Financování začínajících firem

V průzkumu, který byl v závěru loňského roku uskutečněn mezi zástupci 1600 firem, uvedly tři pětiny respondentů, že pociťují horší přístup k úvěrům než dříve.



I v probíhající hospodářské krizi mohou úspěšně vznikat a rozvíjet se nové firmy. Otázka, která se však nabízí, zní: když už se jejich zakladatelům podařilo identifikovat, správně vyhodnotit a včas využít tržní příležitosti, jak řešit potřebné financování založení a raného rozvoje firmy? Přes zřejmou nevýhodu začínajících firem v dostupnosti financování klasickou cestou, tedy prostřednictvím bankovního úvěru, se dnes nabízí i mnoho jiných možností. Jde o různé nástroje finanční podpory poskytovaných veřejnými organizacemi nebo tzv. rizikový kapitál, dostupný od soukromých investorů.

Začínající podnikatel po vyčerpání vlastního startovního kapitálu a případných půjček od rodiny a přátel hledá další možnosti získání financování. Vzhledem k nedostatku záruk a vysoké rizikovosti firem v této fázi však podnikatel obvykle nemůže získat bankovní úvěr. V průzkumu, který uskutečnil Svaz průmyslu a dopravy v prosinci 2009 mezi zástupci 1600 firem, uvedly tři pětiny respondentů, že pociťují horší přístup k úvěrům než dříve. Přitom šlo o firmy, které již na trhu nějakou dobu podnikají. Také tolik diskutované dotace jsou ve většině případů pro začínající firmy nedostupné, mimo jiné kvůli chybějící finanční historii a nedostatečnému ratingu jejich žadatelů – nehledě na nadměrnou administrativní zátěž příjemců dotace, která může být pro začínající firmy s malým počtem zaměstnanců přímo zdrcující. Existují však vhodnější a dostupnější nástroje a možnosti, jak řešit potřeby spojené s financováním startu a raného rozvoje firmy.

 

Podpora z veřejných zdrojů

Po delší odmlce byl letos v lednu Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) otevřen program Start, v jehož rámci mohou začínající podnikatelé žádat o státní záruky na bankovní úvěry. Jde o zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Záruka je poskytována až do výše 80 % jistiny zaručovaného bankovního úvěru do výše 3 mil. korun. Programů čistě dotačního charakteru se pro začínající firmy mnoho neobjevuje. Od roku 2008 však byl spuštěn program OPPI Inovace – Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví, z nějž je možné na základě žádosti podané do 31. 5. 2010 získat dotaci do výše 1 mil. korun na získání patentu či jiné formy ochrany průmyslového vlastnictví.

 

Technologické inkubátory

Velmi efektivní, užitečnou a komplexní formu podpory může začínající firma získat od některých podnikatelských či technologických inkubátorů. Například zdrojem financí pro firmy zařazené do inkubačního programu Jihomoravského inovačního centra (JIC) může být zvýhodněný úvěr z Fondu mikropůjček ve výši do 750 tisíc korun či Patentový a licenční fond umožňující získat zvýhodněný úvěr do výše 400 tisíc korun na výdaje spojené s ochranou průmyslového vlastnictví. Pro představu, úspěšný příjemce mikropůjčky hradí úrok ve výši pouhých 3 % p. a., registrační poplatek ve výši 2 000 korun + 0,5 % z požadované výše půjčky a poplatky spojené s podpisem smluvních dokumentů u notáře.

 

Seed fond

Dalším zajímavým nástrojem finanční podpory, který zatím v České republice neexistuje, ale jenž JIC připravuje ke spuštění ve 2. kvartálu tohoto roku, je tzv. Seed fond. Fondy tohoto typu se již vyskytují v zahraničí a jejich cílem je zpřístupnit kapitálové financování zejména firmám, které začínají a zároveň mají inovativní záměr. Proto jsou zatím vnímány jako příliš rizikové i mezi soukromými investory.

 

Soukromí investoři

Možnosti spojené se soukromými investory se dostaly během posledního roku do mnohem většího povědomí veřejnosti, mimo jiné díky televiznímu pořadu „Den D“. V něm začínající podnikatelé představují svůj podnikatelský nápad či záměr současně pěti rizikovým investorům.

Obecně se rizikoví investoři dělí na dvě základní skupiny. Jsou to finanční investoři a strategičtí investoři. Finanční investoři se dále dělí na další dvě podskupiny – tzv. byznys andělé (Business Angels) a fondy rizikového kapitálu (Venture Capital Funds).

Každá ze skupin investorů bude při komunikaci se zájemcem klást důraz na jinou oblast dle svého zájmu a znalostí. Někteří finanční investoři často dostatečně neznají obor podnikání zájemce, a proto budou potřebovat vysvětlit mnohem více detailů o podstatě podnikání zájemce o financování. Navíc každá skupina je vhodná pro jiný typ podnikatelského záměru a jinou fázi životního cyklu firmy.

Jak vyplývá už z označení, hlavním cílem finančních investorů je zhodnocení finančního kapitálu a hlavním cílem strategických investorů je účinnější nebo rychlejší realizace jejich strategických cílů. Těmi může být získání vyššího podílu na trhu, průnik na nové trhy, rozšíření produktového portfolia, získání nové technologie, know-how či stávajících zákazníků aj. V případě „byznys andělů“ může být oproti fondům rizikového kapitálu charakter a postup navázání partnerství i velmi variabilní a individuální. Např. může jít ze začátku o poskytnutí půjčky, která se až po splnění dohodnutých metrik ze strany podnikatele přemění na kapitálový vklad apod.

 

Všichni potenciální investoři, kteří mají seriózní úmysly, budou od zájemce o finance vyžadovat:

* logický příjmový model podnikatelského záměru,

* kvalitní produkt či službu,

* existující a dobře definovaný zákazník a dostatečně objemný trh,

* otevřenost, přístupnost, kompetentnost a komunikativnost vlastníků projektu,

* proveditelnost podnikatelského záměru se zahájením výnosů nejpozději do 2 let,

*možný exit (zhodnocení vlastní investice) nejpozději do 3 až 5 let. 

Investora také zajímá, zda podnikatelský záměr, do kterého bude investovat, bude mít potenciál růstu i za několik let, až bude chtít svůj podíl výhodně odprodat jinému investorovi a zhodnotit tak svůj kapitál a další své zdroje.

 

Náhradní možnosti řešení problémů s financováním

Pokud podnikatel nesplní podmínky pro získání podnikatelského úvěru a nezíská ani jiné formy financování, nabízejí se i další možnosti.

V případě menší potřebné částky může posloužit spotřební úvěr, dnes běžně dostupný v každé bance. Nevýhodou však je jednak omezení možnou výší úvěru, ale i fakt, že příjemcem úvěru je v tomto případě soukromá osoba, nikoliv podnikatel. Náklady spojené se získáním a čerpáním půjčky (zejména úroky) tedy nelze zahrnout do vykazovaných nákladů podnikatele. Jde tedy o poměrně „drahé peníze“. 

 

Nefinanční podpory

Pokud se bavíme o potřebě financování, základní otázkou je cíl. Pokud je cílem externího financování zajištění fungování a rozvoj firmy, často mohou být samotné finance nahrazeny jinými způsoby, jak zmíněné cíle podnikateli pomoci naplnit. Nefinanční a přitom účinná podpora podnikatele pak může mít např. podobu poskytnutí služeb, za které by jinak firma musela platit velké peníze. Že i taková forma pomoci je podnikateli ceněná, dokazuje velký zájem o služby podnikatelských a technologických inkubátorů. Ty jsou poskytovány obvykle zdarma či za zvýhodněné ceny. Typicky může jít o poradenství v otázkách marketingu, legislativy či finančního řízení, dále např. pomoc s přípravou business plánu, poskytnutí cenných kontaktů a know-how nebo zajištění propagace.

Tato forma pomoci se již objevuje i v případě využití byznys andělů. Osobně jsem se setkal s případy, kdy se podnikatel dohodl s rizikovým investorem na tom, že mu za podíl ve firmě pomůže s realizací jeho podnikatelského záměru – přičemž v první fázi nebude vkládat žádný kapitál, ale poskytne pouze své znalosti a kontakty.

Podnikatel tedy může za určitých okolností a s vhodnými partnery vyřešit své potřeby spojené se vznikem a raným rozvojem firmy způsobem, kdy nemusí dojít k samotnému čerpání peněz, ale obdrží přímo ty služby, které pro realizaci svého podnikatelského záměru potřeboval.

 

Autor je konzultant Jihomoravského inovačního centra

 

 

 


« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře