Jaké změny pro pojišťovny může přinést připravovaná novela zákona o účetnictví?

Odpovídá Ladislav Korobczuk, Česká pojišťovna, Česká asociace pojišťoven.



Těžko odhadnout, stejně jako u jakékoli jiné novelizace zákona. Máme-li na paměti poučku, že velbloud je kůň, jenž prošel hlasováním v parlamentu, musíme být vždy opatrní s odhadováním efektů, které může přinést zákon, který je předkládán k jednání parlamentu. Nutno podotknout, že novela zákona o účetnictví ještě ani parlamentu předložena nebyla. Omezím se proto pouze na jednu z navrhovaných změn a budu trochu spekulovat, co by mohla přinést. Návrh novely zákona obsahuje i novou úpravu podmínek pro použití mezinárodních standardů finančního výkaznictví. Tyto změny mají dvě části.

První souvisí s technickými detaily povinné aplikace (sestavení účetní závěrky a vedení účetnictví podle IAS/IFRS) u společností, které se buď staly emitentem cenných papírů registrovaných na některém z organizovaných trhů v EU, nebo u společností, které dočasně tímto emitentem přestaly být. To jsou změny, které jsou pro téměř všechny pojišťovny v ČR irelevantní.

Druhá část změn ale představuje inovace i z pohledu ostatních pojišťoven v ČR. Přináší totiž možnost sestavovat účetní závěrku a vést účetnictví podle mezinárodních standardů finančního výkaznictví i podnikům, které jsou součástí konsolidovaného celku, jenž sestavuje konsolidovanou účetní závěrku podle IAS/IFRS. Takováto definice okruhu účetních jednotek se vztahuje na většinu tzv. tuzemských pojišťoven v ČR, které se budou moci rozhodnout, zda budou či nebudou své individuální závěrky sestavovat podle mezinárodních standardů finančního výkaznictví či nikoli. Jak se rozhodnou, lze nyní obtížně předvídat. Lze totiž očekávat, že své rozhodnutí budou velmi pečlivě zvažovat a jeho podoba bude závislá na mnoha faktorech.

Z pohledu jednotlivých pojišťoven budou při rozhodování o tom, zda aplikovat či neaplikovat mezinárodní standardy finančního výkaznictví pro sestavení individuální účetní závěrky a pro vedení účetnictví, hrát asi nejdůležitější roli tyto aspekty:

a) požadavky zákona o daních z příjmů;

b) náklady na implementaci IAS/IFRS a na výkaznictví podle těchto standardů;

c) zjednodušení výkaznictví k mateřské společnosti.

Nezmění-li se ustanovení zákona o daních z příjmů (druhá věta v §23 odst. 2  písm. a), kterým se účetním jednotkám sestavujícím účetní závěrku podle IAS/IFRS ukládá povinnost vést velmi náročnou daňovou evidenci (de facto dvojí účetnictví), bude toto ustanovení pro pojišťovny, které by chtěly dobrovolně aplikovat IAS/IFRS pro individuální závěrku, důvodem proč zůstat u českých účetních předpisů. Současné ustanovení zákona o daních z příjmů je významnou diskriminací podniků, jež sestavují účetní závěrku podle mezinárodních standardů finančního výkaznictví.

Náklady na aplikaci IAS/IFRS také nejsou zanedbatelné. Nejedná se pouze o náklady spojené s první aplikací, ale také o náklady na pravidelné výkaznictví podle mezinárodních standardů. Zejména rozsah a obsah požadavků na zveřejňované informace a důraz na dodržení principu „substance over form“ vyžadují výrazně komplexnější přístup k sestavení účetní závěrky a jednoznačně zvyšují nároky na kvalifikaci pracovníků, kteří se na sestavení závěrky podílejí. Je zřejmé, že i tento aspekt může spíše odradit od dobrovolné aplikace IAS/IFRS. Na druhou stranu v pojišťovně se aplikací IAS/IFRS vytváří prostředí, které má mnohem blíže režimu Solvency II nežli současné české účetní předpisy.

Aplikací IAS/IFRS pro sestavení individuální účetní závěrky lze využívat ve společnostech, které jsou konsolidovány do konsolidačního celku, jehož účetní závěrka je vyhotovena podle mezinárodních standardů finančního výkaznictví, sjednotit principy oceňování i vykazování. Tento efekt však u některých pojišťoven pravděpodobně nevyváží již zmíněná negativa (nákladnost a náročnost).

Nutno zmínit ještě jednoho významného hráče - orgán státního dohledu v pojišťovnictví – ČNB, která by do rozhodování mohla svým vlivem zasáhnout. Dobrovolná aplikace IAS/IFRS by z jejího pohledu mohla být hodnocena jako špatná varianta. Vytvoří totiž výrazně nehomogenní prostředí, ve kterém bude muset být věnována mnohem větší pozornost obsahové definici informací o hospodaření pojišťoven, které orgán dohledu shromažďuje a vyhodnocuje.

 

Zdroj: Česká asociace pojišťoven

 


« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře