Hlavní navigace

Jiřina Tapšíková, ČLFA: Musíme získat zákazníka dříve, než vyrazí k prodejci

28. 6. 2013

Sdílet

 Autor: Fotolia
Předsedkyně představenstva České leasingové a finanční asociace Jiřina Tapšíková věří, že tzv. nebankovní financování má pro malé a střední podniky klíčový význam.

Jiřina Tapšíková Výsledky členských společností České leasingové a finanční asociace za první čtvrtletí 2013 ukazují pokles objemu financování podnikatelských aktivit. Co to signalizuje? 

V prvním čtvrtletí letošního roku vykázaly společnosti sdružené v České finanční a leasingové asociaci jen velmi malý nárůst celkového objemu poskytnutých prostředků, a to o 0,4 %. Když se detailněji podíváme na strukturu klientů, tak ve financování investic v podnikatelské sféře došlo k poklesu až o 11 %. Určitým způsobem to dorovnává poměrně velký růst faktoringu, tedy provozního financování.

Financujeme zejména malé a střední podniky a pokles zájmu o investice, který pozorujeme již několik čtvrtletí, považujeme za signál, že ekonomika stále stagnuje. Podnikatelé čekají na známky oživení a bojí se žádat o úvěry. Jsou opatrní, což je logické. Podobné chování se projevuje dlouhodobě i u domácností – omezují spotřebu a tolik si nepůjčují.

 

Jaké jsou vyhlídky na letošní rok? Mohlo by něco zájem o nebankovní financování u podnikatelů podpořit? 

Původně se očekávalo, že k ekonomickému oživení by mohlo dojít již v druhé polovině roku 2013. V současné době však prognózy posouvají optimističtější předpovědi zhruba o rok, což se přesně odráží v chování podnikatelů. Očekáváme, co přinese vládou ohlášený balíček prorůstových opatření. Mluví se o tom, že by mohla být zkrácena doba odpisování, což by teoreticky mělo podpořit zájem podniků o financování investic. Ale zkrácené odpisování je zajímavé především z hlediska daňové optimalizace. Je otázka, zda právě nyní v době stagnace je daňová optimalizace pro podniky tak zajímavá. Určitě by pomohlo, kdyby se například finančnímu leasingu vrátily podmínky, které měl před rokem 2008. To by rozhodně podpořilo zájem podnikatelů o tento produkt na pořízení investic.

 

Snažíte se nějak lobbovat? 

Snažíme se vysvětlovat význam leasingu a nebankovního financování pro rozvoj podnikání i celé ekonomiky. Orientujeme se především na malé a střední podniky, a ty v české, ale i v evropské ekonomice tvoří přes 95 % všech podnikatelských subjektů a jsou zaměstnavateli až 60 % obyvatel. Jsme členy Leaseurope, federace sdružující národní leasingové asociace, a ta nyní pracuje na osvětové kampani, která by měla zvýšit povědomí o leasingu. Byl vypracován komplexní materiál o jeho významu pro rozvoj podnikání a nyní ho dostávají k dispozici národní asociace. Přepokládá se, že ho budou využívat při komunikování se státní správou, vládou, zákonodárci a podobně. Leaseurope ho využije na evropské úrovni při jednání s Evropskou komisí a dalšími celoevropskými institucemi. Opíráme se také o zajímavé závěry, které přinesla studie Oxford Institute. Ukázala, že leasing delší než tři roky je pro malé a střední podniky v Evropě nejčastější formou financování jejich investičních aktivit – vedle použití vlastních zdrojů.

 

Nakolik je úvěrování v krizových letech rizikovější? Musely společnosti asociace nějak významněji přehodnotit ošetření rizik? 

Členské společnosti asociace jsou přibližně z 85 % součástí nadnárodních finančních skupin a pravidla pro ošetření rizik určují jejich mateřské společnosti. Jsou na vysoké úrovni, o čemž svědčí fakt, že žádná z členských společností nemá problémy se svým úvěrovým portfoliem. Ale platební morálka klientů se samozřejmě zhoršila, protože v době, kdy si brali úvěr, nemohli vědět, jak se ekonomická situace změní, že přijde krize a jak bude dlouhá. Délka investičního úvěru je v průměru zhruba deset let, provozní úvěry jsou různé, zpravidla střednědobé. Zhoršení platební morálky tedy není důsledkem nekvalitního posuzování rizik při poskytnutí úvěru, ale vyplývá z konkrétního ekonomického vývoje. Společnosti, které poskytují úvěry za přiměřených podmínek, což znamená, že si vysokými úroky nedělají rezervu pro případné ztráty, pracují s rizikem velmi pečlivě. Na druhou stranu výhodou našich společností je, že podnikatelům poskytují leasing nebo účelové úvěry, což je méně rizikové než nezajištěné úvěrování.

 

Jaký je z pohledu podnikatele rozdíl mezi investičním financováním od banky a od nebankovní společnosti? 

Nejdříve bych chtěla upozornit na to, že výraz „nebankovní financování“ není úplně výstižný. Velká část našich členů je totiž přímo vlastněna silnými bankovními domy. Termín „nebankovní“ odkazuje pouze na skutečnost, že na rozdíl od bank tyto firmy nepřijímají vklady od obyvatel, a proto nepodnikají na základě bankovní licence. To jenom pro upřesnění.

Hlavní výhodou tzv. nebankovního financování je, že většina společností asociace zná dodavatele, trh i své potenciální klienty. Velice často se specializují na určitou komoditu a jsou schopny poskytnout nejen financování, ale i řadu doprovodných služeb, včetně poradenství. Zejména začínající podnikatelé, kteří nemají žádnou platební historii, mohou mít se získáním bankovního úvěru problémy. Ale nebankovní společnost jim úvěr může poskytnut, protože má zkušenost s jejich předmětem podnikání. Banky nejsou tak blízko zákazníkovi ani komoditě. Například když nás požádá prodejce o financování fotovoltaiky na střeše svého autosalonu a my víme, jak se jeho obchod vyvíjí, klidně finance na novou aktivitu poskytneme. Pro banku to může být rizikovější, protože například neví, jak by v případě potřeby s fotovoltaikou naložila.

 

...ale řada bank se v současné době také specializuje na určité segmenty malého a středního podnikání, například v zemědělské výrobě, ekologickém podnikání. Školí si poradce, kteří poskytují poradenství a služby spojené s financováním. Neobáváte se takové konkurence? 

Zmíněný trend pozorujeme a vysvětlujeme si ho tak, že banky mají velký přebytek likvidity, kterou potřebují někam umístit. Začínají se zabývat financováním komodit a skupin klientů, které je dříve nezajímaly. Dokázaly si udělat analýzy a vyhledávají oblasti, kde nejsou rizika veliká. Je to pro nás určitě konkurence a bude sílit.

 

Jak budete vzniklou situaci řešit? 

Neodvažuji se mluvit za všechny společnosti asociace, ale uvedu zkušenost naší společnosti. Dříve stačilo mít dobře vyškoleného pracovníka u prodejce, který klienta na místě oslovil a nabídl mu financování a doprovodné služby. Dnes už není možné čekat, až zákazník přijde. V době internetového bankovnictví a mnohem agresivnějšího přístupu bank k nabízení úvěrů klient už dávno před tím, než přijde k prodejci, porovná řadu nabídek a je rozhodnut. Někdy už dokonce má úvěr předjednán. Znamená to, že musíme být také agresivnější a musíme se snažit oslovit zákazníka už během jeho rozhodování. Druhou cestou je stálé zkvalitňování a rozšiřování služeb. Nebankovní společnosti kromě financování poskytují svým klientům většinou celý balíček dalších služeb, což banky nemají šanci udělat, protože běží v režimu bez DPH. My jsme schopni nakoupit od dodavatelů velké objemy služeb za výhodnějších podmínek a ty pak nabídnout klientům. Vše je však mnohem náročnější na marketing – například na vysvětlování a prezentaci balíčků financování a doprovodných služeb na internetu.

 

Klienti ale zřejmě na tuto strategii spojování financování a služeb stále více slyší. Nesvědčí o tom i stálý růst objemu operativního leasingu? 

Zájem o operativní leasing skutečně roste a my v tom vidíme určitou alternativu přímého financování investic v době krize. Podnikatel nemusí vynakládat vlastní prostředky a může si vozový park nebo jinou komoditu pouze pronajmout. Většina operativního leasingu je soustředěna do dvou oblastí, a sice osobních a užitkových vozů a nákladních automobilů.

Tím, že jde vlastně o určitou formu outsourcingu celé škály služeb, šetří podnikatel často i mzdové náklady na zaměstnance, kteří by je museli zabezpečovat. Řada firem dnes využívá tzv. in house leasing, kdy se člověk z leasingové společnosti kompletně stará o autopark přímo ve firmě.

 

Vytlačí postupně operativní leasing finanční? 

To rozhodně ne, cílová skupina a komodity jsou trochu jiné. Finanční leasing dnes většinou směřuje do strojů a zařízení. A pokud by vláda vrátila jeho parametry tam, kde byly do roku 2008, mohl by podnikatelům sloužit ještě lépe. Jde o bezpečný produkt jak pro zákazníka, tak i pro leasingovou společnost. A slouží jako nástroj pro oživení investic u malých a středních firem.

 

Proč se operativním leasingem nefinancují více stroje a zařízení? 

U operativního leasingu je nutné zvažovat, že předmět leasingu na konci smlouvy zůstává leasingové společnosti, a ta s ním musí nějak naložit. U osobních vozů nejde o žádný problém, protože existuje široký a standardně fungující sekundární trh. U nákladních vozů se někdy na riziku realizace podílejí přímo výrobci. Ale u strojů a zařízení je to jinak, tam může být velmi obtížné najít kupce nebo najít jiné uplatnění.

 

V zahraničí často operativní leasing využívá veřejná správa a státní instituce. Co brání vytvoření analogické situace u nás? 

Důvodů bude pravděpodobně víc. Například ten, že jde o dlouhodobou službu, a protože státní a veřejné instituce mají většinou roční rozpočty, o dlouhodobé financování nejeví tak velký zájem. A pak tendry jsou velmi komplikované a rozhoduje většinou nejnižší nabídka, která je často na hranici rentability. Proto leasingové společnosti jdou do těchto tendrů spíše z prestižních než z ekonomických důvodů.

 

Co operativní leasing pro soukromé osoby? Dnes zejména mladí lidé chtějí být mobilní a nevázat se vlastnictvím... 

Máte určitě pravdu. Zajímavé jsou některé projekty, kde by operativní leasing našel uplatnění. Zkouší se například tzv. car-sharing, kdy si lidé auto rezervují na určitém místě pomocí mobilu, s jeho pomocí také vygenerují kód, který vůz otevře. Ale takové využívání osobních vozů formou operativního leasingu má řadu úskalí, jako je bezpečnost, logistika a podobně. Je třeba zajistit, aby auta někdo umyl, dotankoval, zkontroloval, aby byla bezpečně zaparkována, parkoviště musejí být snadno dostupná. Například v Hannoveru na parkovištích docházelo k vykrádání navigací z aut. V Tokiu provozují car-sharing pouze pro podnikatele, protože ceny parkování ve městě jsou velmi vysoké. V Paříži pronajímají malé elektromobily a projekt vypadá úspěšně. Operativní leasing pro fyzické osoby má jistě velkou perspektivu, ale ještě pro něj nedozrál čas. Aktuálně je pro nás prioritní nabízet operativní leasing malým a středním podnikatelům.

 

O Jiřině Tapšíkové píšeme (s množstvím dalším navazujících odkazů) blíže zde

 

 

Byl pro vás článek přínosný?