Přesnost je dnes spíše než vlastností králů kompetencí lidí, kteří se profesionálně zabývají jednoznačnými čísly. Veb.ch znamená v plném přesném znění Schweizerischer Verband der dipl. Experten in Rechnungslegung und Controlling und der Inhaber des eidg. Fachausweises im Finanz- und Rechnungswesen. Stránky švýcarského svazu účetních naleznete zde.
Pane Mattle, váš svaz pracuje na společném projektu s Komorou certifikovaných účetních v ČR. Můžete nám nastínit, co je cílem?
Hlavním cílem je zlepšení pozice certifikovaných účetních na pracovním trhu v Česku a zvýšení jejich reputace. Pomocí intenzivní výměny zkušeností a získávání poznatků z již dlouho úspěšného švýcarského modelu mají být odvozeny a následně vykonány efektivní kroky pro Českou republiku. Jsme hrdí na to, že při tom můžeme našim českým kolegům pomáhat.
Větší prestiž povolání v účetnictví a controllingu a lepší kariérní příležitosti pro české účetní, to zní jako velký plán. Jak dlouho vám trvalo ve Švýcarsku dosáhnout současného postavení na trhu?
Ve Švýcarsku máme velmi velkou a dlouhou tradici. V roce 1909 byly realizovány první zkoušky účetních. Náš svaz vznikl v roce 1936. Je ovšem důležité, že se nespokojíme s tím, čeho jsme již dosáhli. Zkoušky, a tím také celé vzdělávání respektive přípravu na zkoušky, neustále přizpůsobujeme tomu, co požaduje praxe, tedy podniky, ekonomika i veřejný sektor.
Proč Komora certifikovaných účetních na tomto projektu spolupracuje právě se švýcarskou stranou? Jak se vám ve Švýcarsku podařilo stát se úspěšnými?
Domnívám se, že reprezentanti Komory certifikovaných účetních jsou nespokojeni se současnou situací, především s postavením certifikovaných účetních. Chtějí ji proto zlepšit. Při své analýze se dostali až ke švýcarskému modelu a považují ho za „best practice“. Úspěch ve Švýcarsku závisí na množství faktorů, je ale také sumou všech dílčích opatření a snahy. Náš svaz vedeme jako firmu, proto se vystavujeme trhu. Pomocí dalšího vzdělávaní na témže trhu vyděláváme peníze, abychom je neustále investovali do dalších inovací. V dalším vzdělávání jsme neuvěřitelně úspěšní, v některých produktech jsme lídři trhu. To vše díky našemu principu „z praxe pro praxi“.
Jak se vám daří tak dobře provázat teoretické požadavky s profesním vzděláním, obsahem zkoušek a praxí?
Zkoušky přizpůsobujeme profilům jednotlivých pozic v této oblasti (například požadavky na pozici hlavní účetní) a tím také praxi, kterou neustále sledujeme, stejně jako sledujeme vývoj a trendy v účetnictví a controllingu. Zkouškové komise jsou obsazeny převážně lidmi z praxe, většina expertů pochází rovněž z praxe. Ekonomika a veřejný sektor si cení toho, že se naši absolventi mohou pyšnit nejen odbornými znalostmi, ale také rozumějí „řemeslu“ a jsou tak rychle, respektive ihned použitelní v praxi. Naše menší a střední firmy potřebují odborníky, kteří sami účtují a přitom samostatně správně sestaví účetní závěrku a vyznají se v přímých i nepřímých daních. K tomu se přirozeně přidává porozumění podniku, ať už se jedná o podnikové finance nebo finanční řízení firmy.
Ve švýcarském modelu funguje vysoký stupeň seberegulace. Účetní požívají velkou míru důvěry. Myslíte, že lze tento model bez nebezpečí uplatnit i v jiných zemích?
Víte, kulturu nemůžete jednoduše „převézt“ do jiné země. Ale pomocí mezinárodní výměny zkušeností můžete jednotlivé elementy úspěšného švýcarského modelu poskládat do modelu vlastního, který je již přizpůsoben místní kultuře. Důvěru musíte budovat během dlouhých let, avšak můžete ji vytvořit vhodnými kroky a příslušnou profesní etikou. Potřebujete ale také velmi dobrý marketing a vztahy s veřejností.
Vraťme se k podstatě švýcarského modelu. Jaký je rozdíl mezi diplomem (Diplomovaný expert v účetnictví a controllingu) a tzv. odborným průkazem (Odborný průkaz ve financích a účetnictví)?
Vzdělávací proces odborného průkazu trvá tři roky a obsahuje přibližně 800 lekcí. Diplom trvá další tři roky a obsahuje asi 740 lekcí. Dále je nutné rozsáhlé samostudium. Rozhodující jsou profily jednotlivých pozic. U odborného průkazu jde spíše o povolání jako hlavní účetní, hlavní ekonom nebo samostatný účetní s oprávněním výkonu dalších funkcí jako například v daňové oblasti nebo auditu. U diplomu se jedná o pozice typu mezinárodní finanční controller, CFO nebo skupinový finanční ředitel na úrovni koncernu, tedy ve větších a většinou mezinárodních firmách.
A v praxi vše skutečně funguje tak, že samotný trh bez formální regulace vyžaduje na jisté pozice jen jistou úroveň vzdělání účetních? Vy dohlížíte na kvalitu účetních, kdo ale dohlíží na vás, zda-li dohlížíte?
My zodpovídáme za zkoušky a tedy za odbornou úroveň účetních a controllerů. Zkoušky trvají čtrnáct hodin u odborného průkazu a dvacet hodin u diplomu. K tomu je nutné přičíst podmínky připuštění ke zkouškám, ať už se jedná o dosavadní vzdělání nebo požadavek několikaleté praxe. Počet těch, co zkoušky neudělají, se pohybuje mezi třiceti až čtyřiceti procenty. Naše zkoušky jsou podřízeny ministerstvu (Státní sekretariát pro vzdělání, výzkum a inovace SFBI). To povoluje jednotlivé součásti zkoušek a také vysílá svého pozorovatele při realizaci jednotlivých zkoušek.
Co platové ohodnocení? Provázanost s pozicemi určitě vede i k vyšším výdělkům lépe kvalifikovaných účetních….
Ano, je tomu tak. Pravidelně realizujeme výzkumy platové úrovně, které to potvrzují. Průměrný příjem držitele odborného průkazu je přibližně 112 tisíc švýcarských franků ročně, u diplomu se plat pohybuje kolem 178 tisíc. Jak vidíte, další vzdělávání se prostě vyplatí.
Jak se v systému potkává univerzitní vzdělání s další kvalifikací ve financích a účetnictví? Jaká je pracovní pozice pouhého absolventa financí na vysoké škole?
Naše zkoušky jsou ceněny hlavně proto, že požadujeme teorii i praxi. Absolventi mohou být okamžitě použiti v praxi. Zpravidla dokonce už přicházejí z praxe, ale přibývá nám čerstvých absolventů vysokých škol, kteří podstupují diplomovou zkoušku. Náš diplom se nám během let podařilo etablovat jako nejcennější odborný diplom specialisty v oborech účetnictví, výkaznictví a controlling.
Jsou švýcarské finanční kvalifikace nějak provázány s mezinárodními certifikáty typu CIMA a CFA?
Provázány nejsou, ale touto otázkou jsme se zabývali. Naše analýzy ukázaly, že úroveň našich zkoušek je nadřazena certifikátům jako CIMA nebo CFA. K tomu tyto certifikáty nejsou zaměřeny na konkrétní zemi, a proto jim chybí provázanost s velmi důležitou národní legislativou v oblasti účetnictví a daní.
Švýcarsko je samozřejmě jedním z center světových financí, ale kdo tam byl, ví, že v mnoha ohledech funguje osobitě. Co třeba mezinárodní ambice členů vašeho svazu? My jsme velmi otevřená ekonomika a v Česku má řada finančních manažerů mezinárodní ambice. Jejich kvalifikace by měla být přenositelná...
Důležité je, že ani u naší kvalifikace nepřijdou mezinárodní účetní standardy zkrátka. Další důležitý požadavek jsou také cizí jazyky, zejména angličtina. Mnoho našich členů pracuje ve Švýcarsku, částečně v zahraničí pro mezinárodní firmy.
