Jak využít přechodně nízkých cen energií?

XIV. Odborná konference pro veřejnou správu: chování zaměstnanců ovlivňuje výši spotřeby až z dvaceti procent.



Jak správně postupovat při zadávání veřejných zakázek a jakými principy se při tom řídit? Které požadavky na veřejnou správu klade v tomto směru Evropská unie? Jak využít přechodně nízkých cen energií? Kde je vhodné použít externí služby? A co výhody outsourcingu? Je spokojenost s praktickými zkušenostmi s elektronickými aukcemi a sdruženým nákupem služeb a zboží? Mohou moderní technologie pomoci uspořit energii a tím i finanční prostředky?

O těchto ale i mnoha dalších tématech diskutovali účastníci již čtrnácté odborné konference pro veřejnou správu, kterou ve středu 23. listopadu uspořádala v pražském hotelu Jurys Inn společnost ConPro. Záštitu nad konferencí převzal náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, legislativu a archivnictví Ondřej Veselský. Odborným garantem byl Evropský institut provozní ekonomiky (EIPE), partnery konference byli Česká rada pro šetrné budovy a společnosti Epson, Grada a Schneider Electric.

Jak zaznělo ve vystoupeních prezentujících odborníků i v následných diskusích, typickými oblastmi, ve kterých dochází k největším neefektivitám a kde je také možné dosáhnout největších přínosů, jsou spotřeba energie, procesy fungování, efektivita využívání ICT technologií včetně spotřebního materiálu. Dotčené subjekty většinou hledají úspory snížením ceny při využití elektronických aukcí a dalších způsobů zvýšení tlaku na dodavatele a přesouvají tak požadavek na vyšší efektivitu právě na ně. Je však velmi důležité soustředit se také na objem spotřeby. To platí především u energií, které představují velmi významnou část nákladů.

 

Stlačování cen není dlouhodobou cestou k úsporám 

„Současný konkurenční boj stlačil ceny, respektive marže, na nižší úroveň a řada odběratelů tak realizuje změnou dodavatele významné úspory. Pouze s tlakem na cenu však není možné do budoucna vystačit,“ uvedl František Vašek, jednatel Evropského institutu provozní ekonomiky (EIPE). Dlouhodobě lze totiž podle jeho slov očekávat opětovný nárůst cen energií, které převáží pokles marží dodavatelů. V případě elektřiny se u menších a středních odběratelů na trhu hraje pouze o cenu komoditní silové elektřiny a marži v řádu desítek až stovek korun na jednotku, kterou případná volatilita cen energií na burze přesáhne i násobně. Jaký postup tedy za této situace zvolit? „Jednou z možností je jít cestou nejnižší ceny a téměř žádných dodatečných služeb a úspory investovat do úsporných opatření. Nebo lze kultivovat vztahy s dodavatelem, který následně může s úspornými opatřeními výrazně pomoci,“ doplňuje František Vašek. V obou případech by měla být cílem racionalizace spotřeby, jinak se v případě budoucího nárůstu cen energií bude zákazník potýkat s vysokými náklady znovu.

Zcela zásadní je při realizaci úspor a zvyšování efektivity také lidský faktor. Chování zaměstnanců totiž může ovlivnit výši spotřeby energií až z 20 %, a to oběma směry. Klíčem k úspěchu je tedy správná motivace zaměstnanců, například nastavením odměn v závislosti na uspořených prostředcích. Důležité je také nastavit monitoring spotřeby a používat správné nástroje pro řízení lidských zdrojů.

 

Jak prakticky postupovat 

I při znalosti správných principů ale nemusí být vždy jasné, jak správně úsporná a rozvojová opatření aplikovat. Co v tom případě radí Evropský institut provozní ekonomiky? „Na začátku je především dobré pozvat odborníky a umožnit nezávislé posouzení z vnějšku,“ říká František Vašek. „Nabídka EIPE začíná tzv. discovery fází zaměřenou na odhalení potenciálu. Následuje vyčíslení možných úspor, klientovi jsou přitom nabídnuta pro něj vhodná řešení. Jednak to jsou ta, o kterých se tu dnes hovoří, ale náš repertoár je samozřejmě mnohem širší. EIPE sdružuje odborníky a dodavatele úsporných technologií, dlouhodobě sledujeme dostupné technologie a novinky na trhu úsporných řešení. Pracujeme přitom nejen pro veřejnou správu ale i malé a střední firmy (SME), které si většinou nákladný consulting nemohou dovolit,“ dodává František Vašek.

 

Ekologicky šetrné budovy jsou pro státní správu velkou příležitostí 

Jak zaznělo v prezentaci Petra Holuba, koordinátora iniciativy Šance pro budovy, státní správa bude muset v souladu s legislativou EU od roku 2019 povinně stavět budovy s nulovou energetickou náročností. Stavět v souladu s těmito požadavky však lze už i nyní, technologie jsou dostupné. Kromě vyšší kvality pracovního prostředí zaměstnanců je přínosem také zvýšení hodnoty spravované nemovitosti. Zavedení nízkoenergetických standardů ve stavebnictví má také značný makroekonomický přínos. Dle kalkulace, kterou zpracoval člen NERV Miroslav Zámečník, je čistá současná hodnota těchto opatření 223 miliard (kalkulováno na 25 let při tříprocentním růstu cen energií, ceny energií však zřejmě porostou ještě mnohem rychleji, tudíž i přínos bude vyšší). Možnost rekonstruovat nemovitost v souladu s nízkoenergetickými standardy se týká i velmi starých budov, v České republice lze takto rekonstruovat i v nejpřísněji chráněných památkových zónách.

 

Veřejné zakázky mají v Česku stále velké rezervy 

„Zásadním problémem ČR je nízký počet nabídek v tendrech. Zatímco průměr EU je 5,4 nabídek na každou veřejnou zakázku a například v Německu je to 7,6, český průměr je pouze 3,7,“ konstatoval ve svém příspěvku Jan Pavel, docent z Katedry veřejných financí Vysoké školy ekonomické. Při zadávání veřejných zakázek je třeba dát pozor také na riziko tzv. patové kalkulace, přičemž je nutné si vždy ohlídat, aby všechna hodnotící kritéria byla zastropována. Pozor též na skutečnou důležitost vah v hodnotících kriteriích, „nastřelovaní“ či postup podle „takhle se to dělalo vždy“ respektive „takto to dělají všichni“ může vést k velkým problémům.

V programu konference kromě již zmíněných odborníků vystoupili také Rafael Moreno, ředitel závodu divize Pozemní stavitelství společnosti Skanska, Vladimír Skalník, Energetický specialista společnosti IP IZOLACE POLNÁ, Jiří Šlachta, ředitel Odboru vnitřní správy Ministerstva zemědělství ČR, Radim Stoklasa, Energy Efficiency Ambassador společnosti Schneider Electric CZ, Stanislav Matýšek, Managing Director společnosti NAVERTICA, Vladimír Kvaš, jednatel společnosti Gigant GROUP, Roman Vejražka, Business Account Manager společnosti EPSON, a Tomáš Chadim, obchodní ředitel společnosti SEVEn.

 

Další zajímavé postřehy a informace, které zazněly během XIV. Odborné konference pro veřejnou správu: 

* Sdružené nákupy služeb a zboží používá v Ostravě všech 184 městských organizací, průměrná úspora je cca 20 %. Rekordmanem jsou služby mobilních operátorů, zde město místo 23 milionů zaplatí pouze 3 miliony.

* Ministerstvo zdravotnictví dosáhlo přechodem na outsourcing při správě budov v období říjen 2010 – říjen 2011 úspor ve výši 12 %.

* Z technologického pohledu je klíčem k optimalizaci správy budov sjednocení technologií. Energetika, procesy a stroje, datová centra, automatizace budov, bezpečnost; vše je centrálně řízeno, analyzováno a vyhodnocováno.

* U projektů zateplení budov je možné očekávat úspory ve výši cca 40 %. Slibované úspory nad 50 % jsou již „podezřelé“. V projektech se často zapomíná na zateplení střech a stropů, jde přitom o jednu z nejefektivnějších možností, jak uspořit.

* Pouze 32% IT projektů je úspěšných, hlavními důvody selhání jsou překročený rozpočet a časový plán. Klíčem k úspěchu je zaměření na procesy, nikoliv na agendu, a výběr řešení, nikoliv produktu. Základní překážkou úspěchu reorganizace procesů jsou též nepropojené „ostrovy“ dat, řešením je integrace dat do komplexních databází. 

* Při hledání úspor se vyplatí zkontrolovat, zda stále platí dlouho zažité pravdy. Například „Laserová technologie tisku je ve středních a velkých organizacích cenově nejefektivnější“ už dnes neplatí. Nejmodernější inkoustové tiskárny dnes uspoří 50% nákladů na tisk a až 80% nákladů na elektřinu. Zásadně se také u inkoustu zlepšila kvalita tiskových výstupů.

* Výhodou principu EPC (Energy Performance Contracting) je zavedení úspor spotřeby elektrické energie včetně garance, že tyto úspory budou skutečně dosaženy. Nejsou-li úspory dosaženy, hradí investici dodavatel. Výhodou pro zákazníka je, že za elektřinu platí stejně jako dosud, z rozdílu ceny se splácí investice do nové technologie. Po ukončení kontraktu je technologie zaplacena a cena výrazně klesá.

 

 

Zdroj: Evropský institut provozní ekonomiky, s.r.o.

 

 


« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře