusí se zákazníky z řad finančních institucí, zejména z oblasti střední a východní Evropy. Náklady a změny, které zavedení SEPA služeb s sebou přináší, jsou značné, zatímco přínosy jsou pro většinu bank spíše omezené. Dokud nebude použití SEPA služeb povinné, případně nebude zřejmá poptávka ze strany korporátních zákazníků, nebudou banky k zavádění nových SEPA produktů výrazněji motivovány. Důsledkem toho je potom dosavadní nízké využívání jinak fungujícího SEPA trhu, a tím i pocit neúspěchu celého projektu.“

 

Inovace 

Průzkum hodnotil i názory respondentů na inovace. Největší inovace v oblasti plateb mají na kontě buď nebankovní platební instituce (35 % hlasů), nebo regulátoři a politici (27 % hlasů). Méně než 9 % respondentů se domnívá, že inovace vytvářejí banky. Může to být způsobeno tím, že jsou banky omezeny rozpočtovými prostředky. 41 % dotazovaných bankéřů totiž uvádí, že právě to jim brání inovovat. 

Za největší inovace respondenti považují platby v reálném čase, mobilní a bezkontaktní platby a konvergenci zpracování plateb v platebních centrech. Za nejméně inovativní jsou považována opatření na ochranu proti podvodům pomocí nových biometrických prvků, například hlasu.

Chris Skinner, předseda organizace Financial Services Club a vedoucí výzkumného projektu, poznamenává: „Loňský průzkum identifikoval silný cynismus ohledně implementace Směrnice o platebních službách. Mnozí říkali, že odchylky a volitelné služby způsobí zmatek a nedostatek rovnosti. Letošní průzkum to bohužel potvrdil. Větší starost mi ale dělá to, že se tento cynismus rozšířil i na SEPA. Banky a podniky prostě nechápou, kam to směřuje, a tento nedostatek směru je způsoben tím, že chybí koncové datum. Dokud je nebudeme mít, bude celý projekt stále stejně bezhlavý.“

 

Pozadí průzkumu 

Jádro komunity respondentů tvoří členové a spolupracovníci organizace Financial Services Club ve Velké Británii. Proto je tato komunita s více než třetinou účastníků nejsilnější. Ze 16 zemí eurozóny se zúčastnilo 13 členských států, které s 38 % hlasů představují významný kontingent v průzkumu. Zúčastnili se také zástupci mnoha mimoevropských zemí včetně silného příspěvku z Ameriky, Indie a Hongkongu a různorodých názorů například z Kazachstánu, Malajsie, Uruguaye i Spojených arabských emirátů. 

Největší skupinu účastníků tvoří banky, které měly více než třetinu respondentů. Druhou největší skupinou jsou konzultanti a poskytovatelé technologií, kteří představují necelou třetinu hlasů. Tři z deseti účastníků sami sebe popisují jako „střední management“, zatímco 38 % byl vyšší nebo nejvyšší management; každý pátý je „konzultant“.

 

Zdroj: Logica


« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře